Snímek povrchu Měsíce s označenými stopami po pádu sondy indické sondy Vikram. Zelené tečky označují trosky kosmické lodi a modrá barva pak rýhy na povrchu, které trosky sondy vyryly v regolitu (pevný materiál na povrchu Měsíce). "S" označuje úlomek označený indickým vývojářem Shanmuganem Subramanianem. | foto: NASA/Goddard/Arizona State University.

NASA ukázala zbytky indického modulu, který se rozbil o Měsíc

  • 27
Indie se zatím nestala čtvrtým státem, který byl schopen se svou sondou měkce přistát na povrchu Měsíce. Chybělo však jen málo. Nyní se podařilo identifikovat trosky sondy, která se o měsíční povrch rozbila.

Indická sonda Vikram urazila stovky tisíc kilometrů temným a chladným vesmírem a chyběl jí jen kousíček k úspěchu. Ale poslední dva kilometry, kdy probíhalo silné brzdění, nezvládla a zřítila se.

Indie si tak bude muset ještě nějakou chvíli počkat, než se jí podaří bezpečně přistát na povrchu Měsíce. Nepovedené přistání probíhalo na začátku letošního září a vy si ony dramatické chvíle může připomenout v tomto článku.

Nyní, po třech měsících, se našly části sondy Vikram, která se rozbila po dopadu na povrch naší oběžnice. NASA na svých stránkách tento týden zveřejnila fotografii, kde polohu trosek zvýraznila. Bez tohoto zvýraznění jsou totiž jen velice obtížně viditelné a odlišitelné od dalších útvarů, kterými je měsíční povrch pokryt.

Snímek povrchu Měsíce v oblasti dopadu sondy Vikram před její havárií.

Snímek povrchu Měsíce v oblasti dopadu sondy Vikram před její havárií.

Snímek povrchu Měsíce v oblasti dopadu sondy Vikram po jejím dopadu

Snímek povrchu Měsíce v oblasti dopadu sondy Vikram po jejím dopadu

NASA uvádí, že jí s hledáním výrazně pomohl 33letý indický vývojář Shanmuga Subramanian, který mimo jiné provozuje facebookovou stránku o počasí v městě Čennaí, což je hlavní město indického státu Tamilnádu.

„Byla to výzva, když to NASA nezvládla, řekl jsem si, proč to nezkusit,“ vysvětlil mladý inženýr pro server Hindustan Times své pohnutky, proč začal s hledáním trosek na vlastní pěst.

Nutno dodat, že NASA toto hledání sama podnítila tím, že vydala 26. září sérii snímků z kamery na satelitu Lunar Reconnaissance Orbiter, který snímá od roku 2009 povrch Měsíce. Ty pocházely ze 17. září a lidé si je mohli stáhnout a hledat známky Vikramu.

Právě na nich indický vývojář našel známky dopadu, ale samotné místo dopadu bylo špatně osvětleno a nebylo jej snadné identifikovat. Ve dnech 14. a 15. října a 11. listopadu byly získány dvě obrazové série, které nález definitivně potvrdily. Trosky se nachází na pláni nacházející se na vysočině asi 600 kilometrů od jižního pólu.

„Nemyslím si, že by sonda Vikram utkvěla v mysli indické veřejnosti, pokud by úspěšně přistála. Od doby, kdy došlo k její ztrátě, se na veřejných fórech i na mém facebooku hodně diskutovalo o tom, co nefungovalo atd,“ myslí si Subramanian.

VYBAVENÍ SONDY LRO

Snímací zařízení se skládá ze dvou klasických fotoaparátů a třetího pracujícího v ultrafialové části spektra

Teleskop pro měření radiace měří radiaci na povrchu

Radiometr pomáhá s nalezením zásob měsíčního ledu

Mapovací zařízení zkoumá Sluncem neosvícené oblasti, jako jsou například dna kráterů na pólech

Neutronový detektor mapuje oblasti bohaté na vodík, a tedy další potenciální zdroje ledu a vody

Laserový výškoměr měří například sklon či druh povrchu, a umožní tak vytvořit trojrozměrnou mapu povrchu Měsíce.

Radar slouží k mapování polárních regionů a hledání ledu

K nalezení trosek porovnával snímky pomocí počítače z doby před a po dopadu indické sondy. Na některých snímcích pak našel změny a poslal toto své zjištění týmu LRO.

Ten následně tip vyhodnotil jako správný a potvrdil, že změny se opravdu týkají dopadu sondy. Pak se pustil do práce. Nejdříve vědci za NASA našli místo dopadu sondy a poté se zaměřili na hledání trosek, které na fotografii z 11. listopadu označili. Výsledek pak NASA zveřejnila toto úterý.

Ze snímků je patrné, že nalézt trosky v měřítku, jaké poskytují snímky ze sondy LRO, není vůbec jednoduché.

Rušno na Měsíci

Letos se o přistání na Měsíci pokusily již tři státy. Povedlo se to však jen Číně, která v lednu zdárně na Měsíc dopravila sondu Čchang-e 4 s robotickým vozítkem.

Po Rusku (respektive Sovětskému svazu) a Spojených státech je Čína třetí zemí, které se to podařilo, a zároveň první, která přistála na odvrácené straně Měsíce.

Čtvrtou zemí mohl být Izrael letos v dubnu, jeho pokus provedený tamním start-upem ale skončil neúspěšně, když sonda Berešit přistání na Měsíci také nezvládla.

Šanci tak měli Indové, ale těm se také tento náročný podnik nepodařilo dovést do úspěšného konce.

Fotogalerie

Přistání indické sondy se plánovalo v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o dosednutí se sondou nepokusil. Asi čtyři hodiny po přistání mělo z modulu vyjet na povrch šestikolové lunární vozítko.

Pro Indii mělo přitom být přistání vyvrcholením druhé mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, a o rok později byla prohlášena za ztracenou.

Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se podle plánu nárazem o měsíční povrch zničila.

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.