Každý rok astronomové vypočítávají, kdy přesně Slunce vstoupí do nejsevernějšího bodu na obloze a začne se pomalu vracet k jihu. Letos se tak stane v sobotu 21. června ve 4 hodiny a 43 minut SELČ.
„Letní slunovrat nastává obvykle 20. či 21. června. Vzácně může být 22. června – naposledy se tak stalo roku 1975 a příště to bude v roce 2203. Nebo i 19. června, na takové datum si musíme počkat až do roku 2487,“ vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Astronom dále vysvětluje, proč se datum slunovratu občas mění. Důvodem je známá skutečnost, že kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o přebývajících 5 hodin 49 minut.
„Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu „předběhne“ o 24 hodin – 5 hodin 49 minut = 18 hodin 11 minut. Přitom může dojít ke změně data letního slunovratu,“ uzavírá.
A nejde jen o samotné datum, prodlužuje se i reálná délka léta. To je dáno tím, jak se mění dráha Země. Podle Suchana je již nyní léto nejdelším ročním obdobím, po velice malých krůčcích se má jeho nadvláda i nadále prodlužovat. Ale je to opravdu velice pomalý nárůst. Do začátku třetího tisíciletí to bude jen o necelých 6,5 hodiny. Po čtvrtém tisíciletí by se však zase mělo začít zkracovat.
Léto končí s podzimní rovnodenností, které letos nastane 22. září. Vedle astronomického léta tu máme i klimatologické léto, které začíná 1. června a končí 31. srpna. Hovořit můžeme ještě o vegetačním létu, během něhož musí být průměrné denní teploty vyšší než 15 stupňů Celsia.
Vraťme se však k samotnému sobotnímu slunovratu. Tento den je logicky nejdelší doba, kdy se Slunce pohybuje od východu ke svému západu. Například v Praze Slunce vyjde ve 4:50 a zapadne ve 21:17, den tak bude dlouhý téměř 16,5 hodiny. Nejvýše bude Slunce ve 13:03, kdy tedy nastává pravé poledne, které je tak kvůli letnímu času posunuté o hodinu.
Proč se hovoří o souhvězdí Raka?
V nynějších dobách letní slunovrat nastává v období, kdy Slunce z našeho pohledu prochází souhvězdím Býka. Ale nebylo tomu tak vždy a nebude to tak donekonečna. V minulosti totiž tento termín připadal na období, kdy se Slunce nacházelo v souhvězdí Raka. Odtud také plyne pojmenování obratník Raka.
„To skutečně odkazuje na souhvězdí Raka, v němž se nacházelo Slunce při letním slunovratu. Jenže tak to platilo před 3 tisíci lety v dobách starověkých civilizací. Podobně se vžil pojem obratník Kozoroha,“ vysvětluje Martin Gembec na stránkách IQLandie.
Může za to tzv. precese zemské osy, která opisuje kužel. Můžete si to přestavit, jako když roztočíte káču, a když postupně zpomaluje, její špička při tom také opisuje kužel. Ve vesmírné mechanice je to však pomalejší, když jeden takový obrat trvá více než 25,7 tisíce let.
