Zaitra tento týden informovala, že na oběžné dráze testuje svůj učící se algoritmus pro výběr správných satelitních snímků. Cílem je ušetřit čas, ale především datový tok, který může být omezen rychlostí nebo tím, že komunikace nemůže probíhat průběžně, ale jen v době, kdy „se vidí“ s pozemní stanicí. Nevhodné snímky se tak vůbec nemusí posílat. V tomto případě se program CloudSatNet-1 snaží odhalit snímky Země z vesmírného prostoru, které jsou znehodnoceny oblačností.
Svůj algoritmus začínající brněnská firma otestovala na takzvaném cubesatu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. „Cubesat VZLÚ si bere za cíl ověřit technologie pro chystanou misi české satelitní konstelace. Nanosatelit je mimo jiné vybaven experimentální kamerou z dílny české firmy Eltvor. A právě tuto kameru jsme na dálku doplnili umělou inteligencí tak, aby vybírala ty nejzajímavější snímky. Podle našich informací je to dokonce světová premiéra – nikdo předtím nepřidal umělou inteligenci až po tom, co byl satelit vypuštěný na oběžnou dráhu. Bylo to možné jen díky spolupráci s VZLÚ a Eltvor,“ uvedl spolumajitel firmy Zaitra Marek Marušin v tiskové zprávě.
Vyhodnocování dat přímo na palubě družice pomocí algoritmu s umělou inteligencí podle něj pomůže komerčním i vědeckým misím, které se věnují satelitnímu snímkování povrchu Země.
„Studie NASA ukazují, že průměrně 67 procent naší planety se halí do různých úrovní oblačnosti. Zatímco dosud se musely všechny snímky z družice stáhnout na Zem, a poté vytřídit na fotografie s přidanou hodnotou a na ty, kde je velké procento oblačnosti, nyní je možné díky našemu algoritmu protřídit snímky přímo na družici samotné a na Zem si nechat poslat jen ty nejzajímavější,“ doplnil Marušin.
Upozornil, že experimentální družice často nemají dostatečné množství pozemních stanic, což v kombinaci s pomalou rychlostí přenosu může znamenat, že se jeden snímek stahuje i čtyři dny.
„Zpracování dat na orbitě a autonomie družic je přirozeným vývojem, který v budoucnosti sehraje velkou roli – a to nejen na orbitě Země. Pokud chceme osídlit Mars, větší samostatnost a aplikace umělé inteligence je nutnou součástí, neboť signál z Marsu k nám doletí se zpožděním i 20 minut,“ uzavírá Marek Marušin
Složení vesmírného prachu
Start-up se podílí také na další a mnohem ambicióznější misi.Nese označení Slavia ( (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) a bude zcela v režii Česka. Cílem je dostat na oběžnou dráhu dvě družice vybavené řadou přístrojů pro analýzu složení plazma, které se vytvoří při průletu meteoru naší atmosférou. Tato analýza umožní následný výzkum nerostného bohatství v meziplanetárním prostoru.
Hlavními prvky projektu jsou hyperspektrální kamera, hmotnostní spektrometr s vysokým rozlišením Hanka (Hmotnostní ANalyzátor pro Kosmické Aplikace) a rádiová anténa pro pozorování plasmy.
Hyperspektrální kamera bude analyzovat plazmy meteorů, hmotnostní spektrometr prozkoumá složení prachu na oběžné dráze a rádiová anténa zachytí informace potřebné pro spektrální analýzu plazmy. Zaitra bude zodpovědná za zpracování dat v reálném čase a jejich filtrování.
