Vedle obrovské řady různých plánů a přání po své letošní inauguraci Donald Trump nezapomněl ani na otázku vesmíru.
„Naším osudem je pokračovat v cestě ke hvězdám a vyslat americké astronauty, aby zasadili hvězdy a pruhy na planetě Mars,“ řekl minulý týden Trump a velkým potleskem ho podpořil i v sále přítomný Elon Musk.
Navazuje na své kroky z prvního prezidentského období, kdy chtěl změnit předchozí politiku Baracka Obamy a více se zaměřit na lety lidí do vesmírného prostoru. Nechal se tehdy dokonce slyšet, že chce zvyšovat rozpočet NASA o zhruba pět procent ročně.
Také jeho druhé funkční období se má v této oblasti zaměřit na pronikání astronautů na další vesmírné objekty. I když americký prezident zatím nezmínil konkrétně Měsíc, právě tento cíl by během následujících čtyř let měl být dosažen.
Do vesmíru s miliardářem v čele NASA. Trump chce „motor pokroku i inspirace“![]() |
Přesto se dá očekávat, že Trumpova zmínka o rudé planetě během jeho projevu by mohla znamenat posun v zaměření federální vlády na Mars. Zatímco Kongres loni schválil rozpočet NASA se zaměřením na výzkum Měsíce, přistání lidí na Marsu je jedním z deklarovaných cílů Muskovy SpaceX.
Společnost vyvíjí Starship, největší raketu, jaká kdy byla postavena, s konečným cílem dosáhnout Marsu. Sám Musk nyní počítá s tím, že v roce 2026 vyšle k Marsu několik lodí Starship bez posádky, které se mají pokusit o přistání. Právě rok 2026 je vhodný na další výpravu k Marsu v důsledku vhodného postavení Země a Marsu. Z podobného postavení těžila mezi lety 2020 a 2021 výprava několika sond.
Velký únorový meziplanetární slet u Marsu začíná příletem sondy SAE![]() |
Pokud lodě Starship uspějí, mohou podle Muska k Marsu první lidé vyrazit v roce 2028. Což se možná snadněji řekne, než udělá, už jen kvůli tomu, že se stále zkoumá, jak co nejlépe ochránit posádku při tak dlouhých letech volným vesmírem.
Ještě dříve se však Musk musí vypořádat jiným problémem. Federální regulační orgány totiž omezují testování rakety, při němž může docházet ke kontaminaci chráněných mokřadů, které obklopují testovací místo v Boca Chica v Texasu. Zde by mohl pomoci právě Trump, za jehož vlády by se tyto předpisy mohly zmírnit.
Muska také čeká ještě řada testovacích letů, než se mu podaří vyladit Starship tak, aby to byl spolehlivý stroj. Poslední test totiž nedopadl tak, jak by si ve SpaceX přáli, ale s tím firma počítá a s každým dalším testem se svému cíli přibližuje.
Muskovi se podařilo část rakety chytit „mechanickou godzillou“, o druhou přišel![]() |
Vraťme se ovšem k Měsíci. Právě program Artemis odstartoval Trum při svém prvním pobytu v Bílem domě.
Trump už provádí změny ve vedení NASA a někteří si myslí, že se chystá zrušit projekt obří nosné rakety SLS i vesmírné lodi Orion, jež měly být základními prvky obnovených lunárních misí. Napovídala by tomu i některá prohlášení Elona Muska, který má nyní k Trumpovi velice blízko.
„Architektura Artemis je extrémně neefektivní, protože je to program maximalizující pracovní místa, nikoli program maximalizující výsledky. Je potřeba něco úplně nového,“ napsal Musk o Vánocích na svou síť X.
Mohlo by se zdát, že si tím Musk řeže pod sebou větev, když by firma SpaceX v případě zrušení programu Artemis mohla přijít až o 4 miliardy dolarů na vývoj a stavbu verze lodi Starship, která má dopravovat astronauty z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch. Cílem však může být, aby SpaceX převzala program (a peníze na něj) kompletně.