Jak vypadá „bombardování Země“. Satelit pořídil nečekaný snímek

aktualizováno 
Na sklonku minulého roku dopadl do zemské atmosféry jeden z největších meteorů za poslední desetiletí. Nemáme zprávy o tom, že by si všiml někdo na povrchu, přesto se podařilo okamžik zachytit na fotografii.

Meteorický roj Geminidy v roce 2012. | foto: NASA

Největší kosmickou srážkou posledních desetiletí je dramatický rozpad planetky na Čejlabinskem. Loni však naše planeta zažili řádově srovnatelnou událost, o které se ovšem prakticky neví.

Osmnáctého prosince 2018 těsně před půlnocí světového času totiž nad Beringovým mořem ve výšce kolem 25 kilometrů zanikl meteorit. Výbuch zachytily a místo určily infrazvukové detekční stanice, které tvoří mezinárodní systém pro kontrolu dodržování moratoria na jaderné zkoušky.

Záblesk také zachytily americké vojenské satelity sledující Zemi v infračerveném i viditelném spektru. Z těch vědci nedostanou přímo snímky, ale jen hlášení o podobných anomáliích, které podle armády nemají vojenský význam.

Byť tedy vědci měli o explozi v atmosféře informace brzy po události, dodnes nemáme zprávy o tom, že by si události všiml někdo přímo v oblasti Beringova moře. Byť vědci mimo jiné oslovili posádky letadel, která se v dané oblasti v té době pohybovala. Svědci tedy nejsou, přesto se podařilo najít snímek události. 

Pořídila ho japonská družice Himawari 8, která se pohybuje na geostacionární dráze nad Pacifikem, a z pohledu nás pozemšťanů tedy de facto nad touto částí světa nehybně „visí“. Družice mimo jiné pořizuje v 10minutových intervalech fotografické snímky.

Když se zpráva o „přehlédnutém“ meteoritu objevila ve třetím březnovém týdnu na BBC, jeden z vědců pracujících s materiály z Himawari, Simon Proud z Oxfordu, se rozhodl na daný den podívat podrobněji. A skutečně na snímku ze 23:50 světového času 18. prosince, objevil něco nezvyklého. Jde o oranžovou stopu v atmosféře, vysoko nad místní oblačností, takže Proud je přesvědčený, že jde o stopu právě „beringského“ meteoritu. Také proto, že stopa brzy mizí: „Stopa meteoritu byla vidět pouze pár minut, protože na dalším snímku (z 00:00 světového času) už slábne“, napsal Proud Technetu.

Snímek japonského satelitu Himawari z 18. prosince 2018 ve 23:50 zachycuje...

Snímek japonského satelitu Himawari z 18. prosince 2018 ve 23:50 zachycuje téměř přesně okamžik, kdy těleso zářilo v zemské atmosféře. Snímek by pořízen z geostacionární dráhy zhruba 36 tisíc kilometrů nad povrchem. Najdete stopu?

Pokud jste neuspěli, na tomto snímku jsme stopy průchodu tělesa atmosférou...

Pokud jste neuspěli, na tomto snímku jsme stopy průchodu tělesa atmosférou vyznačili. V červeném kolečku je „ohnivá stopa“ bolidu, ve žlutém stín, který vrhá na mraky.

Jak vidno z tohoto detailu, těleso zřejmě vstoupilo do naší atmosféry téměř...

Jak vidno z tohoto detailu, těleso zřejmě vstoupilo do naší atmosféry téměř kolmo k povrchu Země.

Co to bylo?

Snímek není samozřejmě tak podrobný, abychom se z něj o tělese dozvěděli detaily, jako je tvar, přesnější velikost či složení. Musíme si vystačit s tím, co nám o tělese řekl jeho zánik.

Celková kinetická energie tělesa odpovídala zhruba energii uvolněné při výbuchu 150-200 kilotun TNT, tedy odpovídající zhruba síle moderní taktické jaderné hlavice. Energie čeljabinského meteoritu byla zhruba trojnásobná, podle různých odhadů někde kolem 450-500 kilotun TNT (odhad zpracovaný na základě údajů z vojenských senzorů uvádí 440 kt). Toto srovnání ovšem neznamená, že těleso vybuchlo se stejnou silou, jde o celkovou energii meteoritu. Při jeho explozi se do atmosféry uvolnila pouze část, navíc postupněji než v případě bomby.

Externí obrázek

Externí obrázek

I když celková energie obou těles byla zhruba stejná, to z prosince 2018 mělo v okamžiku nárazu vůči Zemi podle dosavadních údajů výrazně vyšší rychlost, a to téměř dvojnásobně (32 km/s proti cca 19 km/s). Bylo ovšem výrazně méně hmotné, vážilo odhadem kolem 1 300-1 500 tun. Čejlabinský meteorit byl o řád hmotnější (odhaduje se 12-13 tisíc tun).

A byť k dopadu došlo nad neosídlenou oblastí, i tak je asi dobře, že těleso bylo poměrně malé. Jak je vidno i z fotografie, dopadlo do atmosféry v podstatě kolmo (podle měření byl rozdíl 7°), tedy po dráze, která by ho rychle přivedla k povrchu. Čejlabinský meteorit dopadl do atmosféry pod výrazně šikmějším úhlem. Díky tomu k jeho rozpadu a výbuchu došlo velmi vysoko. Kdyby to bylo jinak, škody mohly být větší. (Připomínáme, že i takto zranil cca 1 200 lidí, byť naštěstí nikoho smrtelně.) Těleso z prosince sice padalo do oceánu, ale kdyby bylo větší a dostalo se až k povrchu, mohlo by samozřejmě vyvolat přílivovou vlnu s těžko předvídatelnými následky.

Mapka zaznamenaných dopadů větších těles do zemské atmosféry během let 1988 a...

Mapka zaznamenaných dopadů větších těles do zemské atmosféry během let 1988 a 2019. Zobrazena jsou jen ta, jejichž odhadovaná energie přesáhla ekvivalent exploze jedné kilotuny TNT.

V každém případě je výbuch nad Beringovým mořem poměrně vzácnou událostí, k jaké podle dnešních odhadů dochází zhruba dvakrát, třikrát za století.

 

Nejčtenější

Ochranka prezidenta Putina mate GPS. Lodě se přemístily na pevninu

Obrázek ukazuje pozice rušených lodí na letišti ruského města Gelendžik, ležící...

Americká nezisková organizace C4ADS si všimla, že když se ruský prezident Vladimir Putin přiblíží k přístavu, satelitní...

Hodinky, které zachránily astronautům život, když vše ostatní selhalo

Budoucí legenda. Omega Speedmaster za nedlouho těmto hodinkám nikdo neřekne...

Před čtyřiceti devíti lety se ve vesmíru odehrála jedna z nejnapínavějších událostí. Havárie Apolla 13 mohla lehce...

Neuvěřitelné množství chyb! Jako zázrakem většina lidí havárii přežila

Pohled na kokpit, patrný je splasklý skluz. Boeing 707 společnosti BOAC...

Piloti letu BA712 společnosti BOAC udělali koncem šedesátých let jednu fatální chybu. Neaktivovali hasicí zařízení...

Černé díry mohou ovlivnit celé galaxie, řekl astrofyzik v Rozstřelu

Astronom Jiří Svoboda v diskusním pořadu Rozstřel (12. dubna 2019)

Ve středu astronomové z projektu Event Horizon Telescope ukázali vůbec první fotografii černé díry. Co to pro vědu...

OBRAZEM: „Největší“ letadlo světa se vydalo na svůj první let

První let stroje Stratolaunch (13. duben 2019)

Speciální letadlo Stratolaunch, které bude sloužit jako platforma pro vypouštění kosmických raket, absolvovalo v sobotu...

Další z rubriky

SpaceX chystá ve čtvrtek ostrý start nejvýkonnější rakety Falcon Heavy

Falcon 9 Heavy

Po úspěšném testovacím letu se ve čtvrtek vydá do vesmíru na svou první pracovní misi raketa Falcon Heavy. Na oběžnou...

Sondě izraelského startupu se nepodařilo přistát na Měsíci

Snímek z přistání izraelské sondy ve výšce 22 kilometrů nad povrchem.

Izrael se mohl ve čtvrtek večer zařadit do elitního klubu států, kterým se podařilo přistát s lidským výtvorem na...

USA chtějí do pěti let přistát na Měsíci. Tentokrát tam zůstaneme, hlásí

Americká administrativa chce do pěti let přistát na Měsíci. Trumpův záměr...

Viceprezident USA Mike Pence jménem administrativy Donalda Trumpa vyhlásil cíl dostat do pěti let Američany zpět na...

Najdete na iDNES.cz