Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

  17:40aktualizováno  17:40
Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters.

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013) | foto: Profimedia.cz

„Vesmírné centrum imáma Chomejního bylo slavnostně otevřeno úspěšným testováním nosné rakety Simorgh (Fénix),“ uvedla televize. Raketa je podle ní schopna na oběžnou dráhu 500 kilometrů nad zemským povrchem umístit 250 kilogramů vážící satelit.

Pokud se informace potvrdí z nezávislých zdrojů, což je pravděpodobné, bude to znamenat další krok íránského vesmírného programu. Ten již v roce 2013 dostal do vesmíru opici, která údajně let přežila, když předchozí pokus v roce 2011 skončil smrtí zvířete. Opice byla vypuštěna na palubě rakety Kavošgar (Průzkumník) v kapsuli s podporou života jménem Pishgam (Pionýr) a dosáhla výšky minimálně 120 kilometrů.

Již tehdy se tamní představitelé nechali slyšet, že do pěti až osmi let chtějí vyslat do vesmíru člověka. Program však byl zrušen kvůli vysokým nákladům.

Íránský raketový program

Íránský raketový program přitom vznikl před zhruba čtyřiceti lety. U jeho zrodu stála zastaralá sovětská technika (více o historii íránského vesmírného programu v seriálu Marcela Grüna).

Íránu se podařilo úspěšně vyslat první satelit s označením Omid (Naděje) až v roce 2009. V červnu 2011 vyslal Írán do vesmíru 15,3 kilogramu těžkou družici Rasad (Pozorování). Jejím úkolem bylo nafotit a poslat snímky Země spolu s telemetrickými informacemi pozemním stanicím.

Test íránské rakety S-200 na vojenských manévrech nedaleko Búšéhru (29....

Test íránské rakety S-200 na vojenských manévrech nedaleko Búšéhru (29. prosince 2016)

Írán je jedním z 24 zakládajících členů Výboru OSN pro mírové využití kosmického prostoru, který byl zřízen v roce 1959. Přesto je obviňován, že vesmírný program chce zneužít k vojenským účelům.

Potvrzují to i testy balistických raket, kvůli kterým je tato země kritizována a jsou na ni uvalovány sankce, například jako letos v únoru, a další sankce se připravují.

Autor:
 

Nejčtenější

Sexuálně nejvýkonnější vyzvědače přebrali československé rozvědce Sověti

Býval agent československé rozvědky v USA Karel Köcher

Československým komunistickým rozvědčíkům se ve špionáži proti Spojeným státům dlouho nedařilo. Nakonec ale zaznamenali...

Našel na půdě 35 let starý Apple II, zapnul ho a dohrál uloženou hru

Spoustu let ležel na půdě, po zapnutí funguje „jako zamlada“.

Newyorský učitel našel u rodičů na půdě starý počítač Apple II. Zkusil ho zapnout a překvapivě mohl pokračovat ve hře,...

Lokální předpověď počasí se razantně zpřesní, možná pomáhá i váš telefon

GRAF

Nejpřesnější lokální předpovědi počasí dnes nabízejí aplikace v našich telefonech - i proto, že s nimi samy pomáhají....

V Perském zálivu spustili největší baterii světa. Virtuální a bez lithia

Sodíko-sírové bateriové systémy japonské firmy NGK. Systém, který se vejde do...

Ve Spojených arabských emirátech byla připojena do sítě největší „virtuální“ baterie světa s obřím výkonem a úctyhodnou...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Další z rubriky

NASA ukončila přelet nejvzdálenější planetky, kterou kdy navštívila

Planetka Ultima Thule ve 3D pro brýle filtrující barevné složky pro levé a...

Sonda New Horizons, která 1. ledna přeletěla nad planetkou v Kuiperově pásu, se nyní na pět dní odmlčí kvůli překážce v...

Ruský modul ISS má prodlouženou záruku, údajně je však v kritickém stavu

Snímek ISS pořízený členem posádky mise STS-96 z paluby raketoplánu Discovery...

Ruský modul Zarja už je na oběžné dráze přes dvacet let a již dávno vypršela původní záruční doba jeho přístrojů....

Souboj o člověka na Měsíci. USA, Čína i Rusko rozjíždí závod o základnu

Astronaut Buzz Aldrin při misi Apollo 11 (20. července 1969)

Američané chtějí do deseti let vrátit člověka na Měsíc. I proto, aby se tam mohli astronauté připravit na let k Marsu....

Najdete na iDNES.cz