Mise Mars Express zařídila první živý přenos z jiné planety. Trval hodinu

Díky planetární sondě Mars Express mohl svět v pátek poprvé sledovat přímý přenos z jiné planety. Evropská kosmická agentura (ESA) ho nabídla při příležitosti 20 let výročí družice, která kolem rudé planety krouží. Zpoždění kvůli vzdálenosti bylo zhruba 17 minut.

První živý přenos z jiné planety zprostředkovala sonda Mars Express Evropské kosmické agentury (ESA). (2. června 2023) | foto: AP

Snímky na Youtube a Twitteru sdílela ESA s hashtagem #MarsLIVE. Ty planetu ukázaly tak, jak ji dosud nikdo neviděl, uvedla agentura.

Akce se konala u příležitosti 20. výročí vypuštění sondy Mars Express - mise, jejímž cílem bylo pořídit trojrozměrné snímky povrchu planety a prohlédnout si ji do nejmenších detailů.

„Obvykle vidíme snímky z Marsu a víme, že byly pořízeny před několika dny,“ uvedl v prohlášení James Godfrey, vedoucí provozu kosmické sondy v řídicím středisku mise ESA v německém Darmstadtu. „Jsem nadšený, že vidím Mars takový, jaký je teď - tak blízko marťanskému ‚teď‘, jak jen to jde!“

Poslední fotka: Vytrvalé vozítko z Marsu poslalo statisíce snímků

Podle agentury k pořizování snímků dochází často ve chvíli, kdy sonda není v přímém spojení se Zemí. Snímky se tudíž ukládají, dokud je není možné odeslat. V závislosti na tom, kde se Mars a Země nacházejí na svých oběžných drahách kolem Slunce, mohou takto odeslané zprávy putovat od tří do dvaadvaceti minut.

Také při pátečním tzv. skoro živém přenosu trvalo téměř 17 minut, než data na Zemi dorazila. Zajišťovala je webkamera VMC (Visual Monitoring Camera) umístěná na sondě. Přenos mohli diváci sledovat od 18:00 SELČ po dobu jedné hodiny.

Agentura před akcí avizovala, že jde o vůbec první pokus o živé vysílání, tudíž „cesty pro signály na Zemi byly trochu nejisté“, připomíná server CNN.

Na pozadí snímků nebyly vidět žádné hvězdy, protože Mars je docela jasný, poznamenal Colin Wilson, projektový vědec z ESA.

Evropská kosmická agentura se do výzkumu Marsu výrazně zapojila před 20 lety, 2. června 2003. Tehdy ruská raketa Sojuz z kazašského kosmodromu Bajkonur vynesla právě její družici Mars Express, která se tak stala první planetární sondou ESA. I přes částečný neúspěch, kterým bylo nezdařené vypuštění přistávacího modulu Beagle 2, je mise hodnocena velmi pozitivně.

Planetární sondu Mars Express ESA navedla na oběžnou dráhu planety 25. prosince 2003. Od té doby poskytla řadu cenných údajů.

V lednu 2004 například potvrdila přítomnost vody na povrchu Marsu. Na jižním pólu totiž identifikovala výpary molekul vody z ledu a získala tak vůbec první přímé doklady o jeho existenci na rudé planetě.

V březnu téhož roku pak údaje ze speciálního Fourierova planetárního spektrometru sondy Mars Express potvrdily výskyt metanu v atmosféře Marsu, což by podle vědců mohlo znamenat, že na čtvrté planetě naší sluneční soustavy v současnosti existuje život.

Konec volání Opportunity. NASA po 15 letech odepsala vozítko na Marsu

V září 2020 ESA oznámila, že sonda Mars Express objevila pod vrstvou ledu v jižní polární oblasti rudé planety několik jezer tekuté vody, která je zřejmě slaná.

„Minilaboratoř“ Beagle 2 určená pro hledání stop života na Marsu se oddělila od mateřské družice Mars Express do kosmického prostoru 19. prosince 2003. Po šesti dnech na padáku měla přistát na planetě, od sestupu do atmosféry planety se však již neozvala.

Teprve po deseti letech se pohřešovaný modul Beagle 2 podařilo lokalizovat na obrázcích z amerického satelitu Mars Reconnaissance Orbiter. Podle vědců se mu po přistání neotevřely solární panely a proto nedokáže komunikovat.