„Věřím, že mise bude úspěšná. Hodně jsme pracovali, abychom se dostali tam, kde jsme teď,“ uvedl Williford v pořadu Interview projekt NASA: Mars 2020. Hlavním cílem celé expedice je podle něj hledat na Marsu známky života jiným způsobem, než je úřad doposud zkoumal.
„Hovořím o rozdílu oproti programu Viking z roku 1976. Tehdy NASA hledala současný život, který na Marsu existoval nebo nedávno zemřel. Zatímco teď se mise zaměřuje na život, který na Marsu byl miliardy let zpět,“ vysvětlil Williford.
Podle vědce může být za určitých okolností jednodušší hledat známky dávného života na planetě Mars než na Zemi. „Na Zemi máme tektonické desky a další geologické procesy, které by známky života mohly zničit. Na Marsu je z hlediska zachování někdejšího života lepší prostředí,“ upřesnil Williford.
Připomněl však také ztěžující podmínky, kterými rudá planeta disponuje. „Na povrchu je velká radiace ze solárního větru a dalších vesmírných energií, které bombardují povrch této planety, a mohou tak zničit stopy dávného života,“ popsal Williford.
Sonda má k Marsu vyrazit na konci července. Datum se však už dvakrát změnilo, původně měla mise začít už 17. července. Williford vysvětlil zpoždění problémy na Mysu Canaveral na Floridě, odkud má sonda startovat.
„Sonda je teď umístěná ve špičce nosné rakety. Ještě se musí udělat spousta kroků k tomu, aby byla raketa dokončena, což vyžaduje ještě dost času,“ řekl Williford. Přesto si je téměř jistý, že 30. července letošního roku americká sonda k Marsu skutečně odletí.
Evropa a Rusko odložily společnou misi k Marsu. I kvůli koronaviru |
„Neočekávám už žádné další problémy. Člověk ale nikdy neví. Dostat se na Mars je velmi náročná operace. Už jsme ale prošli mnoha přípravami a zvládli jsme i test elektrické integrace,“ popsal Williford a vysvětlil: „Test elektrické integrace je zkouškou elektrických signálů. Konkrétně jestli prochází celou raketou a k samotnému vozítku.“
Do vesmíru NASA vyšle šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost), zhruba o velikosti automobilu.
Další pokus za dva roky
Do startu sondy mohou promluvit také vnější vlivy. Vědec však přiznal, že meteorologickou předpověď příliš nesleduje. „Každé ráno je teď šance misi odstartovat. Později už je to horší, protože touto dobou je počasí na Floridě nevyzpytatelné a často intenzivně prší,“ vykládal Williford.
Pokud se 30. července nepodaří sondu na Mars vyslat, druhý pokus může nastat hned další den. „Dobré je, že na to potom máme dva týdny, vlastně až do 15. srpna,“ doplnil Williford.
Jenže jestli sonda do vesmíru neodstartuje ani v rezervních patnácti dnech, další možnost budou vědci mít až za 26 měsíců. „Kvůli oběžné dráze Marsu a Země a jak jsou uspořádané kolem Slunce, jsou tyto planety ve vhodné sestavě pouze jednou za tuto dobu,“ vysvětlil.
