Před několika dny vyrazil k Měsíci lunární modul Athena firmy Intuitive Machines. Ta dokázala loni v únoru poprvé po více než pěti desetiletích vysadit na Měsíci lunární modul americké výroby. Byl to modul typu Nova-C pojmenovaný Odysseus. Měl však při přistání problémy s navigací, což vedlo ke zlomení jedné nohy a převrácení na bok, takže stroj nemohl provést některé experimenty. Důvodem tvrdého přistání byl problém s laserovým výškoměrem, který slouží k posouzení vzdálenosti od povrchu.
27. února 2025 |
Nynější přistání mělo proběhnout podle plánu v 18:32 středoevropského času na hoře Mons Mouton, ale mnoho minut po tomto termínu stále nebylo nic potvrzeno. Asi čtvrt hodiny po plánovaném přistání byla pouze zveřejněna informace, že je možné se sondou komunikovat. Později firma oznámila, že se zařízení nabíjí prostřednictvím solárních panelů a podrobnosti o přistání přinese na pozdější tiskové konferenci.
Na ní od 22. hodiny našeho času zaznělo, že podle některých indicií modul přistál ve vzpřímené poloze. Nyní dokáže přijímat příkazy a komunikovat pomocí svých antén.
„Nevěříme, že jsme na povrchu Měsíce zůstali ve správné poloze. Znovu,“ řekl Steve Altemus, šéf Intuitive Machines na konferenci s odkazem na loňské přistání. „Chci získat všechna měření a obrázky, abych vám mohl vysvětlit stav stroje,“ uvedl s tím, že nyní nemá pocit, že si tím je jistý.
Firma se snaží nastavit vysokorychlostní konektivitu, aby získala více obrázků z povrchu a také chce využít snímky ze systémů obíhajících kolem Měsíce.
O stavu přistávacího modulu Athena se tak dozvíme v následujících dnech.
Hora Mons Mouton, která se nachází asi 160 km od měsíčního jižního pólu, byla jako místo přistání vybrána i kvůli svému plochému vrcholu. Oblast jižního pólu Měsíce je považována za klíčovou pro současný závod o Měsíc, protože se zde pravděpodobně nacházejí zásoby vodního ledu.
Na palubě čtyřmetrového stroje je desítka různých výzkumných experimentů NASA, jejichž cílem je především hledat známky ledu, ale i dalších zdrojů. Malá vrtací soustava a hmotnostní spektrometr PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment 1) budou měřit potenciální přítomnost těkavých látek nebo plynů z měsíční půdy. Takto získaná data budou využita pro let astronautů, kteří mají v rámci mise Artemis III dorazit na měsíční povrch nejdřív v roce 2027.
Součástí experimentů je i pasivní laserové rozhraní na horní palubě přistávacího modulu, které bude odrážet laserové světlo zpět na jakoukoli obíhající nebo přilétající kosmickou loď, aby jim poskytla trvalý referenční bod na měsíčním povrchu.
Athena na své palubě veze i zařízení společnosti Nokia, které má na Měsíci vytvořit první tamní 4G mobilní síť. Využijí ji dvě malé lunární sondy, které přistávací modul veze. První je 76centimetrový dron μNova (microNova) Hopper společnosti Intuitive Machines, který bude po povrchu poskakovat za pomoci svých trysek.
Druhým je pak lunární vozítko MAPP (Mobile Autonomous Prospecting Platform) firmy Lunar Outpost s rozměry 45 × 38 × 40 cm. MAPP bude nositelem AstroAnta, miniaturního vozítka vyvinutého MIT, které bude jezdit po horní části vozítka MAPP a sbírat údaje o teplotě, zatímco samotné vozítko MAPP se bude pohybovat po povrchu Měsíce.
Dalším vozítkem je miniaturní japonský stroj YAOKI, který bude jezdit po povrchu Měsíce a snímat okolí.
Souputník v problémech
Spolu s modulem vyrazila do vesmírného prostoru i družice Lunar Trailblazer, která měla obíhat kolem Měsíce, aby mapovala rozložení různých forem vody. Ta však měla hned po startu problémy a NASA s ní později ztratila spojení, které se stále snaží obnovit.
„Na základě shromážděné telemetrie před ztrátou signálu v minulém týdnu a pozemních radarových dat shromážděných 2. března, se tým domnívá, že kosmická loď se pomalu točí ve stavu šetřícím energii. Bude i nadále sledovat signály, aby zjistil změnu orientace kosmické lodi, kdy solární panely získají více slunečního světla. To zvýší jejich výkon, a umožní tak provádět operace náročnější na energii, jako je komunikace,“ uvádějí vědci.
Soukromníci na Měsíci
Athena letí v rámci programu NASA CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Při něm americká vesmírná agentura spolupracuje s několika americkými společnostmi na dodávkách vědeckých a technologických poznatků na povrch Měsíce. Iniciativa CLPS už v roce 2024 podpořila dvojici měsíčních landerů Peregrine od Astrobotic a právě Odyssea vyrobeného v Intuitive Machine. Prvnímu se nepodařilo přistát.
23. února 2024 |
Právě tento program je nyní hlavním hybatelem dění kolem Měsíce. Zatímco minulý rok podpořil dva lety k Měsíci, letos jich má být celkem šest. Vedle již zmíněných to bude třetí mise Intuitive Machines IM-3, která dopraví náklad do oblasti Reiner Gamma, což je tak trochu záhadná oblast v západní části Oceánu bouří (Oceanus Procellarum) na přivrácené straně Měsíce.
Aktualizace: Doplnili jsme informace z tiskovém konference