Mohl to být závod člověka a stroje o to, kdo doveze dříve na Zemi první vzorky z vesmírného tělesa. Ten však automatické stroje prohrály v okamžiku, kdy se sovětské sondě Luna 15 nepodařilo přistát na Měsíci a 21. července 1969 se po pádu rozbila o jeho povrch. Den před tím na naši oběžnici dosedl přistávací modul Apollo 11 a vystoupil z něj Neil Armstrong. Luna 15 byla první sonda typu označovaného jako Je-8-5.
Sovětský vesmírný výzkum tak musel čekat rok, než se mu podařilo na Měsíci bezpečně přistát. Mezitím se další lunární sonda ani nedostala na oběžnou dráhu, když 6. února 1970 došlo k havárii nosné rakety Proton.
Už 12. září 1970 vynesla z kosmodromu Bajkonur další raketa Proton do vesmíru nástupce předchozího průzkumníka Měsíce. Ten měl hmotnost 5 600 kilogramů.
Luna 16
Po několikadenním letu a kroužení kolem Měsíce se stroji Luna 16 povedlo 20. září 1970 v pět hodin a osmnáct minut bezpečně dosednout v severovýchodní části oblasti označované jako Moře hojnosti (Mare fecunditatis). Tentokrát byl zvládnut závěrečný zpomalovací manévr, který začal ve výšce 600 a končil ve výšce 20 metrů nad povrchem.
Jako první stroj v dějinách kosmonautiky pak na místě pomocí vrtáku odebral vzorek, vrátil se do vesmíru a dopravil na Zemi vzorek měsíčního povrchu. Hmotnost nahodile získaného vzorku ale činila pouhých 101 gramů. Rok před tím Neil Armstrong a Edwin „Buzz“ Aldrin přivezli 21,55 kilogramu vzorků hornin.
Zkoumání v Československu
I tak to byl pro východní blok úspěch a ze vzorku z Luny 16 putoval více než jeden gram i do laboratoří československých vědců. Ti ale také byli přizváni k testování vzorků, které z Měsíce přivezli mise Apollo 11 a 12. Konkrétně to byl jeden sypký vzorek z Apolla 11 pocházející z Moře klidu a jeden sypký vzorek a jeden vzorek pevné horniny z Apolla 12 získaný z Oceánu bouří.
Komunistům navzdory vystavil měsíční kameny. Perek byl nejen legendou astronomie |
Možnost zkoumat v tehdejším Československu první vzorky Měsíce byla i díky tomu, že tehdejší Československo bylo jednou z mála zemí, která vyráběla a používala polovodičové germaniové detektory, jež umožňovaly identifikaci jednotlivých prvků a izotopů ve vzorku.
Vesmírným rekordmanem je sovětské vozidlo Lunochod 2. Na povrchu Měsíce ujelo od ledna do června 1973 celkem 37 kilometrů.
Následoval lunochod
Následující Luna 17 už nesla lunochod, jehož přínos pro výzkum Měsíce byl mnohem významnější.
Série nepilotovaných vesmírných misí Sovětského svazu v rámci programu Luna začala v roce 1959 a byla zaměřena na dosažení a prozkoumání Měsíce. Program byl uzavřen v roce 1976. Více se o prvních vesmírných sondách můžete dočíst v našem seriálu zde.
