Mohl to být závod člověka a stroje o to, kdo doveze dříve na Zemi první vzorky z vesmírného tělesa. Ten však automatické stroje prohrály v okamžiku, kdy se sovětské sondě Luna 15 nepodařilo přistát na Měsíci a 21. července 1969 se po pádu rozbila o jeho povrch. Den před tím na naši oběžnici dosedl přistávací modul Apollo 11 a vystoupil z něj Neil Armstrong. Luna 15 byla první sonda typu označovaného jako Je-8-5.
Sovětský vesmírný výzkum tak musel čekat rok, než se mu podařilo na Měsíci bezpečně přistát. Mezitím se další lunární sonda ani nedostala na oběžnou dráhu, když 6. února 1970 došlo k havárii nosné rakety Proton.
Už 12. září 1970 vynesla z kosmodromu Bajkonur další raketa Proton do vesmíru nástupce předchozího průzkumníka Měsíce. Ten měl hmotnost 5 600 kilogramů.
Po několikadenním letu a kroužení kolem Měsíce se stroji Luna 16 povedlo 20. září 1970 v pět hodin a osmnáct minut bezpečně dosednout v severovýchodní části oblasti označované jako Moře hojnosti (Mare fecunditatis). Tentokrát byl zvládnut závěrečný zpomalovací manévr, který začal ve výšce 600 a končil ve výšce 20 metrů nad povrchem.
Jako první stroj v dějinách kosmonautiky pak na místě pomocí vrtáku odebral vzorek, vrátil se do vesmíru a dopravil na Zemi vzorek měsíčního povrchu. Hmotnost nahodile získaného vzorku ale činila pouhých 101 gramů. Rok před tím Neil Armstrong a Edwin „Buzz“ Aldrin přivezli 21,55 kilogramu vzorků hornin.
Zkoumání v Československu
I tak to byl pro východní blok úspěch a ze vzorku z Luny 16 putoval více než jeden gram i do laboratoří československých vědců. Ti ale také byli přizváni k testování vzorků, které z Měsíce přivezli mise Apollo 11 a 12. Konkrétně to byl jeden sypký vzorek z Apolla 11 pocházející z Moře klidu a jeden sypký vzorek a jeden vzorek pevné horniny z Apolla 12 získaný z Oceánu bouří.
Komunistům navzdory vystavil měsíční kameny. Perek byl nejen legendou astronomie![]() |
Možnost zkoumat v tehdejším Československu první vzorky Měsíce byla i díky tomu, že tehdejší Československo bylo jednou z mála zemí, která vyráběla a používala polovodičové germaniové detektory, jež umožňovaly identifikaci jednotlivých prvků a izotopů ve vzorku.
Následoval lunochod
Následující Luna 17 už nesla lunochod, jehož přínos pro výzkum Měsíce byl mnohem významnější.
Série nepilotovaných vesmírných misí Sovětského svazu v rámci programu Luna začala v roce 1959 a byla zaměřena na dosažení a prozkoumání Měsíce. Program byl uzavřen v roce 1976. Více se o prvních vesmírných sondách můžete dočíst v našem seriálu zde.