Návrat na Zemi po devíti dnech v kosmickém prostoru začal pro posádku kolem 18:30 vstáváním a přípravou na přistání. Během těchto příprav musela připevnit všechny volné předměty a také vrátit zpátky sedačky, v nichž budou při přistání sedět. A samozřejmě se museli obléci do skafandrů.
Více než půl hodiny před samotným přistáním se odpojil servisní modul, který dodala evropská agentura ESA. Ještě krátce předtím, než se servisní modul oddělil od lodi, byla komunikace po zbytek mise přepnuta z pozemního Deep Space Network na Near Space Network. Využit je systém družice TDRS (Tracking and Data Relay Satellite), který se nachází na geosynchronní oběžné dráze ve výšce asi 35,5 tisíce km nad Zemí. Ten se používá k přenosu dat do pozemních antén z kosmických lodí v nižších výškách.
Mise Artemis II testuje, jestli lidstvo pořád umí velké věci, říká expert |
I tak během návratu do atmosféry došlo k asi šestiminutovému očekávanému přerušení komunikace. Na vině bylo intenzivní teplo generované při setkání Orionu s atmosférou, které proměnilo vzduch obklopující kapsli na plazma.
Trajektorie letu počítala s dvojitým vstupem do atmosféry, což slouží k tomu, aby byla závěrečná fáze přistání pomalejší a méně náročná pro tepelný štít i posádku.
Infografika celého přistání lodi Orion s posádkou mise Artemis II
Orion dosáhl horních vrstev atmosféry jihovýchodně od Havaje v 01:37, kdy také provedl poslední korekci trajektorie, která doladila letovou dráhu. Pak musela kosmická loď ještě provést několik manévrů, aby se bezpečně vzdálila od odpojeného servisního modulu, který by ji jinak mohl ohrožovat.
Loď s posádkou postupně zpomalila ze závratných 38,5 tisíc km za hodinu na necelých 500 km/h po vstupu do zemské atmosféry.
Při prvním zanoření se loď Orion dostala až do výšky kolem 60 km nad Zemí a dokonce došlo k vizuálnímu kontaktu s letadly. Poté se odrazila výše, aby následovalo finální přistání.
Během přistání čekalo posádku, kterou tvořili tři astronauti NASA Reid Wiseman, Christina Kochová a Victor Glover a jeden kanadský astronaut Jeremy Hansen, přetížení kolem 4G. Tedy vše na palubě bylo zhruba čtyřnásobně těžší.
Neuvěřitelné snímky z obletu Měsíce i zatmění, které nás vzaly za srdce |
Posádka je na tuto náročnou část letu speciálně připravována, aby během nejvyššího přetížení neomdlela, jak by se to mohlo stát netrénovanému člověku.
Tepelný štít tlustý 8 centimetrů při brzdění o atmosféru dosahoval na povrchu teploty až kolem 2,7 tisíce stupňů Celsia a postupně se odtavoval. Mimochodem je to zhruba polovina teploty Slunce a asi dvojnásobek teploty roztavené lávy. Štít je však navržen tak, aby u samotné lodi byla teplota kolem 100 °C.
Plánovaný šestiminutový výpadek komunikace nastal v 01:53 SELČ. Po ukončení výpadku loď Orion odhodila kryt přední části.
Poté přišly na řadu padáky, které kapsli zpomalily asi na 32 km/h. V 02:03 ve výšce přibližně 6,7 km byly vypuštěny dva stabilizační brzdicí padáky a v 02:04 ve výšce přibližně 1,8 km je nahradily tři hlavní padáky.
Welcome home Reid, Victor, Christina, and Jeremy! 🫶
The Artemis II astronauts have splashed down at 8:07pm ET (0007 UTC April 11), bringing their historic 10-day mission around the Moon to an end. https://t.co/1yjAgHEOYl
Na nich se loď snesla na mořskou hladinu u pobřeží San Diega. Pak přišla na řadu záchranná plavidla, která posádku z lodi zhruba po hodině a půl od přistání vyzvedla.
Mapa s vyznačeným plánovaným vstupem a přistáním lodi Orion při misi Artemis II
Astronauty z lodi Orion pak čekala přepravena na palubu lodi USS John P. Murtha. Jakmile se astronauti dostali na palubu lodi, podstoupili lékařské vyšetření, než se vrátili na pevninu a nastoupili do letadla směřujícího do Johnsonova vesmírného střediska NASA v Houstonu.
Skončila tak druhá mise programu Artemis, která kromě návratu astronautů na Měsíc má za cíl i založení dlouhodobé lunární kolonie.
Jak vypadal návrat lodi Orion při misi Artemis I v roce 2022, můžete vidět v přiloženém videu:
11. prosince 2022 |
