Psalo se datum 11. prosince 2022, kdy loď soukromé společnosti SpaceX vynesla do vesmírného prostoru sondu patřící japonské společnosti ispace. Ta se následně vydala na několikaměsíční cestu k Měsíci. Nyní se cesta zařízení završila. V úterý kolem 17:40 SELČ totiž sonda provedla přistávací manévr.
Většinu cesty k povrchu Měsíce zvládl modul bez problémů, krátce před přistáním kolem 18:40 SELČ však bylo ztraceno spojení a zařízení se odmlčelo. Japonští inženýři posléze připustili, že se měkké přistání nemuselo povést protože nekomunikuje.
„Inženýři ispace a specialisté v řídícím středisku v současné době pracují na potvrzení aktuálního stavu přistávacího modulu. Další informace o stavu přistávacího modulu budou oznámeny, jakmile budou k dispozici,“ vysvětlilafirma situaci desítky minut po plánovaném přistání.
Po několika hodinách pokusů to však vypadá, že se naplnil černý scénář a přistávací modul byl ztracen.
Our HAKUTO-R M1 lunar lander was scheduled to land on the surface of the Moon at approx. 1:40 (JST). As of 8:00 today (JST), communication between the lander at the Mission Control Center was lost and it has been determined that Success 9 of the milestones is not achievable.(1/3)
„Do dnešní 8:00 hodiny (JST, 1:00 SELČ, pozn, red.) nebyla v řídícím středisku navázána komunikace s přistávacím modulem a bylo tak konstatováno, že je milník Success 9 nedosažitelný,“ píše firma na Twitteru. Dokončení fáze Success 9 znamená právě bezpečné přistání.
V tiskovém prohlášení pak byla příčina neúspěchu uvedena možnost, že došlo palivo. „Inženýři ispace sledovali odhadovaný zbytek pohonných látek, který dosáhl spodní hranice a krátce poté se sestupová rychlost prudce zvýšila. Poté došlo ke ztrátě komunikace. Na základě toho bylo zjištěno, že existuje vysoká pravděpodobnost, že modul nakonec tvrdě přistál na povrchu Měsíce,“ vysvětluje firma.
I v případě neúspěchu se však podle nich podařilo získat důležitá data. Ispace tak může podle svých slov maximálně využívat data a zkušenosti získané během předchozí fáze Success 8 a přistávací sekvence, včetně části milníku Success 9. Pomůže jí to výrazně zlepšit další připravované mise na rok 2024 a té následující plánovanou na rok 2025.
Pokud by bylo přistání úspěšné, bylo by to poprvé, co se to povedlo v rámci soukromé mise na Měsíc, a Japonsko by se stalo čtvrtou zemí, jejíž zařízení na Měsíci měkce přistálo.
Že takové přistání na Měsíci není nic jednoduchého, potvrzuje řada ztracených sond. Nárazem na jeho povrch tak například skončil předchozí pokus o přistání soukromého stroje Berešit, který byl vyslán izraelskou společností v roce 2019.
Sondě izraelského startupu se nepodařilo přistát na Měsíci |
V září 2019 se zase při přistání rozbila indická sonda Vikram, a Indie se tak zatím nestala čtvrtým státem, který byl schopen se svou sondou měkce přistát na povrchu Měsíce. Pro Indii mělo přitom být přistání vyvrcholením druhé mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce a o rok později byla prohlášena za ztracenou.
Přistání v kráteru
„Hlavním místem přistání naší mise Hakuto-R je kráter Atlas, který se nachází v severovýchodním kvadrantu Měsíce. Toto místo splňuje technické specifikace mise pro demonstraci technologie přistávacího modulu, cíle vědeckého průzkumu pro @MBRSpaceCentre i požadavky misí našich dalších zákazníků,“ napsala firma na Twitteru.
The primary landing site for our HAKUTO-R Mission 1 is Atlas Crater, located in the northeastern quadrant of the Moon. (1/3)
@NASA
#ispace #HAKUTO_R #lunarquest https://t.co/qmomqdg17J
Lunární přistávací modul Mission 1 (M1) , který je součástí měsíčního průzkumného programu Hakuto-R, zahájil přistávací sekvenci z oběžné dráhy ve výšce 100 km podle plánu. Už od 12. dubna obíhal Měsíc po eliptické dráze ve vzdálenosti mezi 100 a asi 2 300 kilometry.
Během přistávací sekvence provedl modul brzdicí zážeh, při kterém se zapálil jeho hlavní pohonný systém. Pomocí série předem nastavených příkazů přistávací modul upraví svou polohu a sníží rychlost, aby mohl měkce přistát na povrchu Měsíce. Tento proces podle firmy trval přibližně jednu hodinu.
Poslední úspěšné přistání na družici Země se podařilo čínské sondě Čchang-e 5 v prosinci 2020.
Přistávací 2,3 metru vysoký a 2,6 metrů široký modul mířil na povrch Měsíce v oblasti kráteru Atlas. Jeho suchá hmotnost je asi 340 kilogramů.
„Těším se, že se stanu svědkem historického dne, který znamená začátek nové éry komerčních lunárních misí,“ uvedl již dříve v tiskové zprávě šéf ispace Takeši Hakamada.
Na palubě je mimo jiné malé lunární vozítko Rašíd Spojených arabských emirátů a ještě menší robot Sora-Q vyrobený japonskou vesmírnou agenturou JAXA a japonským výrobcem hraček Tomy.
SORA-Qは球体からの変形後、「クロール走行」と「バタフライ走行」と名付けられた動きを駆使して月の砂（レゴリス）の上を進みます✨ https://t.co/gDnE51jaZR
Podle agentury Reuters ve své druhé misi plánované na rok 2024 přiveze firma vlastní rover, zatímco v roce 2025 má spolupracovat se společností Draper, aby na Měsíc odvezla náklad pro NASA . Později se chce zaměřit na vybudování trvale obsazené měsíční kolonie do roku 2040.
Dopravit technologii na Měsíc, který se od Země nachází asi 400 tisíc kilometrů, se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně v rámci oficiálních vládních programů.
Historicky první „měkké“ přistání na Měsíci v roce 1966 uskutečnil Sovětský svaz s téměř stokilogramovým modulem, ve stejném roce následovalo přistání sondy USA. První úspěšné přistání člověka na družici Země v roce 1969 mají na kontě Spojené státy díky posádce Apolla 11.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili informace o přistávacím modulu a dalších plánech ispace a později informaci o zahájení přistávacího manévru a přistání.
Aktualizace 26.4: Doplnili jsme vyjádření firmy
