Přistání na lunárním povrchu je plánováno na 20. ledna v časných ranních hodinách (19. ledna odpoledne SEČ). Pokud by modul přistání v tento den promeškal, další příležitost se mu naskytne kolem 16. února, uvedla JAXA.
V oblasti jižního pólu Měsíce letos úspěšně přistál indický modul Vikrám, ruské Luně-25 se naopak přistání nezdařilo. Dopravit svou technologii na Měsíc dokázaly kromě Indie již dříve Spojené státy, Rusko (Sovětský svaz) a Čína.
Malý modul SLIM vynesla do kosmu v září raketa H-2A. Modul má otestovat technologii pro přesné přistání, přičemž se bude snažit dosednout na měsíční povrch nejdále 100 metrů od zvoleného cíle. Běžné moduly podle agentury Kjódó mají často přesnost přistání několik kilometrů.
JAXA uvedla, že doufá, že modul SLIM zahájí přechod od strategie „přistaneme, kde můžeme“ ke strategii „přistaneme, kde chceme“. To může být důležité například pro pátrání po vodě na Měsíci, při němž budou zapotřebí přesná přistání na nerovném povrchu, jako jsou například svahy.
Japonská mise má rovněž ukázat možnosti průzkumu naší sluneční soustavy s využitím levnějších a lehčích aparátů.
Mise SLIM je prvním pokusem japonské vesmírné agentury o přistání na Měsíci. O totéž se letos pokusila soukromá japonská společnost ispace s modulem Hakuto-R. Ten dosáhl oběžné dráhy Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu však nepovedlo.
