Stalo se tak po řízeném pádu plavidla do atmosféry, kdy po 15. hodině nastoupil Jules Verne na konečnou sestupnou trajektorii. Kolem 15:30 se pohyboval ještě 123 km nad zemským povrchem. V 75km výšce se stroj rozpadl na trosky. V 15:40 pak byl podle blogu ESA zaznamenán poslední vizuální kontakt s troskami plavidla, které měly dopadnout do odlehlé oblasti jižního Pacifiku.
Vědci podle ČTK vybrali pro pád lodi odlehlou oblast v jižní části Tichého oceánu dlouhou 2 700 kilometrů a 200 kilometrů širokou. Pásmo dopadu leží 2 500 kilometrů východně od Nového Zélandu, 6 000 kilometrů západně od Chile a 2 500 kilometrů jižně od Velikonočního ostrova. Právě do této zóny dopadly trosky lodi, které při prostupu atmosférou nesežehla teplota dosahující až 1 500 stupňů Celsia. Podle odhadu odborníků mohlo přežít spalující žár a tlak při sestupu kolem stovky částí plavidla vážícího 13,5 tuny.
Desetimetrové plavidlo Jules Verne odstartovalo v dubnu k Mezinárodní vesmírné stanici, kam dopravilo 7,5 tuny vybavení, zásob a vzduchu pro tříčlennou posádku stanice. Pak do něj posádka ukládala odpad z ISS a 6. září se od ní odpojilo. Více o misi v článku Evropská agentura donutí vesmírnou loď k „sebevraždě“ v Pacifiku