„Mezi 8. a 9. březnem očekáváme návrat velkého vesmírného tělesa do zemské atmosféry a jeho možný rozpad. Objektem je baterie z ISS. Možné jsou světelné jevy nebo sonický třesk. Podle současných informací je pravděpodobnost dopadu úlomků na Německo velmi nízká. Pokud by se riziko zvýšilo, obdržíte nové informace,“ stojí v aktuální výstraze, kterou vydal německý Spolkový úřad pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách.
Nikl-vodíkové baterie, kterých je celkem devět, byly uvolněny 11. ledna 2021 a podle Evropské vesmírné agentury (ESA) vstoupí do atmosféry 8. března kolem 18:56 SEČ s tím, že odchylka může být až +/- 9 hodin. Vše totiž závisí na tom, kde se zbytky začnou „dotýkat“ hustějších výběžků atmosféry a tím pádem i kdy začnou výrazněji zpomalovat. Později agentura upřesnila, že vstup do atmosféry nastane mezi 15:35 SEČ a 22:25 SEČ. Vesmírné smetí váží podle Deutsche Welle 2,6 tuny.
„K návratu do atmosféry dojde mezi 51,6 stupněm jižní šířky a 51,6 stupněm severní šířky. Přesnějším předpovědím v tuto chvíli brání velké nejistoty, které jsou způsobeny především kolísající úrovní odporu atmosféry. Čím blíže se dostaneme k předpokládanému oknu vstupu do atmosféry, tím lépe bude možné dotčenou oblast geograficky omezit,“ uvádí agentura.
Podle Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR) vstoupí vesmírný odpad do atmosféry nad Severní Amerikou. Odborníci však očekávají, že trosky shoří, jakmile se přiblíží k povrchu Země. I když některé části mohou dopadnout na zem, riziko obětí, pravděpodobnost zasažení člověka, je velmi nízké.
Japonci otestují satelit ze dřeva. Má zmírnit znečištění nad Zemí |
Německé ministerstvo hospodářství a klimatu (BMWK) uvedlo, že „objekt je pečlivě sledován“ a že jsou zavedena krizová opatření pro případ, že by trosky dopadly na území Německa.
Podle německých médií by se v případě dopadu na Německo snesl vesmírný odpad na oblast Bádenska-Württemberska, také na Bavorsko, Braniborsko, Hesensko, Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc, Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko.
O tom, že takový pád zbytků z lidské činnosti na oběžné dráze není žádná výjimečná záležitost, svědčí i informace ESA, podle níž se přibližně jednou týdně do atmosféry přirozenou cestou vrátí velké vesmírné těleso, přičemž většina úlomků shoří ještě před dopadem na zem. Většina kosmických lodí, nosných raket a provozního vybavení je navržena tak, aby omezovala rizika spojená s návratem do atmosféry.
Odpad na oběžné dráze z nás může jednou udělat vězně vlastní planety |
Podle astronoma Jonathana McDowella z Harvard-Smithsonianské univerzity může menší část zbytků dopadnout i na povrch Země.
Reentry of the EP-9 battery pallet jettisoned from ISS in 2021 is currently predicted (by Space Force) between 1230 UTC Mar 8 and 0830 UTC Mar 9. It will not totally burn up on reentry - about half a tonne of fragments will likely hit the Earth's surface.
„Návrat palety baterií EP-9 odhozené z ISS v roce 2021 je v současné době předpovídán (vesmírnými silami) mezi 12:30 UTC (11:30 SEČ) 8. března a 08:30 UTC (7:30 SEČ) 9. března. Při návratu do atmosféry zcela neshoří, na zemský povrch pravděpodobně dopadne asi půl tuny úlomků,“ píše McDowell.
Obecně jsou ovšem větším problémem vesmírná tělesa, která vstupují do naší atmosféry vysokou rychlostí pod větším úhlem a mají jádra, která v atmosféře zcela neshoří. Pak může dojít ke škodám na majetku, jako se to stalo v případě meteoritu, který téměř přesně před 11 lety dopadl do oblasti Sibiře.
Odkud přiletěl čeljabinský meteorit. Co víme po třech týdnech |
Aktualizace: Doplnili jsme upřesnění času vstupu objektu do atmosféry
