Měsíc srpen je na pozorování vesmírných úkazů velice příznivý. Už jen proto, že za teplých nocí člověk vydrží v přírodě, kde pozorování oblohy neruší světelný smog měst, déle.
Největší pozornost samozřejmě přitahuje pozorování každoročně se vracejícího meteorického roje Perseid, který patří asi k těm nejpopulárnějším. Také se v posledních letech v srpnu při úplňku přibližuje Měsíc Zemi víc než v jiných měsících. Vedle toho jsme se letos v důsledku vyšší aktivity Slunce mohli setkat s polární září i v našich zeměpisných šířkách, a to není vše.
V Česku byla vidět polární záře, Zemi zasáhla silná geomagnetická bouře |
Srpnový úplněk je nazýván modrý, což má dvě možná vysvětlení, z nichž ani jedno nesouvisí s barvou Měsíce, ale s množstvím úplňků v nějakém období. Nově se modrým Měsícem nebo modrým úplňkem nazývá druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci (v angličtině se říká „once in a blue moon“, což znamená „jednou za dlouhou dobu“ – u nás říkáme „jednou za uherský rok“).
Avšak původní označení modrý Měsíc hovořilo o ročním období, ve kterém nastanou čtyři úplňky místo tří, což je situace asi o polovinu vzácnější. Toto označení se začalo objevovat původně v devatenáctém století v amerických almanaších pro třetí úplněk v ročních obdobích, do kterých vyšly čtyři úplňky.
Navíc se nová definice bere jako přinejmenším zavádějící, protože vychází z chybné úvahy amatérského astronoma Jamese Hugha Pruettova, který v roce 1946 napsal do časopisu Sky & Telescope vysvětlení původního označení, ale špatně ho vyložil jako druhý úplněk v libovolném kalendářním měsíci.
Je to ale jen označení, na které neberou astronomové ohled, stejně jako na označení superúplněk. Což nám ale pohled na jasný Měsíc vůbec nemusí zkazit – na rozdíl od počasí, které může být na řadě míst Česka minimálně část noci pro pozorování nepříznivé.
Samotné označení superúplněk zase souvisí s pohybem Měsíce kolem Země. Jak jsme psali již dřív, Měsíc kolem Země obíhá po mírně výstředné elipse. Někdy je tak k Zemi blíž, v takzvaném přízemí (méně než 356 500 km), a někdy je od ní dál, v odzemí (víc než 406 700 km). Časy přízemí nastávají v různých fázích Měsíce. Pokud jsou v době úplňku, je tento jev opticky o něco větší, než když se s dobou přízemí úplněk neshoduje. Vzdálenost Měsíce se také při různých přízemích liší.
Rozdíl z pohledu pozorovatele nemusí být patrný, protože Měsíc se bude jevit jen asi o 7 % větší, superúplňky bývají asi o 15 % jasnější než běžný úplněk, a dokonce o 30 % jasnější než nejmenší roční úplněk. Termín „superúplněk“ či „superměsíc“ vymyslel astrolog Richard Nolle v roce 1979 a vztahuje se buď k novu, nebo úplňku, ke kterému dochází, když je Měsíc v přízemí do deseti procent od jeho největšího přiblížení k Zemi.
Nyní se Měsíc přiblíží na vzdálenost 361 969 kilometrů, ale nejblíž bude podle serveru Earthsky v říjnu, kdy se během úplňku dostane až na vzdálenost 357 363 km od Země.
Mimochodem, v novodobé historii byl úplňkový Měsíc nejblíž Zemi 14. listopadu 2016 (356 509 km). „Tento rekord bude překonán až 25. listopadu 2034 (356 445 km),“ vysvětluje Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.
S Měsícem v úplňku se v noci na úterý pojí ještě jedna událost, ráno totiž zakryje planetu Saturn. „Stane se tak už po východu Slunce nad jihozápadním obzorem, ale úkaz je natolik vzácný, že má smysl na něj upozornit. Vstup planety za kotouč Měsíce nastane krátce po půl šesté letního času.
A pro zajímavost, 21. srpna večer je jasný kotouč Měsíce hned vedle planety Neptun a k zákrytu jen těsně nedojde,“ upozorňuje Martin Gembec z portálu Astro.cz. A připomíná také, že je možné ideálně po půlnoci pozorovat konjunkci planet Mars a Jupiter, které jsou na pozadí souhvězdí Býka poměrně vysoko na ranní obloze.
30. srpna 2023 |
