Zaměňují příčiny a důsledky.

Přemýšlel jsem kudy má článek namířeno a už při výčitkách o neschopnosti odložit si prostředky do důchodu jsem se musel začít smát. Představa, že jsem mladý, právě zaměstnaný občan tohoto státu, co bych všechno měl .... No to nestačí nynější mzda. Proč?! Především by měl mladý člověk bydlet, aby měl zázemí a neživil svým podnájmem kohosi, kdo má desítky bytů o které se mu za směšný poplatek, což je vlastně zdarma, starají bytová družstva a onen vykutálený hamounek jen tyje na žalostném stavu možností mladých. Ne vždy je totiž hypotéka možným řešením. No a než si takový mladý člověk našetří na bydlení, čekají jej i mnohé jiné výlohy, které léty rostou! Výdaje na zdravotnictví asi taky klesat nebudou, takže představa, že by našetřené peníze do důchodu měly být oporou ve stáří je čirý nesmysl. Kypr nám to ukázal jasněji než křišťálově jasně! Je tedy prvořadou povinností zajistit si bydlení a udržet si ho. Poté je nutné mít co vložit do úst a být zdráv. To vše stále spadá do nejnižší kategorie existence, kdy můžeme stále hovořit o tom, že máme sotva tak z ruky do úst. Kolik že by to měl být vlastně měsíční příjem, abychom mohli žít odpovědně ke své rodině a vlasti? Kolik by mělo být ono vlastenecké minimum?! 

Je všobecně známo, že jsou v životní úrovni  rozdíly mezi evropskými národy, které mluví řečmi na základě latiny a germánskými národy.

Ale to nevyplývá z řeči, to vyplývá z náboženských systémů.

Zatímco latinové většinou zůstali katolíci, germánské národy přejaly protestantské formy víry.

Jenže právě zakladatelé protestantismu  (Kalvín) zrušili katolický názor o svobodné vůli člověka, zavedli predestinaci - člověk při svém vzniku je již předurčen zda bude spasen, nebo ne, ale navíc to zkomplikovali tím , že úspěch člověka v pozemském životě značí, že bude spasen.

Z toho pramení protestantská přísnost, pracovitost, čestnost, hospodářské úspěchy.

Nicméně to nemá žádny vliv na to, že jeden z nejrozvinutějších regionů světa je katolické Bavorsko

Je to ještě horší než si myslíte. Jazyk totiž velmi ovlivňuje i to, jak vypadáte. Všiml jsem si, že tam, kde se mluví konžsky má většina lidí černou pleť a husté kudrnaté vlasy.

a švédština způsobuje blondatost a velká prsa. :-)

No nevím s tou němčinou. Ich werde sparen. - Já budu spořit; někdy v budoucnu.

Nene, tenhle složený budoucí čas  "ich werde" se dneska používá už poměrně málo, a především ve významu "budu, a to určitě". Když Vám třeba někdo při domlouvání schůzky řekne "Ich werde kommen", je to slib, že přijde určitě. Jinak by řekl "Ich komme". U sloves, kde to takhle nejde odlišit, se pak používají opisné tvary - ich beabsichtige, ich habe vor (zu sparen).. apod.

on se ještě najde někdo, kdo věří v úplnou kauzalitu?

Jinak čeština je velmi mladý jazyk , v podstatě sestavený obrozenci během našeho Národního Obrození, zatímco většina ostatních jazyků je mnohem starší.

Takže je logické, že čeština je obratnější a lépe se v ní vyjadřuje , vymlouvá atd.

Dalimilova kronika, Jan Hus, to vám nic neříká? Obrozenci češtinu upravili pro moderní použití, ale jazyk je to o několik století starší.

Já jsem vypozorovala něco trochu jiného. Pracovala jsem s lidmi různých národností a jazyků. Všichni měli společné to, že se pohybovali v technických oborech. Ale pokud jde o schopnost "okecávání", Češi jednoznačně vedli. Čeština je hodně bohatý jazyk, má spoustu synonym a snadno se v něm i tvoří nové tvary a významy, a to, čeho byli například na jednání o reklamacích schopni Češi stvořit, nad tím zůstával všem ostatním rozum stát . Místo aby na férovku přiznali - jo, tohle nám uteklo u subdodavatele, udělali jsme takové a takové opatření, aby se to neopakovalo, u nich je to první případ, tak nechceme ještě vypovídat smlouvu, navrhujeme takovou a takovou slevu nebo výměnu do tehdy a tehdy, dokázali půl hodiny omílat věci, které s tím souvisely jen hodně vzdáleně, vytahovat deset let staré statistiky práce pro někoho jiného, zpracované navíc metodikou, která vypovídala o čemkoli jen ne o dosavadní chybovosti, a zdržovat a zdržovat.

To je spíš dané tím, že v předchozím prostředí socílku byla dovednost cokoliv okecat  jedna z nejdůležitějších.

V tomto prostředí totiž rozdíl mezi tím něco neumět a umět okecat mohl představovat rozdíl, když to mírně přeženu,  mezi tím jít si na nějaký rok sednout do chládku a na druhé straně dostat za totéž nějakou pochvalu či medaili.

O tom uz davno mluvil Schneider ve sve studii generativni gramatiky. Nedlouho po nem se pak prislo na to, ze nejvic vse ovlivni mnozstvi synonym ke slovu "chroust" ve slovni zasobe a to, jestli někdo pise za tazaci vetou otaznik.

Třeba arabština vůbec nerozlišuje časy, jen něco jako náš vid. Tedy Arabové jsou logicky nejspořivější. Zato velmi triktně, zbůsobem pro nás až abszrdním, odlišuje ženský a mužský rod, tedy znemená to, že si mnohem více uvědomuje rodinné vztahy a lidé se k sobě v rodinách chovají nohem lépe. Tak nějak to chtěl pan Chen říci, chápu.

Mimochodem, stará němčina ty časy rozlišovala a opustila to v rámci geneze, stejně jako stará čeština neměla jen slovo strýc, ale také tetec a ujec. A opustila to v rámci geneze, protože přestalo být zásadní kádrovat, jak je to přesně s jeho pokrevním poutem, protože sociální vazba je pro nás dnes důležitějí než ta pokrevní. Skoro bych řek, že pan Chen je vedle jak ta jedle.

Mam stejny dojem. Navic s tou budoucnosti a kourenim to zrovna u Cinanu moc neklape. 57 % muzu a 3 % zen kouri.