Je to poslední velký test před dnem, kdy se nosiče vydají na svou cestu do kosmického prostoru. Testem tankování pohonných látek (wet dress rehersal) však tentokrát obrovská raketa SLS neprošla. Kvůli netěsnosti, jejímž důsledkem byl únik vodíku, NASA v noci na úterý celou akci předčasně ukončila a posunula plánovaný start mise Artemis II z února na březen. Pokud by se vše povedlo, mohl desetidenní let kolem Měsíce s posádkou začít na konci tohoto týdne.
„S ohledem na dnešní vyhodnocení generální zkoušky upouštíme od únorového startovacího okna a cílíme na březen jako nejbližší možný termín startu mise Artemis II,“ uvedl nynější šéf NASA Jared Isaacman.
Nové letové okno se otevře 6. března místního času (7. března SEČ) a potrvá do 9. března, poté bude další možnost startu 11. března. Pokud se ani tento termín nevydaří, tak se poté naskytne příležitost ke startu 1. dubna, poté od 3. do 6. dubna a 30. dubna, napsal portál Space.com.
Programem Artemis se lidstvo vrací na Měsíc, kde naposledy astronauté přistáli v roce 1972 při misi Apollo 17.
Cílem mise Artemis II, jejíž start se dosud předpokládal 9. února, je pilotovaný průlet s lodí Orion kolem Měsíce. Během desetidenního letu posádka, kterou tvoří Američané Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová a Kanaďan Jeremy Hansen, vyzkouší systémy podpory života a bezpečnosti před plánovaným přistáním na Měsíci v rámci budoucí mise Artemis III. Přistání na lunárním povrchu se nyní předpokládá v roce 2027.
Generální předstartovní test zahrnoval simulovaný odpočet startu, naplnění nosné rakety palivem a zkoušku připravenosti k letu. V neděli NASA informoval o tom, že technici spustili systémy hlavního stupně, do kterého v pondělí začali tankovat přes 2,6 milionu litrů kapalného kyslíku a kapalného vodíku. Během testu, který trval do dneška, letová kontrola zkoušela i pozastavení a opětovné spuštění odpočtu a opětovné odčerpání paliva jako nácvik zrušeného startu.
Zkoušku NASA původně plánoval ukončit v simulovaném čase 33 sekund do startu, test však technici zastavili předčasně v simulovaném čase pět minut a 15 sekund do startu. Důvodem byl únik tekutého vodíku na rozhraní servisního stožáru, což vedlo k vysoké koncentraci vodíku. „Tým startovní kontroly pracuje na bezpečném zajištění rakety SLS a začíná s vypouštěním nádrží,“ uvedla agentura NASA.
Nyní bude třeba čas na to, aby týmy mohly přezkoumat data a zopakovat tuto zkoušku. I proto je potřeba start odložit na březen.
„Přesun z únorového startovacího okna také znamená, že astronauti mise Artemis II budou propuštěni z karantény, do které vstoupili v Houstonu 21. ledna. Posádka znovu vstoupí do karantény zhruba dva týdny od další cílené příležitosti ke startu,“ připomíná NASA.
První let Orionu kolem Měsíce
NASA má za sebou zatím jeden let programu Artemis. Modul Orion bez posádky v listopadu 2022 vynesla do kosmu raketa SLS a po necelém měsíci, kdy obletěl kolem Měsíce, dopadl do Tichého oceánu. Orion astronauti využijí i k letu na Měsíc a zpět během budoucí mise Artemis III, přičemž Orion se na oběžné dráze kolem Měsíce spojí s lunární verzí lodi Starship soukromé společnosti SpaceX. Starship HLS, jak se lunární úprava lodi jmenuje, následně snese dvojici astronautů na měsíční povrch.
Startu SLS v roce 2022 předcházela řada odkladů kvůli technickým potížím i problematickému počasí. Také nyní NASA odložila původně stanovený termín z 6. února SEČ na 9. února SEČ, neboť v oblasti panovalo mrazivé počasí. K nynějšímu odkladu na březen Isaacman poznamenal, že po více než třech letech od startu SLS v rámci mise Artemis I se problémy očekávaly.
„Naší naprostou prioritou vždy zůstává bezpečnost - našich astronautů, našich pracovníků, našich systémů a veřejnosti. Jak jsem uvedl výše, odstartujeme jen tehdy, když budeme věřit, že jsme připraveni podniknout tuto historickou misi,“ uvedl Isaacman. Doplnil, že provést tuto misi správně znamená vrátit se na Měsíc, zůstat na něm a podniknout dalších více než 100 letů v rámci programu Artemis.
Spojené státy chtějí na Měsíci a také na lunární orbitě vybudovat základny, které v budoucnu poslouží k dalším letům do hlubokého vesmíru, mimo jiné na Mars.
Zatímco v 60. a 70. letech 20. století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracují s NASA Evropané, Kanaďané, Izraelci či Japonci. Na palubě Orionu je i česká technika, součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.




















