Vesmírné hodiny na naše papírové kalendáře neberou ohled. Rok 2026 nás opět přesvědčí o tom, že tradiční datum 21. března jako začátek jara je v našem století spíše raritou. Díky precizním datům z Námořní observatoře Spojených států (U.S. Naval Observatory, USNO) a propočtům pro středoevropský region už dnes známe přesné okamžiky, kdy Země na své pouti kolem Slunce dosáhne důležitých bodů.
| Jev (astronomický začátek) | Datum | Čas v ČR | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Jarní rovnodennost | 20. března 2026 | 15:46 | Standardní čas |
| Letní slunovrat | 21. června 2026 | 10:24 | Letní čas |
| Podzimní rovnodennost | 23. září 2026 | 02:05 | Letní čas |
| Zimní slunovrat | 21. prosince 2026 | 21:50 | Standardní čas |
Zimní slunovrat u Stonehenge v jižní Anglii
Mechanika nebes: Co se v tyto okamžiky děje?
Rovnodennost: Nastává v momentě, kdy Slunce na své zdánlivé pouti po obloze (ekliptice) protne nebeský rovník. V tento okamžik dopadají sluneční paprsky kolmo na zemský rovník. Hranice mezi dnem a nocí, tzv. terminátor, v tuto chvíli spojuje severní a jižní pól v přímce.
Slunovrat: Jde o okamžik, kdy Slunce dosáhne své nejsevernější (červen) nebo nejjižnější (prosinec) deklinace. Na severní polokouli nás v červnu čeká nejdelší den roku, zatímco v prosinci ten nejkratší.
U menhirů se lidé scházejí v astronomicky důležitých datech, jako je zimní a letní slunovrat. Na snímku Kamenný ovčák u Klobuk
Proč rovnodennost není „rovná“?
Mnoho lidí se domnívá, že při rovnodennosti trvá den i noc přesně 12 hodin. Pokud se však o problematiku zajímáte do hloubky, zjistíte, že den je v tento moment o několik minut delší. Proč?
- Atmosférická refrakce: Zemská atmosféra funguje jako obří čočka. Ohýbá sluneční paprsky tak, že vidíme obraz Slunce nad obzorem i v době, kdy je fyzicky ještě (nebo už) pod ním. Tento optický klam nám přidává cenné minuty světla.
- Geometrie měření: Východ Slunce se nedefinuje momentem, kdy je nad obzorem střed slunečního kotouče, ale okamžikem, kdy se nad ním objeví jeho horní okraj. Totéž platí pro západ.
Skutečná „rovnost“ dne a noci nastává obvykle o několik dní dříve (na podzim) nebo později (na jaře) než samotná astronomická rovnodennost.
Podzimní rovnodennost
Analema a nejčasnější západ Slunce
Analema je označení pro dráhu Slunce po obloze pro danou zeměpisnou šířku a délku. Vypadá skoro jako osmička. |
Zajímavou hříčkou přírody je také fakt, že nejkratší den v roce, tedy zimní slunovrat, není dnem, kdy Slunce zapadá nejdříve. Kvůli eliptické dráze Země a sklonu její osy zapadá Slunce v našich zeměpisných šířkách nejdříve už v polovině prosince, ačkoliv se dny zkracují až do 21. prosince. Rána se pak paradoxně „prodlužují“, Slunce vychází později ještě několik dní po slunovratu.
Sledování přesných okamžiků rovnodenností a slunovratů nám připomíná, že za zdánlivě jednoduchým střídáním ročních období stojí fascinující soukolí nebeské mechaniky, které dokážeme díky moderní astronomii propočítat s přesností na sekundy na stovky let dopředu.
