K Zemi se řítí Hartleyova kometa. V říjnu ji uvidíte pouhým okem

  0:35aktualizováno  0:35
Dvacátého října se kometa dostane k Zemi nejblíže. Na "pouhých" 18 milionů kilometrů. Znatelná bude na noční obloze pouhým okem a jednoduchým triedrem pak dokonce jako malý obláček.

Hartleyova kometa nebude podle všeho tak efektní jako Hale-Boppova (na snímku) | foto: Profimedia.cz

"Pokud předpoklad vyjde, nebude to vlasatice typu Hale-Bopp či Hjakutake," krotí přehnaná očekávání přátel noční oblohy Jana Tichá z jihočeské observatoře na Kleti, která se specializuje na pozorování komet a planetek.

Kometu 103P/Hartley 2 objevil astronom Malcolm Hartley 15. března 1986 na fotografické desce pořízené teleskopem na observatoři Siding Spring v Novém Jižním Walesu v Austrálii jako objekt s hvězdnou velikostí 18 magnitud. V říjnu půjde zatím o nejlépe pozorovatelný návrat této vlasatice ke Slunci.

Astronomové očekávají, že její jasnost dosáhne pěti magnitud (čím menší číslo, tím je objekt jasnější), což je jasnost galaxie v souhvězdí Andromedy.

Hartley objevil dosud 13 komet. Z tohoto počtu je devět krátkoperiodických, které se vracejí ke Slunci v kratších intervalech, a zbytek dlouhoperiodických. Na kontě má také objev dvou planetek.

Štědrý na komety byl konec minulého století, kdy jich na dohled přiletělo několik. Nejblíže v roce 1996 kometa Hjakutake a o rok později Hale-Boppova vlasatice. Nejznámější Halleyovu kometu s periodou návratů k Zemi 75 až 76 let bylo možné naposledy vidět v roce 1986.

Sluneční soustavu obklopuje oblak několika set miliard komet. Jsou to poměrné malá křehká nepravidelná tělesa o průměru několika kilometrů. Tvoří je zbytky materiálů z doby vzniku sluneční soustavy. Dráhy komet jsou silně protažené elipsy s jedním koncem v těsné blízkosti Slunce, kde zjasňují, a druhým koncem často až daleko za Neptunem.

Každý rok "přibude" několik desítek komet

Každý rok astronomové objeví několik desítek komet, ale takovou, která by byla vidět pouhým okem, tak jednou za dvacet let. Většina komet prolétne sluneční soustavou, přiblíží se ke Slunci, a když ji tato hvězda nepohltí, pak kometa opět zmizí ve vesmírných dálkách. Velké planety mohou svou gravitací kometě dráhu zkrátit a pak se kometa vrací ke Slunci častěji.

Každá kometa má jádro ze zmrzlých těkavých plynů, komu obklopující kometární jádro z prachu, vodních pár a dalších plynů a prachový a plynný ohon. Komu a ohony mají komety, jen když se přiblíží ke Slunci. Uvolňují se totiž jeho vlivem. Když se kometa od Slunce vzdálí, koma i ohony mizí. Pak je možné astronomickými dalekohledy pozorovat pouze sluneční světlo, které se odráží od jádra komety.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Co kdyby posádka Apolla 11 zemřela na Měsíci? Bílý dům s tím počítal

Pohled na veškeré vybavení, které astronauti na povrchu zanechali: vlajka,...

Pro případ neúspěchu mise Apollo 11 měl prezident Nixon připravený smuteční projev, který by přečetl světu. Těla...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Hayabusa 2 úspěšně přistála na asteroidu a získala podzemní vzorky

Ilustrace bezpilotní kosmické sondy Hajabusa2 u  asteroidu Rjugu

Blízkozemní planetka Ryugu je od loňského června prozkoumávána sondou Hayabusa 2. Podle japonské vesmírné agentury se...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz