Meteorický roj Lyridy se pravidelně vrací v druhé polovině dubna. Už od začátku tohoto týdne tak může pozorný divák zahlédnout na noční obloze jeho první projevy. Astronomové však očekávají, že největší frekvence meteorů (cca 10 až 20 za hodinu) bude v průběhu noci z neděle na pondělí, přičemž nejvíce jich bude vidět nad ránem, protože vrchol se očekává kolem deváté hodiny.
To už však vzhledem k vyšlému Slunci nebudou stopy po hořících prachových zrnkách v atmosféře k vidění. Ani letošní fáze Měsíce pozorování moc přát nebude, protože jen o dva dny později má nastat úplněk. Ten tak bude rušit i další pozorování o následujících nocích, kdy již nebude taková frekvence, ale stále několik meteorů za hodinu k vidění bude.
Lyridy si svůj název vysloužili podle toho, že jakoby vylétají ze souhvězdí Lyry. Tento radiant leží západně od souhvězdí Lyry, které se koncem dubna nachází před svítáním takřka v nadhlavníku.
Poloha souhvězdí na obloze v pondělí 22. 4. 2023 v půl páté ráno
Nejlepší způsob, jak roj sledovat, je podle zkušených pozorovatelů lehnout si do teplého spacáku či lehátka. Meteory sice vylétají ze směru od souhvězdí Lyry, ovšem objevují se v různých místech na celé obloze. Meteory mají obvykle jasnost jako hvězdy v souhvězdí Velkého vozu.
Jak fotografovatIdeální je mít po ruce fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým objektivem, například nějakou zrcadlovku. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například při větším větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Nejlépe na pás Mléčné dráhy. Poté už jen zmáčkněte spoušť. Pokud možno v režimu samospouště či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte, dokud do záběru nevletí kýžený meteor.  Dubnové Lyridy focené v roce 2020 |
Rychlostí okolo 49 kilometrů za sekundu patří mezi nejsvižnější. Občas se objeví i bolid, meteor jasnější než planeta Venuše, který ve výjimečných případech nakrátko ozáří okolní krajinu.
Prach z komety, co se vrátí až za čtvrt tisíciletí
Tyto létavice, jak se také meteorům přezdívá, jsou způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher) v zemské atmosféře.
„Samotná kometa se ke Slunci vrací jednou za přibližně 415 let, znovu se jejího návratu dočkají až další generace v roce 2283,“ připomněl loni astronom Petr Horálek na serveru astro-novinky.eu.
Jak jsme psali již dříve, z minulosti jsou známy opravdu silná maxima. Zřejmě nejvýraznější nastalo v roce 1803, kdy jeden americký novinář popisoval, že viděl padat hvězdu, kamkoliv se zrovna podíval. Frekvence tehdy nejspíš přesáhla úctyhodných 600 meteorů za hodinu.
Lyridy jsou asi nejdéle sledovaným meteorickým rojem, jehož první pozorování spadá asi 2 700 let do minulosti. Zaznamenali ho již v roce 687 před naším letopočtem v Číně.
