Diskuse k článku

První fotografie nejvzdálenější planetky, již jsme kdy nasnímali zblízka

Sonda New Horizons poslala první snímky ze svého průletu nad planetkou 2006 MU69. NASA je zveřejnila a čeká na podrobnější.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P60a67v77e85l 90Č76í74ž50e12k 7118322953652

Zá se, že bude potřeba poopravit přídech senzací. Tvar planetisimálu není úplně nepodobný kometě ChurjumovGerasimenko a je i možným vysvětlením pro 'mimozemského' poutníka Oumuamua. A má i stejně načervenalou barvu.

+2/0
3.1.2019 23:21

J50a30k21u18b 56M76a46t90o73u28š 3395172102813

Patří pod příspěvek Petra Lukeše

0/0
3.1.2019 16:51

J19a60k91u34b 30M48a22t22o18u27š 3355622752173

Navíc jeho planetka je v pásů mezi Marsem a Jupiterem ;-)

0/0
3.1.2019 16:49

P17e39t10r 19L75u93k16e50š 6673361

Ano, Exupéry v té době o existenci Kuiperova pásu nevěděl...:-)

0/0
4.1.2019 1:42

M72a45t98y79á85š 49Ř47e78h90á94k 1649894206767

To patří trochu jinam ;-)

0/0
3.1.2019 16:07

M12i56r52e37k 22G92a81j92e10r 5391826439270

Už i mně se začaly příspěvky sázet jinam.

0/0
5.1.2019 22:54

M30a40t15y75á68š 92Ř64e61h83á49k 1429354676787

Vzdálenost je lehce přes 43 AU od Slunce. Na Zemi je intenzita osvětlení v poledne často pčes 100 000 lux, ta je to zhruba 1900x méně, tedy zhruba 50 lux. Kvůli absenci atmosféry to je reálně trochu víc. 50 lux odpovídá 60W žárovce na vzdálenost 120 cm.

0/0
3.1.2019 16:01

A71l80e51š 27P29l33e16s29k51o77t 9385739548785

Tak jsem zvědav, jestli tam detailnější snímky najdou květinu.

+2/0
3.1.2019 8:13

P45e69t95r 52L32u27k47e85š 6293951

Aleši, květinu tam asi nenajdou. Malý princ ji pěstuje na daleko menším tělese poněkud pravidelnějšího tvaru.:-) V posledních letech je průzkum vzdálených částí sluneční soustavy čím dál zajímavější a NASA si připisuje bod za bodem.

0/0
3.1.2019 14:33

D95a54n24a 27T17e19n12z53l23e34r 5310292865643

Bravo! R^

+6/−1
3.1.2019 8:10

P22e42t75r 83F60. 8292568266815

Milé děti, kdysi býval sněhulák jenom bílý... :-)

+2/0
3.1.2019 7:38

J41a38n 38P14a36v33e31l 8643772448426

Tipl bych si, že podobné útvary nejsou ve vesmíru moc časté. Je docela klika, že NASA narazila na takto zajímavý tvar.

+1/−1
3.1.2019 7:27

T78o36m72á28š 18K61u25c45h66a41ř 3437491838331

Já bych spíš řekl, že podobného "zajímavého" smetí, které ještě nepřitáhly hmotné objekty, je plný vesmír, jen se zatím příliš málo sond s optikou dostalo do oblastí za velkými hmotnými planetami sluneční soustavy, které smetí ze své blízkosti už odsály. Je to asi jako když malé dítě poprvé vyleze z domu na dvorek a potká prvního úžasného jedinečného mravence a první kamínek. :-)

+11/0
3.1.2019 8:29

J98a30n 31P56a67v90e34l 8323972148536

Znáte to, když dostatečný opic bude dostatečnou dobu bušit do psacích strojů, nakonec napíší Romea a Julii. Ve vesmíru jsou určitě prapodivnější tvary, ale tipl bych si, že tenhle je jeden z těch měné obvyklých.

+1/0
3.1.2019 9:25

T16o56m81á61š 39K89u52c39h75a20ř 3847681568741

Nemyslím, že se jedná o tak velkou náhodu, ale o důskedek fyzikálních zákonů. Většina objektů, která vychladla bez působení výraznější vnější gravitace má vlivem vlastní gravitace cca kulový tvar. Pokud se taková tělesa dostanou do gravitačního působení jiného tělesa, začnou se přitahovat a rotovat kolem sebe. V závislosti na rozdílové rychlostí se pak opět odpoutajï, nebo jako v tomto případě se k sobě po spirále postupně přibližují, až dojde k jejich kontaktu. Při kulovém tvaru a menších rozměrech (podmínka aby se těleso gravitací nedeformovalo) se pak dotknou tečně a neroztříští se. Proto při setkání dvou takových těles vznikne zřejmě sněhulák běžně. Dokonce by asi moh běžněl vzniknout vícekoulový sněhulák, protože pokud se k tomuto objektu přiblíží třetí koule, s velkou pravděpodobností se vlivem gravitace rotace původního sněhuláka sesynchronizuje s dobou oběhu po spirále dopadající další koule, a ta na jednu z koul pak poměrně lehce dosedne.

+10/0
3.1.2019 9:48

M97a13r20t58i49n 97N87o53v79o36t12n98ý 7183205520175

Zatím neexistuje žádný důvod myslet si, že je tento objekt něčím výjimečný. Až těchto objektů uvidíme více, můžeme pronášet nějaké závěry.

+4/0
3.1.2019 12:39

L55a38d68a 73N12o14v43a83k 4372513907

trochu se zabývám grafikou a animacemi..., takže mě tenhle svět, kdy lze z několika pixelů dostat kvalitně zaostřeného sněhuláka přivádí v úžas....8-o

+6/−5
3.1.2019 2:48

R20a18d23e24k 60T74r80n 1686878238730

...a kolik jsi toho dosáhl ty vědče největší??? ;-D

+1/−20
3.1.2019 4:54

J58a16n 65P61a76v54e58l39k80a 3417861684631

Nehledejte ve všem aroganci nebo kritiku.

+2/0
3.1.2019 9:45

J56o10s81e71f 92N69o36v30a96k 5178772456658

Co komentář, to perla. Na návštěvě z novinek?

+3/0
3.1.2019 13:58

J22i51ř34í 37D51o64b92r81o79v62o18l50n37ý 6872343967709

Pane, díky obrovské vzdálenosti je asi trochu problém posílat data velkou rychlostí. V článku je uvedeno, že ze sondy dorazilo zatím jen asi 1% dat. Užitý algoritmus pravděpodobně posílá nejdříve hrubá (nejen obrazová) data a až později detailnější. Přičemž o nějakém potvrzování správného příjmu dat nemůže být kvůli, pokud dobře počítám, přibližně čtyřhodinovému zpoždění signálu řeč. Spoléhá se na simplexní provoz s užitím samoopravných kódů.

Myslím, že mají vědátoři rychlost zhruba takovou, jakou jste vy měl v devadesátých letech na modemu a ping zhruba 8 hodin. Možná horší.

+7/0
3.1.2019 7:34

O58l33d49ř59i66c60h 91Ř19e74z28n86í52k 7605972864258

navíc tam bude trošku problém se světlem, tam bude tma jak v pytli ...

0/0
3.1.2019 11:06

M20a42t17y15á53š 89Ř31e74h80á75k 1479724316647

Je tam víc světla, něž by jeden čekal. Knihu bychom si tam asi zvládli přečíst.

+1/0
3.1.2019 12:35

O80l11d33ř35i57c54h 95Ř16e54z89n41í28k 7755452154398

z těch fotek je naprosto jasný, že jsou pořízeny na hranici technických možností, tam byste si početl leda s kočičíma očima ;-D

0/0
3.1.2019 14:09

S28t63a30n34i27s55l27a91v 27J67e11l73e78n 8902235296

Kdyby kočka oči trochu přihmouřila, tak asi ano.

Podle vzdálenosti by tam mělo být přibližně o 11 EV nižší osvětlení, než v jasné poledne na Zemi. To je světlo zhruba jako uprostřed pozemského svítání nebo soumraku.

Navíc: rozdíl v osvětlení proti Plutu nebude asi nijak dramatický - o tolik dál od Slunce sonda teď není. A na fotografování Pluta byla ta sonda stavěná a vybavená.

0/0
9.1.2019 16:56

M86a20t46y84á28š 35Ř50e42h29á14k 1869264726347

Přenosová rychlost je aktuálně kolem jednoho kilobitu za sekundu.

0/0
3.1.2019 12:34

L24u84k68á50š 57K83ř51í95ž 9478351836419

ale pan měl na mysli fotku číslo 6, kde je vidět pár pixelů označených jako "hrubá fotka" a pak je tam mnohem vyhlazenější, u kterého je "zpracovaná fotka" - takže se jedná o tutéž fotku, jen digitálně upravenou, nikoli o dvě odlišné fotografie

0/0
4.1.2019 15:42

J17a89n 53V32a37l63e76č22k40a 7646987296216

Tohle není otázka grafiky, ale vzdálenosti. Ten několikapixelový snímek byl získaný a odeslaný před průletem. Pro odeslání je třeba otočit celou sondu, která tak během odesílání nemůže pořizovat další fotky, a na tu obrovskou vzdálenost se odesílají data dost pomalu. Sonda sama pak okolo Ultimy Thule prolétala, pokud si dobře pamatuju, rychlostí 14 km/s. Poslední fotka před průletem tedy nutně musela být ze značné vzdálenosti a tudíž mizerná. Ten sněhulák je naopak fotka relativně dost zblízka, což vede k tak velkému nárůstu rozlišení. Stále je to fotka z doby, kdy se sonda přibližovala, ne z nejbližšího bodu, ale už je to neporovnatelně blíže. Ještě by časem měly dorazit asi 4x detailnější snímky. Během průletu se jen fotilo a měřilo, neplýtvalo se časem na odesílání fotek. Odesílat se začalo až po průletu a bude se pokračovat dalších asi 20 měsíců. Zatím nemáme ani 1 % dat.

+4/0
3.1.2019 12:43
Foto

M91i22l87o15š 23R67e10c28h91t52o25r14o37v42i39č 7764890712213

Jen si tak přemýšlím, že by bylo ideální naprogramovat družici, či spíš objekt pro daleký vesmír, který by se na "Sněhuláka" usadil a v nejvzdálenějším bodu od země od něj oddělil a pokračoval dál. Přitom po celou trasu odesílal údaje o které stojíme. Úspora paliva by tak byla významným přínosem. Náhradní systémy, které by se spouštěly v řadě za sebou v případě selhání, by zajistily bezporuchový sled funkčnosti objektu. Ale to je můj pouhý fantazijní výjev možného. Využijme takové objekty pro náš průzkum vesmíru. ;-)

0/−18
3.1.2019 1:33

V11á85c27l59a88v 96R75y32š49a60v93ý 6585855498392

Vetsinu cesty leti New Horizon setrvacnosti, pro usazeni na Snehulaku by spotreboval ohromne mnozstvi paliva.

+27/0
3.1.2019 2:35

L64a70d63a 90N33o66v82a23k 4252463377

no oni jsou docela rádi, že v dráze té sondy našli něco zajímavého, na co se zaměřit... Rozhodně nehrozí, že by se sonda k něčemu příliš aktivně směřovala, natož u něčeho brzdila...:-P

+10/0
3.1.2019 2:52

L28u98k31a47s 45C49o92d87r 6988172460451

Vaclav to napsal dobre, ja to s dovolenim trochu vic rozvedu, abyste pochopil, proc je to spatny napad. New Horizons proleti kolem Ultima Thule rychlosti cca 14 km/s. To znamena, ze pro pristani by sonda musela zpomalit svoji relativni rychlost k objektu prave o tech 14km/s a nemohla by se pri tom spolehnout na zadnou gravitacni "vypomoc" ani na brzdeni v atmosfere (Ultima Thule bohuzel neni Venuse ani Neptun), ale ciste na svuj motor. No a v tom nejvzdalenejsim bode drahy by zase musela pouzit svuj motor a nabrat onech 14km/s zpatky. A sam si zvazte, zda by pro vyzkum prostoru mimo slunecni soustavu nebylo lepsi, kdyby se tech 28km/s vyuzilo rovnou pro urychleni sondy a ne na pristani a start z Ultima Thule.

Jenom pro predstavu, o jakych cislech se tady bavime - nosic New Horizons, Atlas V 551, udelil sonde rychlost cca 16km/s. Pokud bychom nekde meli najit jenom dalsich ~20km/s na to pristani a nejake manevry kolem, tak bychom museli na obeznou drahu dostat nikoliv malou 500kilogramovou sondu, ale vicemene celou 500tunovou raketu. Coz je trochu problem, kdyz soucasny nejvykonnejsi system, Falcon Heavy, zvladne dostat na LEO jenom 60 tun (omlouvam se za pripadne nepresnosti, nechtelo se mi tu matiku pocitat uplne detailne, ale radove by to melo sedet).

Jediny zpusob, jak by neco takoveho mohlo aspon teoreticky fungovat, by byla hypoteticka predstava, ze mame teleso o velikosti Venuse (nebo spis Neptunu) na vysoce elipticke draze kolem Slunce, podobne treba dlouhoperiodickym kometam. Sonda by se pomoci gravitacniho praku a brzdeni v atmosfere usadila na obezne draze tohoto telesa a pak by "zdarma" mohla zkoumat prostor na vzdalenejsi strane elipsy (nikam jinam by ale neodletala). Ma to jenom jeden maly hacek - pokud by takove teleso skutecne existovalo, tak bychom tu nebyli ani my, ani planeta Zeme ve sve soucasne podobe.

+20/0
3.1.2019 3:03

T59o67m97a93s 38C64e96n76e68k 6227974470533

Navíc je potřeba si uvědomit, že užitečný náklad startující rakety má hmotnost "jen" cca 4% z celkové hmotnosti startující rakety. Takže dostat nahoru 500 tun? Kolik by to vynášelo raket? Navíc, on ten "sněhulák" bude, díky tomu jak vznikl, jistě i silně rotovat. A na tomhle přistát?

+2/0
3.1.2019 8:46

T27o72m12a23s 60C78e75n11e12k 6247534650973

No, ale nemožné to úplně není. Zrovna 31/12 se stala sonda OSIRIS-Rex družicí Benu a tím pádem je Benu nejmenším objektem s umělou družicí Země.

Vše se samozřejmě děje mnohem blíž Zemi - asi 0,7 AU a za jiné cestovní rychlosti (~1,5km/s). I tak zajímavé, protože má OSIRIS-Rex nabrat vzorky a přivézt zpět na Zemi.

Zdroj:

https://www.asteroidmission.org/?latest-news=nasas-osiris-rex-spacecraft-enters-close-orbit-around-bennu-breaking-record

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bennu_(planetka)

https://cs.wikipedia.org/wiki/OSIRIS-REx

0/0
3.1.2019 9:17

L30u15k89a17s 64C82o86d31r 6328542260521

Ale no tak, to teleso ma uplne jine parametry obezne drahy nez Ultima Thule. Je to jiste fajn (ostatne jako obe Hayabusy), ale je to z energetickeho hlediska stejne jako srovnavat cestu do Australie s vyletem na Karlstejn. Cokoliv jineho nez rychly prulet kolem Ultimy Thule zvedne silenym zpusobem potrebne delta-v a Ciolkovskeho rovnice z toho pak udela pri soucasnem stavu techniky absurdne narocnou zalezitost.

+2/0
3.1.2019 9:43

S98t62a12n53i78s32ł50a54w 43K10u60p71k48a 3474381697433

Tech 500 tun jste trochu prehnal. Tolik vazi samotny Atlas V 551 s nakladem. Ten ale bojoval jak s zemskou gravitaci, tak s odporem vzduchu(atmosferou). Na nasledne dalsi zrychleni uz ve vesmiru tolik energie neni treba. Se vsim ostatnim souhlasim.

0/0
4.1.2019 16:48

R57a52d53e37k 40T43r91n 1866608578250

Četl jste si po sobě tu kravinu, co jste zplodil??? Pokud ANO, tak jste fakt za frajera....

+1/−10
3.1.2019 4:59

J60a32n 93P28a84v70e60l25k73a 3577331914121

Napsat tohle chce velkou dávku masochismu.

+4/0
3.1.2019 9:53

M21a63r30t53i27n 68N26o53v26o86t74n12ý 7723245680295

Proč tolik arogance? To je snad zbytečné. Ne každý rozumí všemu.

+5/0
3.1.2019 12:35

J19a65n 27V74y35s92k21o15č42i86l 6762860236954

Miloši, vy určitě čtete pseudo sci-fi romány J. M. Trosky. Ten si s fyzikou taky hlavu nelámal. ;-D

0/0
3.1.2019 11:37

M85a34r60t50i26n 75N23o48v68o90t40n70ý 7443455290255

Není lepší místo zesměšňování problém vysvětlit jako mnozí před vámi?

+6/0
3.1.2019 12:37

M21a56r91t94i64n 90N15e27r76m27u52t 4249210408904

No ani František Běhounek na tom nebyl nejlépe. Třeba jeho knížka Na kometě.

0/0
7.1.2019 17:21

M40i29r10e49k 51G31a96l91k16o 9706967360

Červený sněhulák :-)

+3/−1
3.1.2019 1:16

J43a64n 57K75u84b26í74č30e93k 3284411938291

To je krása  ten vesmír je úžasný. Už aby nás navštívili nějací ufoni 

+3/0
3.1.2019 0:50

J42a73r97o33s97l36a38v 10D11r40o24z44d 6783739890587

Už tu dávno jsou :)

https://www.foxnews.com/science/supersonic-tic-tac-ufo-stalked-us-aircraft-carrier-for-days-pentagon-report-reveals

0/0
3.1.2019 2:00

H10o88n92z93a 78B82e21n69a75d38a 4932659699457

Jeden vlastní celoplošnou TV.

0/0
3.1.2019 4:12

O21n87d16ř30e18j 57S98e67k17e43r68a 1357416346429

Někdo provázkem podvázal balónek.:-)

0/−2
3.1.2019 0:28

M41a16r52t84i70n 93K38r47o10u49p59a 2621383569680

Kdepak. Je to jasnej Věstonickej venušák. ;-)

+9/−1
3.1.2019 0:34

Najdete na iDNES.cz