Ilustrace japonské sondy Hajabusa 2 u asteroidu 1999 JU3

Ilustrace japonské sondy Hajabusa 2 u asteroidu 1999 JU3 | foto: JAXA

Japonská sonda odstřelí kus asteroidu a v roce 2020 jej přiveze na Zem

  • 4
Nová sonda Hajabusa-2 odstartovala ve středu 3. prosince na šestiletou misi. Na jejím konci mají dostat vědci do rukou vzorky z asteroidu s označením 1999 JU3.

Japonská sonda, jejíž jméno v překladu znamená Sokol 2, bude nyní tři a půl roku putovat vesmírem na setkání asteroidem. Naváže na úspěšnou misi prvního Sokola, který v roce 2010 po sedmileté misi přinesl na Zemi vzorky z asteroidu Itokawa. Pokud vše dopadne dobře, bude si moci japonská agentura JAXA a organizace, které se na letu podílejí, připsat další úspěch.

Hajabusa 1

Sedm let cestovala japonská sonda Hayabusa vesmírem, aby na Zemi přinesla vzorky asteroidu Itokawa. Návratové pouzdro sondy přistálo už v červnu, ale muselo nejdřív do karantény.

Sonda Hayabusa (Sokol) o hmotnosti 530 kg stála 100 mil. dolarů a byla postavená firmou NEC Toshiba Space Systems, Ltd. v Jokohamě.

Vedlejším cílem mise bylo vyzkoušet iontové motory a autonomní navigaci.

Sonda byla také vybavena laserovým lokátorem, přesným laserovým dálkoměrem a optickými senzory.

Hayabusa ; při pohonu iontovými motory

Střílení i sondy

I nový Sokol 2 bude zkoušet podobný princip získávání vzorků jako jeho předchůdce. Vystřelí na asteroid  projektil o hmotnosti zhruba dva kilogramy. Ke složitosti této operace patří i načasování výstřelu a dopadu projektilu. Mělo by se tak stát v okamžiku, kdy se Sokol schová na odvrácené straně 1999 JU3.

Střílet bude speciální zařízení, které se před samotnou akcí od sondy oddělí. Cílem střely je proniknout hlouběji do tělesa a získat tak informace o složení hlubších vrstev. Počítá se vznikem kráteru o průměru několika metrů. Materiál, který se od planetky po výstřelu oddělí, Sokol 2 odsaje speciální násoskou. U prvního Sokolu se přitom nevědělo, zda projektil opravdu vystřelil. Bylo možné, že se materiál uvolnil samotným nárazem násosky na povrch. Ta se přitom zkrátila asi o 10 cm.

Samotný výstřel ale bude až poslední fází výzkumu. Předtím bude Hajabusa kolem planetky s označením 1999 JU3 kroužit a zkoumat ji svými přístroji. Na povrch dokonce vysadí dvě vesmírné laboratoře, MASCOT (Mobile Asteroid Surface Scout) a MINERVA 2 (Micro/Nano Experimental Robot Vehicle for Asteroid), které budou planetku analyzovat přímo.

„Naším cílem je asteroid 1999 JU3, který patří do skupiny asteroidů blízkých Zemi,“ řekl pro web Deutsche Welle Ralf Jauman, profesor německého Centra vesmírných letů v Berlíně. „Měření pomocí dalekohledů ze Země naznačují, že by na asteroidu mohla být voda,“ poukazuje na jeden z cílů zkoumání planetky.

1999 JU3

Asteroid typu C, tyto asteroidy jsou skalnaté, ale podle názoru expertů jejich materiál obsahuje větší množství organických látek a vody, než je tomu u jiných podobných vesmírných těles. Vědci si proto slibují, že by výprava mohla přinést nové důležité poznatky o tom, jak se ve vesmíru zřejmě šíří život.

Desetikilogramový MASCOT bude i kvůli spolupráci na potvrzení informace, zda je na asteroidu voda, vypuštěn ze zhruba 100 metrů na povrch asteroidu, který nemá na délku více než jeden kilometr. Že je to značně náročná operace, která se neobejde bez náročných propočtů a zkoumání povrchu planety, nám nedávno ukázalo divoké přistání sondy Philae na kometě. 

MASCOT, který má tvar kostky, je vybaven senzory, které mu dají vědět, jak je orientován a kde je vzhledem k planetce směr nahoru a dolů. Díky tomu se dokáže zorientovat a natočit se správnou stranu, aby mohl začít zkoumat veličiny jako měření teploty a magnetické pole asteroidu. Také bude analyzovat jeho složení a pokusí se zjistit, jaké minerály a další látky povrch asteroidu obsahuje.

Až shromáždí veškeré údaje z jednoho místa, může odskočit na další pokračovat v odebírání vzorků. MASCOT může odskočit až 70 metrů. Skákací laboratoř je vybavena i kamerkou, takže bude moci vytvářet snímky planetky. Na planetce vydrží pracovat zhruba 16 hodin. Pak na ní zůstane včetně fólie se jmény a zprávami ze Země.

Druhý modu MINERVA je velice podobný první MINERVě z původního Sokola. Více než půlkilogramová konzerva o výšce 100 mm a průměru 120 mm má poskakovat po povrchu planetky a zkoumat pomocí kamer povrchové detaily. Ve výbavě má také teplené senzory, aby se díky rychlosti změn teploty dal mj. odhadnout materiál povrchu  Svým zkoumáním pomůže MINERVA s výběrem místa, kam bude mířit střela.

Samotná Hajabusa-2 bude zkoumat planetku zhruba půldruhého roku. Vrátit se vzorky se má v prosinci roku 2020. (Základní parametry mise si může v angličtině přečíst v tomto PDF japonské agentury JAXA.)

Mise prvního Sokola:

1. října 2010

,