náhledy
Minimálně jednu fotografii Martina Maška zná u nás každý, kdo se jen trochu zajímá o vesmír. Právě Mašek totiž pořídil fotku Muskova kabrioletu Tesla, jak putuje vesmírem. Není to však zdaleka jediný ani první snímek tohoto vášnivého pozorovatele deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Na této fotografii zachycuje světelné znečištění. Srovnání jasu noční oblohy ve skutečně tmavé argentinské pampě (Los Leones nedaleko Malargüe - Observatoř Pierra Augera, místo, kde se nachází český robotický dalekohled FRAM) a na Jizerce, která je takovým trošku tmavším „ostrovem“ v moři světelného znečištění. Rozdíl je patrný na první pohled, ve střední Evropě již prakticky nelze nalézt přírodně tmavou oblohu. Snímky byly pořízeny digitální zrcadlovkou s objektivem typu rybí oko a softwarově převedeny do jasové mapy, stupnice je v magnitudě na úhlovou čtvereční vteřinu.
Autor: Martin Mašek
Robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor) je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR, je součástí Observatoře Pierra Augera v Argentině a hlavním úkolem dalekohledu je sledování stavu zemské atmosféry nad observatoří. Průměr optiky je 30 cm, je vybaven moderní elektronickou CCD kamerou. Pomocí FRAMu se měří závislost rozptylu světla v atmosféře (extinkce) na vlnové délce. Dále se analyzuje stav atmosféry podél trajektorie pozoruhodných či anomálních spršek kosmického záření. Jelikož není nutné sledovat stav zemské atmosféry po celou noc, tak se zbylý čas využívá k pozorování zajímavých astronomických cílů, jako jsou komety, blízkozemní planetky nebo proměnné hvězdy.
Autor: Martin Mašek
Galaxie se supernovou: Supernova 2012fr (na snímku vyznačena) v galaxii s označením NGC 1365 v souhvězdí Pece. Supernovy jsou hvězdné výbuchy s mimořádně velkou energií, při kterých je zničena celá hvězda. V tomto případě šlo o supernovu typu Ia, tedy bílého trpaslíka, který vysává hmotu z druhé hvězdy, se kterou tvoří pár. Tímto způsobem hmotnost trpaslíka roste. Když hmotnost překročí přibližně 1,4 hmotnosti Slunce, bílý trpaslík exploduje jako supernova. Všechny supernovy typu Ia vybuchují se stejnou energií. Díky tomu se tento typ supernov dá využít jako tzv. standardní svíčka pro měření vzdáleností ve vesmíru. Snímek byl pořízen dalekohledem FRAM.
Autor: Martin Mašek
Blízkozemní planetka: ne všechny planetky obíhají spořádaně v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem, řada planetek se může nebezpečně přiblížit k Zemi. Známým případem je planetka 2012 DA14, která proletěla okolo Země ve vzdálenosti pouhých 28 000 km, což je méně, než je výška oběžné dráhy geostacionárních satelitů. Stalo se tak 15. 2. 2013, shodou okolností ve stejný den se srazil se Zemí Čeljabinský meteorit. Planetka se jeví jako bod na snímku, hvězdy jsou protažené, neboť dalekohled sledoval rychlý pohyb planetky. Snímek opět pochází z robotického dalekohledu FRAM. Ze snímků byly proměřeny pozice tělesa a to umožnilo zpřesnit jeho dráhu ve Sluneční soustavě.
Autor: Martin Mašek
Úplné zatmění Slunce: snímky byly pořízeny 21. srpna 2017 poblíž osady Natrona ve státě Wyoming, USA. Velká spousta nadšenců, včetně autora snímku, neváhala cestovat desítky tisíc kilometrů, aby si vychutnali vzácný a jedinečný okamžik, kdy Měsíc zcela zakryje Slunce. Tento okamžik netrvá více než pár minut. Pro autora to bylo již druhé úplné zatmění Slunce, za kterým cestoval. Kolem zakrytého Slunce je viditelná slabá koróna (sluneční atmosféra), na pravém snímku je zachycen konec úkazu, který je známý pro svůj vzhled jako diamantový prsten. Snímky byly pořízeny digitální zrcadlovkou s teleobjektivem o ohniskové vzdálenosti 500 mm.
Autor: Martin Mašek
Outburst komety 15P/Finlay: většina lidí si představí kometu jako „hvězdu“ s ohonem táhnoucí se přes polovinu oblohy. Drtivá většina komet je však velmi slabá, hluboko pod hranicí viditelnosti pouhým okem. Robotický dalekohled FRAM se pravidelně zaměřuje na sledování komet. Na těchto dvou snímcích je zachycen náhlý outburst (prudké zjasnění a následné rozpínání prachoplynné obálky z jádra komety) komety 15P/Finlay. Ourburst této komety byl autorem objeven zcela náhodně v rámci pravidelného monitoringu komet. Díky podobným pozorováním se dá dozvědět něco více o fyzice komet a kometárních jader.
Autor: Martin Mašek
Proměnné hvězdy: ne všechny hvězdy na obloze mají stálou jasnost a z různých důvodů ji mohou měnit. Na obrázku jsou snímky hvězdy CzeV500, kterou objevil Martin Mašek za pomoci FRAMu. Byla objevena náhodně na samém okraji zorného pole (na horním snímku hvězda v maximu, na dolním snímku v minimu jasnosti). Jde pětistou hvězdu v CzeV katalogu - katalog proměnných hvězd objevených českými astronomy. Tento katalog spravuje Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, v současné době má katalog již přes 1300 položek. Většinu těchto hvězd objevili amatérští astronomové. Samotná hvězda CzeV500 se nachází v souhvězdí Střelce, je to dlouhoperiodická pulzující hvězda typu Mira (pulzace mohou trvat stovky dnů). Tento typ je pojmenován podle nejjasnější představitelky v souhvězdí Velryby. Miridy jsou staří rudí obři a změny jasnosti jsou důsledkem pulzace hvězdy.
Autor: Martin Mašek
Vyfotit elektromobil Elona Muska putující po oběžné dráze se Martinu Maškovi podařilo 10. února 2018. "Na 6. února se těšila řada fanoušků kosmonautiky a astronomie, včetně mě. K obloze se vydala nejsilnější raketa současnosti Falcon Heavy. Osobně jsem cítil vyšší napětí než u bežných startů již odzkoušených raket. Naštěstí dopadlo vše dobře a raketa vynesla na oběžnou dráhu kolem Slunce automobil Tesla Roadster. Několik dní po startu (10. února) se mi podařilo pomocí robotického dalekohledu FRAM Teslu zachytit. Zaměření dalekohledem nebylo těžké, již den předtím byla Tesla zaznamenána astronomy ze Španělska a Brazílie, takže přibližná pozice na obloze již byla známá. Osobně jsem proměřil přesné pozice Tesly na snímcích a odeslal tato měření do mezinárodního centra, kde taková pozorování přijímají. Z těchto údajů se dají lépe určit dráhy těles ve Sluneční soustavě," vysvětluje Martin Mašek.
Autor: Martin Mašek
Martin Mašek (*1988), autor fotografie „kabrioletu Tesla ve vesmíru“, vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotického dalekohledu FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, který je umístěn v jihoamerické pampě na observatoři Pierra Augera. Člen České astronomické společnosti. Je znám též jako objevitel mnoha nových proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841. Na snímku je Martin s originálním Krtkem astronautem.
Autor: Martin Mašek