Co se dělo a bude dít u jediné lidské výspy ve vesmíru

aktualizováno 
Ruský rekord v délce kosmické vycházky, italské problémy s vodou a lety japonských, evropských i ruských "špeditérů", to vše je v přehledu událostí na vesmírné stanici ISS za poslední měsíce, který pro Technet připravil Marcel Grün.

Odlet Progresu po oddělení od stanice ISS 11. června letošního roku. | foto: NASA

Léto na kosmické stanici ISS začalo vlastně už 11. června. Od stanice se oddělila nákladní loď Progress M-19M alias Progress 51 nebo 51P Progress M-19M, která měla typové označení 11F615A60 a sériové 419. Startovala 24. dubna v 10:12 UT (universal time, světový čas) na klasickou dvoudenní setkávací dráhu. K zadnímu uzlu modulu Zvezda se připojila 26. dubna v 12:25 UT (pevné zakotvení o 9 minut později). Setkávací manévr probíhal nad kazachstansko-čínskou hranicí.

Později řídicí středisko oznámilo, že se nevyklopila jedna anténa systému Kurs. Ještě téhož dne pak posádka ISS č. 35 přešla do lodi. V dalších dnech přestěhovala náklad pro další provoz ISS o celkové hmotnosti 2 366 kg (z toho pohonné látky 365 kg, kyslík 26 kg, vzduch 22 kg, voda 410 kg) a 11. června v 13:58 UT byla nákladní loď oddělena od stanice a později odlétla od ISS. Týdenní pobyt na samostatné dráze byl věnován experimentu Radar-Progress, zaměřenému na výzkum podmínek ionosféry v okolí lodi při působení motoru. Po skončení experimentu byla loď 19. června ve 13:53 UT navedena k zániku do atmosféry a neshořené zbytky dopadly kolem 14:40 UT do obvyklé oblasti jižní části Pacifiku po 56 dnech letu.

Hlavním důvodem bylo uvolnění stykovacího uzlu pro evropskou loď ATV-4 Albert Einstein. Ta odstartovala raketou Ariane 5-ES už 5. června a čekala na připojení až do patnáctého. K ISS se připojila ve 14:07, pevné připojení bylo dokončeno o 8 minut později.

Start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 5. června 2013....

Start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 5. června 2013. Na palubě má ATV Albert Einstein.

Délka lodi o rekordní hmotnosti 19 887 kg (vlastní hmotnost 12 039 kg) je 10,3 m (včetně stykovacího kužele, délka vlastní lodi je 9,8 m), průměr 4,5 m a rozpětí panelů fotovoltaických baterií je 22,3 m. ATV se skládá ze dvou válcových částí. V první hermetizované o objemu 45 m3 je dopravován kusový náklad včetně  kanystrů vody a vzduchu (2 480 kg), druhou část tvoří přístrojový úsek s nádržemi pohonných hmot (2 380 kg paliva pro korekce dráhy ISS a 860 kg pro doplnění nádrží stanice).

V součinnosti s ISS zůstane do konce října, 31. srpna podruhé zvýší oběžnou dráhu stanice a s oddělením se počítá 28. října. Již teď se však připravuje další ATV, (v pořadí pátý) pojmenovaný Georges Lemaître, k jehož startu byl vybrán konec února 2014.

Až do července byla součástí ISS i nákladní loď Progress M-18 M (alias Progress 50 nebo 50P) o hmotnosti 7 282 kg, která přivezla na stanici 2 638 kg nákladu, z toho 800 kg pohonných látek, 50 kg kyslíku, 420 kg vody a 1 360 kg kusového nákladu, z něhož bylo asi 100 kg pro americký segment.

Loď startovala 11. února 2013 ve 14:42 UT na novou rychlou setkávací, jejíž profil byl vyzkoušen při letech Progress M-16M a M-17M roku 2012. K setkání došlo téhož dne ve 20:35 UT, kdy se loď připojila k modulu Pirs. Od ISS se oddělila 25. července ve 20:43 UT a ještě ve 23:53 UT bylo zahájeno motorické brzdění, při němž byla během 3,5 minuty snížena rychlost o 106 m/s a 26. června v 0:44, po 164 dnech letu, následoval řízený zánik nad jižní částí Pacifiku.

Stejný uzel na ISS byl vzápětí znovu obsazen 52. ruskou zásobovací lodí ISS Progress M-20M (v kódu NASA Progress 52 nebo 52P), která měla typové označení 11F615A55 a sériové 420. Startovala z Bajkonuru 27. července ve 20:45 UT, znovu letěla po zkrácené setkávací dráze a k modulu Pirs se připojila 28. července ve 2:26. Měla hmotnost 7 292 kg a přivezla na stanici 2 366 kg nákladu, z toho byly pohonné látky 410 kg, kyslík a vzduch 47 kg, voda 420 kg a 1 489 kg "kusovek" (včetně 257 kg potravin, 112 kg potřeb pro americký a 136 kg ruský segment stanice). Podle plánu bude součástí ISS přes nový rok a k oddělení dojde až 4. února 2014.

Srpen ve znamení Japonců

Dne 3. srpna v 19:49 UT vzlétla z japonského kosmodromu Tanegašima Učiú Sentá raketa H-2B model 304 s nákladní kosmickou lodí HTV-4 alias Kounotori-4 o hmotnosti 16 tun. Z její hmotnosti tvoří 5 400 kg náklad, ze zhruba 75 procent určený pro partnery v ISS a zbytek je pro japonské potřeby.

Rameno Canadarm2 stanice ISS uchopilo japonskou loď HTV-4. Připojila se nakonec...

Rameno Canadarm2 stanice ISS uchopil japonskou loď HTV-4. Připojila se nakonec k modulu Harmony.

Loď má tvar válce o průměru 4,4 m, délce 9,8 m a sestává ze čtyř sekcí. Hermetizovaná nákladní sekce má délku 3,1 m a na přední straně je ukončena přechodovým uzlem. Uvnitř sekce je uložen kusový spotřební materiál, vědecká aparatura pro modul Kibo, tři pikosatelity (Pico Dragon z Tokijské univerzity ve spolupráci s Vietnam National Satellite Center, Ardusat-1 a Ardusat-X amerických skupin Nanorack a NanoSatisfi), subsatelit typu 3U TechEdSat-3 z NASA Ames Research Center (pouze japonský modul ISS Kibo umožňuje "vyhodit" je do prostoru, aniž by k tomu museli ven jít kosmonauti), nová mraznička FROST (na ISS jsou už tři mrazničky, ale obvykle v nich není místo, tato je určena přednostně pro japonské experimenty), potraviny a 480 litrů pitné vody. Poslední náklad (čerstvé potraviny a vzorky pro experimenty) byl naložen těsně před odletem 1. srpna. Celková hmotnost nákladu je asi 3 900 kg.

Nákladová sekce je dlouhá 3,5 m a je určena k dopravě nákladu mimo hermetizovaný prostor. K vykládce se používá manipulátor Canadarm2. Při tomto letu přepravuje na paletě EP-MP napájecí a spínací jednotku, napájecí a komunikační rozhraní UTA a experiment STP-H4 (Space Test Program - Houston). Celková hmotnost nákladu je asi 1 500 kg.

Přístrojová sekce je dlouhá 1,3 m a obsahuje řídicí a komunikační systém a systém zásobování elektrickou energií (k dobíjení slouží články sluneční baterie na vnějším plášti lodi). Během připojení k ISS je loď zásobována ze zdrojů stanice. Pohonná sekce slouží k základním manévrům při samostatném letu.

Nákladní loď neobsahuje setkávací systém, proto je navedena do vzdálenosti asi 10 metrů od stanice a zde musí být zachycena palubním manipulátorem, řízeným kosmonauty z ISS. K tomu došlo 9. sprna v 11:22 UT a v 15:38 UT byl HTV-4 připojen k uzlu modulu Harmony. V srpnu proběhlo vyklízení nákladu a naložení odpadu.

Se stanicí ISS se rozpojila 4. září a v 16:20 UT byla manipulátorem Canadarm2 mechanicky odstrčena od ISS. Pět minut poté začalo malým motorickým impulsem vzdalování od stanice rychlostí 0,04 m/s. Další oběhy byly věnovány postupnému snížení a zpřesnění "smrticí" návratové dráhy. V sobotu 7. září ráno byl měl být zážehem raketového motoru zahájen destruktivní návrat, v jehož závěru dopadnou zbytky lodi do vln jižní části Tichého oceánu.

Současně na Bajkonuru v montážní hale 254 probíhají finální práce na přípravě lodi Sojuz TMA-10M. Technici prověřili v posledních dnech funkčnost solárních panelů a provedli přípravy k naplnění nádrží lodi pohonnými látkami.

Další lety

Japonské lety k ISS budou pokračovat. Start další lodě, HTV-5, je naplánován na 5. srpna příštího roku a poté vždy ve druhé polovině roku. Pro rok 2018 se počítá s modifikací HTV-R, kde místo hermetizovaného úseku bude návratový modul. V ideálním případě bude vývoj pokračovat a roku 2022 bude v návratovém modulu místo i pro kosmonauty.

Nakládání Sojuzu TMA-08M pro let k ISS

Nakládání Sojuzu TMA-08M pro let k ISS

Na 11. září je plánován návrat lodi Sojuz-TMA-08M (technické ozn. 11F732A47 No.708 s kosmonauty P. Vinogradovem, A. Misurkinem a Ch. Cassidym, kteří byli ve vesmíru půl roku). Již nyní se ke startu začíná připravovat nosná raketa Antares, která se má 11. září umístit na startovní rampu a 15. září (nebo v dalších dnech, ale nejpozději 19. září) má odstartovat nová nákladní loď Cygnus 1, která se má připojit k modulu Harmony.

Na 26. září je plánován 119. start rakety Sojuz, tentokrát s lodí Sojuz TMA-10M s 37/38. expedicí na ISS ve složení Oleg Kotov, Sergej Rjazanskij a Michael Hopkins, ale to už podle kalendáře bude podzim.

Kosmická Eva

V minulých dnech přibyly další výstupy kosmonautů z ISS, zvané EVA (Extravehicular Activity, v ruské verzi VKD). Zrekapitulujme, že část expedice 35 vystoupila 19. dubna ve složení Pavel Vinogradov a Roman Romaněnko na 6 hodin a 37 minut, aby vyměnila retroreflektor laserového naváděcího systému pro evropský modul ATV, na povrch modulu Zvezda instalovala experiment pro sledování plasmy v ionosféře a z modulu Pirs demontovala část experimentu Biorisk.

Jinak úspěšný výstup měl jediný "průšvih": po demontáži z modulu Poisk při návratu kosmonautům uletěl panel experimentu Vinoslivosť.

Následně 11. května vystoupil v rámci téže expedice Thomas Marshburn a Christopher Cassidy (EVA 21) a za 5 hodin a 30 minut na nosníku P6 kvůli úniku amoniaku vyměnili čerpadlo chladicího okruhu.

Výstupy pokračovaly i v létě: 24. června se uskutečnil ruský výstup do kosmu (VKD-33). Kosmonauti Fjodor Jurčichin a Alexandr Misurkin během 6 hodin a 35 minut mimo jiné vyměnili panel ventilů na modulu Zarja, na který instalovali dodatečná madla. Na modul Poisk namontovali část experimentu Kontrol a sňali z něho druhý panel experimentu Vinoslivosť a z modulu Zarja demontovali část experimentu Molnija-Gamma.

Výstupu EVA 22 uskutečnili 9. července Američan Christopher Cassidy a italský kosmonaut ESA Luca Parmitano. Trval 6 hodin a 7 minut. Mezi jejich úkoly patřilo položení kabeláže pro budoucí ruský laboratorní modul Nauka, instalace a náhrada komunikačních a tepelně regulačních systémů, odebrání kamery a dvou materiálových experimentů, určených k návratu na Zemi. Část práce stál Parmitano na pracovní plošině robotického manipulátoru stanice, který z modulu Cupola ovládala Karen Nybergová.

Stejní kosmonauti vystoupili 16. července znovu (EVA 23) a jejich cílem bylo především dokončit nedodělky z několika předchozích výstupů. Brzy po zahájení výstupu se však v přilbě Parmitana začala hromadit voda a výstup musel být předčasně ukončen, takže trval jen hodinu a 23 minut.

Italský astronaut Luca Parmitano, letový inženýr Expedice 36, pózuje pro...

Italský astronaut Luca Parmitano, letový inženýr Expedice 36, pózuje pro fotoaparát na palubě ISS.

Štěbina ventilace, kudy do helmy Luky Parmitaniho vnikala voda. Bílý

Štěbina ventilace, kudy do helmy Luky Parmitaniho vnikala voda. Bílý "jazy" v helmě je opěrka hlavy, za kterou se voda shromáždila, než ji astronaut ucítil.

Výstup do otevřeného vesmíru měl původně trvat 6,5 hodiny. Ale po hodině a půl...

Výstup do otevřeného vesmíru ve skafandrech měl původně trvat šest a půl hodiny. Po hodině a půl ale musel Parmitano svůj výstup přerušit a nouzově se vrátit na palubu ISS.

V posledních minutách před sundáním helmy pak už nemohl mluvit a radiově komunikovat (protože měl vodu v nose, v ústech i v radiové aparatuře). Zpět do přechodové komory mu musel pomoci Cassidy, protože Parmitano tou dobou pro vodu v očích už skoro nic neviděl. Americké skafandry byly až do objasnění příčin poruchy postaveny "mimo službu", takže pro výstup do kosmu by byly použity jen v nouzových situacích. Podrobnosti najdete v našem předchozím článku.

Ve druhé polovině srpna proběhly dva výstupy (VKD-34 a VKD-35) ruských letových inženýrů (Američané své výstupy přerušili). Práce F. Jurčichina a A. Misurkina 16. srpna trvala 7 hodin a 29 minut, což byl nejdelší výstup v ruských skafandrech Orlan-MK. Mezi moduly Zvezda, Poisk a Zarja instalovali další madla, na povrch modulu Poisk instalovali experimentální panel a pokračovali v instalaci kabeláže pro budoucí modul MLM. Při výstupu používali ručně ovládanou teleskopickou tyč Strela-1 pro snazší a bezpečnější pohyb mezi pracovními místy.

Na snímku ze srpna 2005 je astronaut John Phillips oblečený v ruském skafandru...

Na snímku ze srpna 2005 je astronaut John Phillips oblečený v ruském skafandru Orlan. V odraze od vizoru můžete vidět autora fotografie Sergeje Krikaleva.

Rekord byl překonán proto, že úspěšný výstup z modulu Pirs trval o hodinu déle, než bylo plánováno.

Astronauti NASA mají rekord z roku 2001: 8 hodin a 56 minut. Do této chvíle celkem 112 kosmonautů z 9 zemí strávilo ve volném prostoru při stavbě a obsluze ISS od roku 1998 celkem 1 082 hodin a 51 minut, tedy 45,1 dne.

Náplní výstupu z 22. srpna bylo zejména demontovat z modulu Zvezda laserový komunikační systém a dále instalace dálkově ovládaného stojanu pro budoucí montáž optického dalekohledu koncem tohoto roku. Byly to na ISS již 172. a 173. výstup do prostoru. Další výstup je plánován až na počátek listopadu, ale to už bude podzim.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Zelené peklo Normandie. Problém odhalených spodků vyřešil seržant Culin

Digitálně kolorovaná dobová fotografie lehkého tanku M5 Stuart s improvizovanou...

Během detailního plánovaní vylodění v Normandii a prvních fází následného postupu do nitra Francie se zapomnělo na...

Některé nejlevnější notebooky nedoporučí ani výrobce. Vyzkoušeli jsme je

Test nejlevnějších notebooků

Na rčení „nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci“ zákazníci často zapomínají. Otestovali jsme proto šest levných...

USA zesilují kyberútoky na Rusko. Je zrada to psát, říká překvapivě Trump

Amerika zvyšuje intenzitu kyberoperací vůči Rusku, chce tak údajně Rusko...

Spojené státy zvýšily intenzitu přípravy kyberútoku na sítě ruských elektráren. Reagují tak údajně na pokusy Ruska...

Další z rubriky

Evropa připravuje vesmírného jezdce. Raketoplán má letět v roce 2022

Space RIDER je nákladní raketoplán Evropské vesmírné agentury(ESA)

Jmenuje se Space RIDER a má to být znovupoužitelná vesmírná loď společnosti ESA. Projekt, který je na stole již nějakou...

NASA pošle na Měsíc moduly bez posádky. Úkol za ni splní tři firmy

Komerční přistávací nákladní moduly mají připravit cestu amerických astronautů...

NASA vybrala tři komerční poskytovatele, kteří mají na Měsíci přistávat s vědeckými experimenty a dalším nákladem v...

Ruští kosmonauti ve vesmíru po deseti letech vyzvedli svůj použitý ručník

Kosmonauti Oleg Kononěnko a Alexej Ovčinin

„Odstranění látky ze zábradlí 2312 CM.“ Takto na harmonogramu úkolů figurovalo vyzvednutí ručníku, který deset let...

Partner nechce být u porodu, mám ho přemlouvat?
Partner nechce být u porodu, mám ho přemlouvat?

Ahoj, prosím poraďte mi, jak se s tím srovnat.

Najdete na iDNES.cz