Předpovídat polární záři je podobné jako předpovídat bouřku. Můžete vědět, že jsou pro ni podmínky, ale nikdy nevíte přesně, kde a v kolik uhodí blesk. Abychom v Česku něco viděli, musíme sledovat data z družic jako DSCOVR nebo ACE, které jsou umístěny mezi Sluncem a Zemí a fungují jako včasné varování.
Bude dnes vidět polární záře?
Po výrazné polární záři, kterou Česko zažilo v noci na úterý 20. ledna, se situace na noční obloze uklidní. Napovídají tomu alespoň klíčové ukazatele. V nejbližších dnech se tak nebeská podívaná pravděpodobně nezopakuje.
Předpověď polární záře
Lagrangerovy bodyLagrangerovy body (případně librační body či centra) jsou v nebeské mechanice body v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly působící na třetí (relativně lehké) těleso, které díky tomu zachovává od obou těles konstantní vzdálenost. Bod L1 se nachází mezi Zemí a Sluncem ve vzdálenosti asi 1,5 milionu kilometrů od naší planety. |
Předpověď polární záře má na svých stránkách například americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Ta je ovšem velice krátkodobá, ukazuje, jak pravděpodobný výskyt polární záře za 30 až 90 minut dopředu.
Hodnota je založená na pozorováních učiněných v Lagrangerově bodě L1. Solární vítr totiž za standardních podmínek vzdálenost od L1 k zemi urazí přibližně za 30 až 60 minut.
Zde je „lidský“ překlad klíčových veličin, které najdete na Monitoru polárních září:
Hodnota Bz
„Solární vítr má vlastní intenzitu magnetické pole. Jeho orientaci pak určuje hodnota Bz. Největší šance na polární záři vzniká ve chvíli, kdy má intenzita magnetického pole solárního větru opačnou (jižní) orientaci, než intenzita magnetického pole Země, které má severní orientaci. Čím zápornější hodnota, tím lepší podmínky ke vzniku polárních září,“ radí Petr Horálek.
- Bz v plusu: Brána je zavřená, i když je vítr silný.
- Bz hluboko v minusu (např. -15 nT): Brána je dokořán, záře může vypuknout.
Polární záře nad městem Seč ze dne 19. ledna 2026 | foto: Mgr. Petr Horálek, Fyzikální ústav v Opavě
Rychlost a hustota větru
Čím rychleji vítr fouká (normál je 300–400 km/s, při bouři i přes 800 km/s) a čím je hustší, tím dramatičtější divadlo nás čeká.
Podívejte se na video Fyzikálního ústavu v Opavě, na kterém Petr Horálek vysvětluje, jak polární záři sledovat a jak se orientovat v údajích z aplikací:
Jak vzniká polární záře
Polární záře (aurora borealis) není jen náhodný světelný úkaz. Je to viditelný důsledek „vesmírného boje“ mezi Sluncem a zemským magnetickým polem. Vše začíná u slunečního větru – proudu nabitých částic, které Slunce neustále vysílá do prostoru. Když dojde k mohutné erupci nebo se uvolní takzvaný koronální výron hmoty (CME), k Zemi se přihrnou miliardy tun materiálu.
Jakmile tyto částice narazí na magnetosféru Země, ta je jako neviditelný štít svede k pólům. Nad nimi, v ionosféře, ve výškách od 90 do stovek kilometrů, narazí do atomů kyslíku a dusíku, rozsvítí je a vytvoří nebeské divadlo. Zatímco kyslík září v nižších výškách zeleně nebo ve vyšších červeně, dusík přidává fialové a růžové odstíny.
Polární záře nad městem Seč ze dne 19. ledna 2026. | foto: Mgr. Petr Horálek, Fyzikální ústav v Opavě
Proč vidíme polární záři v Česku stále častěji?
Slunce se řídí zhruba jedenáctiletým cyklem aktivity. Právě nyní se nacházíme v blízkosti jeho maxima. Během silných geomagnetických bouří se tzv. aurorální ovál – tedy prstenec kolem pólu, kde je záře vidět běžně – nafoukne a posune směrem k rovníku. Pak se stane, že se tento prstenec rozšíří i nad střední Evropu.
„Polárních září není najednou nějak více, jen se o nich častěji a snáze dozvídáme. A to i formou výstrahy na možnost výskytu v následujících dnech. Pomáhají nám k tomu takzvané monitory polárních září, které si dnes můžeme stáhnout i jako aplikace do našich telefonů,“ radí Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, který nám poskytl k tomuto článku také nejčerstvější fotografie – je na nich polární záře nad městem Seč a jsou pořízené v noci na 20. ledna.
Aplikace do kapsy pro moderní lovce polárních září
Nechcete-li neustále sledovat grafy, nechte techniku, aby vás upozornila. Nejpoužívanější nástroje jsou:
- Polar.astro.cz – české, podrobné informace o polárních zářích v ČR a možnost zasílání upozornění
- Solarham.net – aktuální snímky, grafy a textové informace o aktivitě Slunce v AJ
- Spaceweather.com – aktuální astronomické informace
- Spaceweatherlive.com – detailní monitor polárních září v AJ
- Online Magnetometr – aktuální data z magnetometru v Německu
Odkud se data berou?Většina aplikací i českých webů čerpá data z jednoho hlavního zdroje – amerického úřadu NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). Jejich družice, jako je například DSCOVR, jsou umístěny v prostoru mezi Sluncem a Zemí a fungují jako včasné varování. Jakmile kolem nich proletí sluneční bouře, máme přibližně 30 až 60 minut na to, abychom se připravili, než částice narazí do naší atmosféry a úkaz vypukne. |
Polární záře nad městem Seč ze dne 19. ledna 2026 | foto: Mgr. Petr Horálek, Fyzikální ústav v Opavě
Recept na úspěšné pozorování v ČR
Pokochejte se: fotky polární záře z předchozích let, autor Petr Horálek. |
- Hlídejte jasnou oblohu: Bez ní uvidíte jen mraky.
- Najděte tmu: Odjeďte co nejdál od městských světel. Potřebujete výhled na severní obzor, který nesmí být osvětlen městem.
- Mějte trpělivost: Záře v Česku často netrvá celou noc. Přichází v tzv. sub-bouřích, které trvají třeba jen 10–15 minut.
- Zkuste mobil: V našich šířkách polární záře často vypadá jako slabý šedobílý opar nebo mlha. Lidské oko totiž v noci barvy téměř nevnímá. Že jde o polární záři, poznáte až ve chvíli, kdy na ni namíříte mobil nebo foťák s delší expozicí – na displeji se okamžitě objeví sytá zelená nebo červená.
