Kvadrantidy jsou aktivní přibližně od 1. do 10. ledna každého roku. Maximum aktivity v roce 2026 nastane v noci ze soboty 3. ledna na neděli 4. ledna. V České republice bude nejlepší doba pro sledování po půlnoci až do časných ranních hodin, kdy je radiant nejvýše nad obzorem.
Roj ze ztraceného souhvězdí
Název roje nese jméno podle zaniklého souhvězdí Zední kvadrant. Toto souhvězdí přestalo existovat v roce 1922 v důsledku standardizace mapy oblohy Mezinárodní astronomickou unií.
Dnes se radiant (místo, odkud meteory zdánlivě vylétají) nachází na pomezí souhvězdí Pastýře a Draka, poblíž oje Velkého vozu. Právě z tohoto severovýchodního směru na obloze vstupují prachová tělíska do zemské atmosféry.
Meteorický roj Kvadrantidy. Autor: Petr Horálek, Fyzikální ústav v Opavě
Krátké, ale intenzivní maximum
Kvadrantidy patří k meteorickým rojům s nejvyšším potenciálem aktivity. Udávaná hodnota zenitové hodinové frekvence (ZHR, tedy počet meteorů viditelných za ideálních podmínek) se pohybuje v širokém rozmezí 60 až 200 meteorů za hodinu.
Co hraje proti pozorování meteorického roje, je jeho extrémně krátká doba maxima, která trvá jen několik málo hodin. To zvyšuje pravděpodobnost, že vrchol aktivity snadno unikne pozorovatelům kvůli oblačnosti nebo nevhodnému dennímu času.
K velmi krátké aktivitě roje přispívá navíc dráha tělesa, které Kvadrantidy tvoří – protíná se Zemí v téměř kolmém úhlu.
Jaké budou podmínky pro pozorování Kvadrantid v roce 2026?
Podmínky pro sledování Kvadrantid v lednu 2026 budou bohužel velmi nepříznivé. Celou noc bude pozorování rušit velmi jasný Měsíc prakticky ve fázi úplňku, který bude vysoko v souhvězdí Blíženců.
Tip pro pozorovatele: Nejlepší šanci máte v druhé polovině noci (mezi půlnocí a 6. hodinou ranní), kdy se radiant nachází nejvýše nad severovýchodním obzorem. Je nutné vyhledat co nejtmavší místo mimo města. |
„Kvadrantidy v příštím roce budou špatné, bude hodně rušit Měsíc,“ potvrzuje Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. „Na vyjasněné obloze se i za maxima roje objeví jen těch několik nejjasnějších meteorů. Mnohem lepších pozorovacích podmínek se Kvadrantidy dočkají už v následujícím roce.“
Meteorický roj Kvadrantidy. Autor: Petr Horálek, Fyzikální ústav v Opavě
Nejistý původ a meteorický déšť z roku 1490
Mateřské těleso meteorického roje Kvadrantidy bylo dlouho nevyřešenou záhadou. Dnes je nejpravděpodobnější, že za Kvadrantidami stojí fragment zaniklé komety, který byl objeven v roce 2003 a katalogizován jako asteroid 2003 EH1 a některé zdroje jej stále uvádějí jako planetku.
Petr Horálek k původu dodává: „Uvažovalo se, že jde o kometu 96P Machholz… Známý vědec Peter Jenniskens ovšem v roce 2003 naznačil, že za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Původní těleso s označením C/1490 Y1 způsobilo na jaře roku 1490 meteorický déšť nad čínským městem Ch’ing-Yang.“
Jak zachytit Kvadrantidy na fotografii?
S pořízením kvalitní fotografie Kvadrantid je to náročné, zejména kvůli jejich rychlé a krátké aktivitě. Díky laskavosti Petra Horálka vám však můžeme představit jeho snímky z let, kdy byly pozorovací podmínky příznivější.
„Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně pozorovat nebudeme,“ uzavírá astronom.
