Zatímco meteorologické jaro už běží od prvního března, to pravé astronomické teprve čeká na svůj startovní výstřel. Ten letošní zazní v pátek odpoledne a definitivně ukončí vládu zimy.
Kdy nastane jarní rovnodennost 2026?
V roce 2026 nastane jarní rovnodennost v pátek 20. března přesně v 15:46 SEČ. V tento moment se Slunce na své pouti po obloze přesune z jižní polokoule na severní. Pro nás to znamená jediné: od této chvíle bude severní polokoule dostávat více přímého slunečního světla a dny se budou nezadržitelně prodlužovat až do červnového slunovratu.
Proč jaro není vždy 21. března?
Mnozí z nás mají z dětství zafixované datum 21. března jako neměnný symbol jara. Astronomická realita je však v pohybu. Hlavním viníkem je fakt, že takzvaný tropický rok (doba, za kterou Země oběhne Slunce) netrvá přesně 365 dní, ale přibližně 365 dní, 5 hodin a 49 minut.
Náš gregoriánský kalendář se tento rozdíl snaží dorovnat přestupnými roky, ale ani tak není synchronizace dokonalá. Výsledkem je, že se okamžik rovnodennosti v čase neustále posouvá.
V 21. století se tak první jarní den trefí na 21. březen jen výjimečně – naposledy se tak stalo v roce 2011 a příště se dočkáme až v roce 2102. Nyní se první jarní den zabydlel na 20. březnu, a v polovině století (v roce 2044) se dokonce podívá i na 19. březen.
Co je to rovnodennost a jak se liší od slunovratu?
Ačkoliv oba pojmy znějí podobně vznešeně, popisují odlišné fáze roku. Rovnodennost (jarní a podzimní) je bodem rovnováhy. Zemská osa není nakloněna k Slunci ani od něj a terminátor – hranice mezi dnem a nocí – spojuje oba póly.
Slunovrat je naopak bodem extrému. Při letním slunovratu je severní polokoule k Slunci nakloněna nejvíce (nejdelší den), při zimním nejméně (nejkratší den). Rovnodennost je tedy onou pomyslnou zlatou střední cestou.
Kalendář rovnodenností a slunovratů. Kdy nastane astronomické jaro a léto 2026? |
Jak se určuje první jarní den?
Školní poučka říká, že o rovnodennosti trvá den i noc přesně 12 hodin. Astronomové však vědí, že je to jen přibližný údaj. Do hry totiž vstupuje atmosféra a jev zvaný refrakce.
Díky tomuto lomu světla vidíme Slunce nad obzorem o několik minut dříve, než tam fyzicky vyjde, a vidíme ho i několik minut po jeho skutečném západu. V den rovnodennosti je tak den ve skutečnosti o několik minut delší než noc. Skutečná rovnost nastává o pár dní dříve. Navíc Slunce není bod, ale kotouč, což definici východu a západu (měřenou od horního okraje) dále posouvá v neprospěch tmy.
Jak se slaví jarní rovnodennost? Tradice v Česku i ve světě
Přírodní přelom odedávna doprovázejí rituály obnovy. V českých zemích je to především vynášení Morany, symbolické loučení se zimou a smrtí, které dodnes ožívá v mnoha skanzenech a vesnicích. Lidé dříve věřili, že s Moranou odchází vše staré a nemocné, aby uvolnilo místo nové energii.
Ve světovém měřítku je jarní rovnodennost centrálním bodem svátku Nowruz (Nourúz). Tento perský Nový rok slaví přes 300 milionů lidí od Balkánu až po Střední Asii. Jde o 3 000 let starou tradici zapsanou na seznamu UNESCO, která oslavuje příchod jara skrze rodinná setkání, hostiny a rituální čistotu.
