Odepsaná kosmická plachetnice se po dvou měsících probrala k životu

aktualizováno 
Nečekané zmrtvýchvstání předvedl na oběžné dráze americký prototyp sluneční plachetnice. Sonda Nano Sail se nečekaně ohlásila, i když se do vesmíru vznesla už na sklonku loňského listopadu.

Rozvinutá sluneční plachta Nano Sail v představě ilustrátora | foto: NASA

Ve středu 19. ledna v Marshallově vesmírném středisku nejspíše uspořádali spontánní večírek. Při pohledu na telemetrické údaje ze satelitu FASTSAT zjistili, že se po nečekaně dlouhé době úspěšně odpojila sonda Nano Sail. Vědci se totiž původně báli, že se plachetnice vůbec nedostala ven ze satelitu.

FASTSAT se ze Země vznesl už 20. listopadu loňského roku. Na své palubě nesl několik vědeckých satelitů. Jedním z nich byl i projekt americké NASA na demonstraci konceptu sluneční plachetnice nazvaný Nano Sail.

Tento projekt, který se celý vešel do pouzdra o objemu tří litrů a vážil zhruba čtyři kilogramy tvoří z velké části tenká fólie. Plně rozvinutá plachta má zhruba deset čtverečních metrů.

Nano Sail se měla od mateřské družice oddělit už 6. prosince. Ale údaje neukazovaly, že by se od FASTSAT vůbec odpoutala. Po několika dnech se odborníci začali bát, že se sonda definitivně zaklesla ještě v nákladovém prostoru většího satelitu a na oběžnou dráhu už se nikdy nepodívá.

Údaje z tohoto týdne vědce příjemně překvapily. Ukazují, že FASTSAT už podle všeho nemá sluneční plachtu na palubě. "Pro náš tým je to skvělá zpráva. Teď čekáme na radiosignál z Nano Sail, který nám potvrdí, že družice je připravena k provozu," řekl Dean Alhorn, vedoucí projektu NanoSail.

Plachta by se měla rozvinout zhruba tři dny poté, co se Nano Sail definitivně osvobodí. Na oběžné dráze by měla vydržet zhruba 70 až 120 dní, odhaduje NASA. Přesně to říci nedokáže, protože sonda má demonstrovat využití sluneční plachty jako prostředku pro odstavování starých družic z oběžné dráhy.

Tlak slunečního záření by se mohl podle NASA používat i k tomu, aby naváděl nepoužívané družice do atmosféry. Na některých oběžných drahách totiž začíná být kvůli starému šrotu nepříjemně těsno.

Pod smolnými plachtami

Zmrtvýchvstalá sonda, jejíž přesné označení je Nano Sail-2D, je už druhá svého druhu. Vznikla z náhradních dílů po první Nano Sail-D. Ta byla zničena v srpnu 2008 při jednom z několika neúspěšných startů soukromé rakety Falcon společnosti SpaceX.

Neúspěch Nano Sail také ilustruje smůlu, která dlouho doprovázela praktické zkoušky konceptu sluneční plachetnice. Dva prototypy, vyráběné částečně nadšenci z amatérského sdružení Planetary Society v roce 2001 a 2005 shořely. Oběma selhaly raketové nosiče.

V roce 2006 se do vesmíru dostal japonský prototyp. Ale nerozvinula se mu plachta, takže se její funkce nedala ověřit. V roce 2008 došlo po selhání nosné rakety ke zničení plachetnice NASA.

Jediné dílčí úspěchy přinesl ruský pokus v roce 1993 a japonská zkouška z roku 2004. Při obou se ověřoval jenom mechanismus rozvinutí sluneční plachty, nikoli její skutečné výkony. Japonský systém navíc selhal při již zmíněném ostrém startu v roce 2006.

Optimisté přesto vytrvali. To i díky tomu, že dosavadní malé sluneční plachetnice jsou relativně levné, alespoň na vesmírné poměry. Například projekt sluneční stokilové "plachty" Cosmos 1, která neúspěšně odstartovala v roce 2005, stál celý údajně méně než čtyři miliony dolarů.

Trend se podařilo výrazně prolomit až v roce 2010. Hlavní zásluhu na tom měl japonský projekt Ikaros, který se do vesmíru dostal v květnu loňského roku. Sonda směřovala k Venuši a měla především ověřit, že koncept vůbec funguje. To se povedlo.

Od té doby, co se sluneční plachta Ikara 9. června plně rozvinula, začala sonda skutečně zrychlovat. Sluneční záření na plachtu působí silou zhruba 1,12 milinewtonu. To odpovídá síle, kterou na vaši ruku vyvíjí předmět o hmotnosti 0,114 gramu. To není mnoho, odpovídá to však očekávaným parametrům. Plachetnice s tenčími a tedy lehčími plachtami by měly mít o poznání lepší výkony.

Letí hlavně na světlo

Až do změření pohybu Ikara byly praktické zkušenosti s pohybem člověkem vytvořených těles pomocí slunečního záření velmi omezené. "Princip se používal v malém měřítku na některých satelitech," říká český odborník na kosmonautiku Antonín Vítek. Tlak slunečního záření na povrch satelitů využívali odborníci ke korekci jejich rotace.

Hlavní pohonnou složkou slunečního záření jsou částice světla, fotony. Ty by měly plachtám dodat 99 procent energie pro zrychlení. Zbylé jedno procento jde na vrub částic slunečního větru. Ten vzniká ve vrstvě plynů unikajících z povrchu Slunce (koróny) a tvoří ho elektrony, protony a jádra hélia, pohybující se asi šedesátkrát pomaleji než světlo.

 

Nejčtenější

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Lokální předpověď počasí se razantně zpřesní, možná pomáhá i váš telefon

GRAF

Nejpřesnější lokální předpovědi počasí dnes nabízejí aplikace v našich telefonech - i proto, že s nimi samy pomáhají....

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

V Perském zálivu spustili největší baterii světa. Virtuální a bez lithia

Sodíko-sírové bateriové systémy japonské firmy NGK. Systém, který se vejde do...

Ve Spojených arabských emirátech byla připojena do sítě největší „virtuální“ baterie světa s obřím výkonem a úctyhodnou...

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Další z rubriky

Čína ukázala první video natočené sondou na odvrácené straně Měsíce

Nové záběry z přistání sondy na odvrácené straně Měsíce

Čínský národní vesmírný úřad CNSA se pochlubil záběry, které pořídilo jeho lunární vozítko. To jako vůbec první...

Souboj o člověka na Měsíci. USA, Čína i Rusko rozjíždí závod o základnu

Astronaut Buzz Aldrin při misi Apollo 11 (20. července 1969)

Američané chtějí do deseti let vrátit člověka na Měsíc. I proto, aby se tam mohli astronauté připravit na let k Marsu....

NASA ukončila přelet nejvzdálenější planetky, kterou kdy navštívila

Planetka Ultima Thule ve 3D pro brýle filtrující barevné složky pro levé a...

Sonda New Horizons, která 1. ledna přeletěla nad planetkou v Kuiperově pásu, se nyní na pět dní odmlčí kvůli překážce v...

Najdete na iDNES.cz