Vesmírný kámen, který před 66 miliony let narazil do Země, způsobil globální katastrofu, která odsoudila k zániku dinosaury a mnoho dalších forem života.
Nebyl to však zdaleka největší meteorit, který na naši planetu dopadl. Nový výzkum popisuje jeden, až 200krát větší meteorit, který dopadl před 3,3 miliardami let a vyvolal globální zkázu ještě většího rozsahu.
Jak ale ukazuje výzkum, tato katastrofa mohla být ve skutečnosti pro raný vývoj života prospěšná, protože posloužila jako obří zdroj hnojiva pro bakterie a další jednobuněčné organismy, které v té době vládly, a poskytla jim přístup ke klíčovým živinám fosforu a železu.
Výzkumníci hodnotili účinky dopadu tohoto meteoritu na základě důkazů z dávných hornin v oblasti na severovýchodě Jižní Afriky zvané Barberton Greenstone Belt. Nalezli dostatek známek – především z geochemické signatury zachovaného organického materiálu, ale také ze zkamenělin povlaků mořských bakterií – že se život rychle vrátil zpět.
„Život se po návratu podmínek do normálu během několika let až desetiletí nejen rychle zotavil, ale skutečně vzkvétal,“ uvedla geoložka z Harvardské univerzity Nadja Drabonová, hlavní autorka studie zveřejněné v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Meteorický roj ze zbytků Halleyovy komety může v noci přinést i bolidy |
Dopady meteoritů byly větší a častější
„V této době byla Země něco jako vodní svět, s omezeným výskytem sopek a pevninských hornin. V atmosféře a oceánech nebyl v podstatě žádný plynný kyslík a neexistovaly buňky s jádry,“ uvedl harvardský geolog a spoluautor studie Andrew Knoll.
Meteorit byl bohatý na uhlík a obsahoval také fosfor. Jeho průměr byl přibližně 37-58 kilometrů, uvedla Drabonová, což znamená, že jeho hmotnost byla asi 50-200krát větší než hmotnost asteroidu, který vyhubil dinosaury (kromě jejich ptačích potomků).
„Účinky dopadu by byly rychlé a kruté. Impaktní těleso dopadlo s takovou energií, že se spolu se všemi usazeninami nebo horninami, na které dopadlo, vypařilo. Tento oblak horninových par a prachu vyvržený z kráteru během několika hodin obletěl zeměkouli a zatemnil oblohu,“ řekla Drabonová.
OBRAZEM Superúplněk a kometa, fotografové oblohy mají žně. Podívejte se |
„K nárazu pravděpodobně došlo v oceánu, což iniciovalo tsunami, která se přehnala přes celou zeměkouli, rozervala mořské dno a zaplavila pobřeží. A konečně, velká část energie nárazu se přeměnila na teplo, což znamená, že se atmosféra začala zahřívat natolik, že se horní vrstva oceánů začala vařit,“ vysvětlila geoložka.
Podle ní pravděpodobně trvalo několik let až desetiletí, než se prach usadil a atmosféra se ochladila natolik, aby se vodní pára mohla vrátit do oceánu. Mikrobi závislí na slunečním světle a ti, kteří žijí v mělkých vodách, byli zdecimováni.
Meteorit však dodal velké množství fosforu, živiny pro mikroby, která je klíčová pro molekuly důležité pro ukládání a přenos genetické informace. Tsunami také smísila hluboké vody bohaté na železo s mělčími, čímž vytvořila prostředí pro mnoho typů mikrobů ideální.
Na přelomu týdne pozorujte oblohu, vrací se nejslavnější meteorický roj |
„O dopadech meteoritů si myslíme, že jsou katastrofální a škodlivé pro život – nejlepším příkladem je ten, který dopadl na mexickém poloostrově Yucatán a vedl nejen k vyhynutí dinosaurů, ale také 60-80 % živočišných druhů na Zemi,“ uvedla geoložka. „Ale před 3,2 miliardami let byl život mnohem jednodušší. Raný život byl tváří v tvář obřímu dopadu odolný,“ uzavřela Drabonová.
