Kdy vás poprvé napadlo, že byste chtěl letět do vesmíru?
Úplně přesně to nevím, ale určitě už jako malé dítě. Reálné obrysy to dostalo až ve chvíli, kdy byl oznámen výběr astronautů Evropské kosmické agentury. Do té doby šlo spíš o hypotetickou představu než o něco, co by člověk skutečně zvažoval.
Jak si malé dítě vysní let do vesmíru? Četl jste třeba verneovky?
To ne, ale rodiče byli hodně technicky zaměření. Táta pracoval jako programátor a máma jako projektantka ve stavebnictví. Díky tomu jsme měli doma počítače od mého narození. Abyste rozuměla, narodil jsem se v roce 1986 a tehdy to rozhodně nebylo běžné. Měli jsme i spoustu knih technického zaměření, ať už o počítačích, informačních technologiích, letadlech, nebo vesmíru, v češtině i v angličtině. Rodiče mě taky brávali do planetárií, na hvězdárny nebo na různé přednášky. Navíc to byla ještě éra raketoplánů. Startovalo se poměrně často a kosmonautika se objevovala pravidelně v televizi.
Já jako pokusný králík? V podstatě ano, a sice jak tělo reaguje na beztížný stav. Například se v něm prodlužuje páteř.
