Trojice kosmonautů absolvuje poměrně rychlou cestu na ISS, která od startu trvá asi tři hodiny. Poté zakotví u výzkumného modulu Rossvět (Úsvit). Trojice stráví na palubě stanice asi osm měsíců jako členové mise Expedice 73 a Expedice 74. Vrátit by se měli v létě 2026.
Pro Williamse a Mikajeva je to první let do kosmu. Kud-Sverčkov se do vesmírného prostoru vydává podruhé.
NASA uvádí, že během svého pobytu na stanici bude Williams pomáhat s instalací a testováním nového modulárního tréninkového systému pro dlouhodobé mise, podporovat experimenty zaměřené na zlepšení účinnosti kryogenního paliva a pěstování polovodičových krystalů ve vesmíru.
Navzdory špatným vztahům mezi Ruskem a Spojenými státy, které souvisejí s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu, se Roskosmos a NASA v minulosti dohodly na prodloužení programu společných letů k ISS.
Čína vyslala bezpilotní loď
Už v úterý 25. listopadu vyslala Čína k vlastní vesmírné stanici první bezpilotní kosmickou loď Šen-čou 22, která má sloužit jako návratové plavidlo pro tříčlennou posádku. Původní posádka se kvůli poruše vrátila před dvěma týdny na palubě plavidla současných tchajkonautů, jak Čína své astronauty nazývá.
„Kosmická loď se úspěšně oddělila od rakety a vstoupila na plánovanou oběžnou dráhu. Start mise byl zcela úspěšný,“ uvedl čínský úřad pro kosmické lety s lidskou posádkou CMSA.
Bezpilotní loď odstartovala ve 12:11 místního času (5:11 SEČ) z kosmodromu Ťiou-čchüan na severozápadě Číny. Video kolující na sociálních sítích zobrazuje odpočítávání, start rakety a její vstup na oběžnou dráhu se Zemí v pozadí. Šen-čou 22 směřuje k čínské vesmírné stanici Tchien-kung (Nebeský palác), kde se nachází tříčlenná posádka bez plavidla, které by je v případě nouze mohlo dopravit zpět na Zem.
Tři tchajkonauti v rámci mise Šen-čou 20 v dubnu odletěli na čínskou vesmírnou stanici a měli se vrátit 5. listopadu. Jejich návratové plavidlo ale poškodil zřejmě malý kousek kosmického smetí a jeho odlet byl na neurčito odložen. Koncem října na stanici dorazila loď Šen-čou 21 s novými třemi astronauty, se kterou se předchozí posádka 14. listopadu vrátila.
„Tento nouzový start je pro Čínu první, ale doufám, že v historii lidské cesty vesmírem bude i poslední,“ řekl zástupce CMSA Che Jüan-ťün.
Šen-čou 22 odletěla s náhradními díly pro kosmickou stanici, vybavením k opravě praskliny na Šen-čou 20, která je zakotvena u stanice, a také s čerstvým ovocem a zeleninou. Po příletu bude připojena až do dubna příštího roku, kdy poslouží jako návratové plavidlo.
Stanice Tchien-kung je podobně velká jako bývalá sovětská a později ruská stanice Mir, nedosahuje však velikosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Čína ji dokončila v roce 2022 poté, co byla v roce 2011 vyloučena z ISS kvůli obavám Spojených států o národní bezpečnost. Čínský vesmírný program je totiž řízen čínskou armádou.
Peking v posledních letech posílil svůj vesmírný program s cílem dostat do roku 2030 lidi na Měsíc. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu plánuje také pátrat po mimozemském životě a zkoumat planety uvnitř i vně Sluneční soustavy. Šen-čou 22 je už 18. misí od dokončení stanice v roce 2022.


















