Závod o Měsíc končí. Nikdo nevyhrál, přesto je to úspěch

  12:21aktualizováno  12:21
Boj o znovudobytí Měsíce skončil. Prozatím. Žádný z týmů v soutěži Google Lunar X Prize nedokázal své zařízení na naši oběžnici vyslat, natož se po jejím povrchu projet. Přípravy však nekončí a mezitím na Měsíci přistávají jiní.

Model měsíčního vozítka Andy společnosti Astrobotic na konferenci Solidworks World 2015 ve Phoenixu. | foto: Jan Kužník, Technet.cz

Soutěž Lunar X Prize v roce 2007 vyhlásil Google. Uzávěrku na první pohled štědře dotovaného klání o opětovné dobytí musel několikrát posunout (2016, 2018) s tím, jak se ukazovalo, že i jen pouhé umístění zařízení do některého z plánovaných kosmických letů je pro účastníky velmi obtížné. Poslední termín vypuštění byl stanoven na 31. března 2018. Poté, co se ukázalo, že žádný z přihlášených týmů letos se svým vozítkem na Měsíc odstartovat nedokáže, Google soutěž ukončil.

O co šlo? Soutěž dávala soutěžícím několik úkolů a za jejich splnění i několik peněžitých odměn, přičemž ta hlavní činila 20 milionů dolarů. Prvním úkolem byl oblet Měsíce, následně hladké přistání, ujetí 500 metrů po povrchu a odeslání dat, obrázků a videí ve vysokém rozlišení zpět na Zemi. Hlavní cenu tedy nikdo nezískal, protože nikdo ze zbývajících pěti soutěžících týmů žádný úkol nesplnil.

Fotogalerie

Přitom to vypadalo celkem nadějně. Ještě v roce 2012 dokonce panovaly v NASA obavy, že by účastníci soutěže Lunar X Prize mohli svými vozítky poškodit pozůstatky po misích Apollo. V roce 2015 se společnost Astrobotic chlubila, že její vozítko se projede po Měsíci už za rok (tj. v roce 2016). Nakonec však neodstartoval ani ze Země nikdo.

Zástupci soutěže Peter H. Diamandis, zakladatel nadace, a výkonný ředitel akce Marcus Shingles zdůrazňují, že i přes neúspěch soutěžících považují klání za úspěšné a přínosné: „Rozpoutalo odbornou debatu a mnohým ukázalo, že nejen zařízení velkých a státních agentur mohou přistát na Měsíci. I malé týmy podnikatelů, inženýrů a inovátorů z celého světa mají reálnou šanci.“

Na začátku bylo 25 týmů, na konci pouhých pět (Moon Express, Cape Canaveral, SpaceIL z Izraele, TeamIndus z Indie, Hakuto z Japonska a mezinárodní projekt Synergy Moon), které se nějakým způsobem přiblížily vypuštění jejich modulu do vesmíru. Nejčastějším důvodem neúspěchu bylo pozdní získání finančních prostředků nebo výrobních kapacit či prostor na dokončení hardwarového řešení vozítka a přistávacího modulu.

Ačkoliv se již zmíněná společnost Astrobotic do finálního klání neprobojovala, právě ona na svém zařízení stále pracuje a její plán na doručování zásilek na Měsíc stále platí. 

Na Měsíc chce vyslat přistávací modul Griffin Lander, ze kterého po přistání mělo i v rámci klání vyjet vozítko nazvané Andy. Let má trvat čtyři a půl dne včetně TLI manévru (Trans-Lunar Injection - manévr pro navedení na oběžnou dráhu Měsíce). Přistávací modul (Griffin Lander) s Andym na palubě by měl na povrch dosednout 36 hodin po místním východu Slunce (den na Měsíci trvá přibližně měsíc). V rámci soutěže plánovala společnost jako místo přistání Jezero smrti (Lacus Mortis).

Andy má pro pohyb v terénu využít stejný způsob autonomního řízení a navigace, který Univerzita Carnegie Mellon (CMU) původně navrhla pro rover určený na Mars. Nyní Astrobotic už na svých stránkách inzeruje ceny, za kterých prý zájemcům „vyveze“ zásilku na Měsíc. Kilogram vyjde na 1,2 milionu dolarů. Při dopravě na místo lunárním vozítkem to budou miliony dva.

Stejně jako Astrobotic i týmy SpaceIL, TeamIndus a Hakuto pokračují ve vývoji a hodlají své stroje na Měsíc dopravit.

Mezitím na Měsíci přistála v roce 2013 například čínská sonda Nefritový králík. Číňané také společně s Evropskou kosmickou agenturou chtějí na povrchu Luny vybudovat stálou základnu. Podobný plán mají i Rusové. Existuje i společný plán s NASA na vybudování vesmírné stanice u Měsíce. Americký plán pro návrat na Měsíc pak loni oficiálně potvrdil sám Donald Trump.

Armstrong 21. července 1969 vstoupil jako první člověk na povrch Měsíce:

Autor:
 

Nejčtenější

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Severní magnetický pól se vydal na cesty. Co když doputuje až na jih?

Posun severního magnetického pólu

Naši planetu čeká přehození magnetických pólů. Nebude to zřejmě brzy, proč k tomu ovšem vůbec dojde a co může změna...

Další z rubriky

Ruský modul ISS má prodlouženou záruku, údajně je však v kritickém stavu

Snímek ISS pořízený členem posádky mise STS-96 z paluby raketoplánu Discovery...

Ruský modul Zarja už je na oběžné dráze přes dvacet let a již dávno vypršela původní záruční doba jeho přístrojů....

Poslední fotka: Vytrvalé vozítko z Marsu poslalo statisíce snímků

Marsovské vozítko Opportunity na rudé planetě podle představ ilustrátora

Původně měla americká sonda Opportunity posílat data o rudé planetě jen 90 dní. Místo toho odsloužila celých patnáct...

První letošní „padání hvězd“ zařídily Kvadrantidy. V noci na pátek vrcholily

Simulační grafika k maximu roje Kvadrantidy 2019

V noci ze čtvrtka na pátek vrcholil meteorický roj Kvadrantidy. Mnohde podívanou zkazila zamračená obloha.

Najdete na iDNES.cz