Jules Verne, Johannes Kepler, Edoardo Amaldi a teď Albert Einstein. Od tohoto čtyřlístku slavných si evropská vesmírná agentura ESA půjčila jména pro svůj hlavní příspěvek k Mezinárodní stanici.
Slavní pánové jsou patrony nákladních lodí pro zásobování Mezinárodní vesmírné stanice. Evropská kosmická agentura se proti zavedenému pořádku rozhodla, že vedle číslování misí bude udělovat jednotlivým nákladním lodím jména podle významných evropských badatelů.
Vesmírné anomálie
Doposud se pojmenovávaly především kosmické sondy. Výběr jmen může probíhat samozřejmě různě: ve Spojených státech často vyzývají studenty ve školách, aby navrhovali názvy misí kosmických sond. Tímto způsobem byla vybrána jména třeba pro minulý týden odepsané marsovské vozítko Spirit (Duch) i jeho sourozence Opportunity (Příležitost).
Kosmické lodě pro pilotované i nepilotované lety se obvykle musely obejít bez jména. U nich se ve většině případů používá číselné označení podle pořadí samotných letů. Samozřejmě, občas se objeví výjimka. Například u Sojuzu TMA-21, který startoval letos 4. dubna, tedy půl století od letu Jurije Gagarina, a proto nesl jeho jméno.
Evropa ovšem z výjimky udělala pravidlo a své plně automatické prostředky ATV důsledně pojmenovává.
Evropská sedmitunka
Možná proto, že jde z evropského hlediska unikátní projekt. Jde o první kosmickou nákladní loď vyrobenou zeměmi Starého kontinentu. Projekt označovaný ATV (Automated Transfer Vehicle, Automatizovaný nákladní prostředek) je určený k dopravě zásob na Mezinárodní kosmickou stanici.
Deset metrů dlouhá loď s průměrem čtyři a půl metru váží při startu kolem 20 tun. Do kosmu ji proto vynáší výkonná raketa Ariane-5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. ATV na stanici může dopravit najednou až sedm a půl tuny zásob. Patří mezi ně například pitná voda, vzduch, palivo, náhradní díly a experimenty.
ATV není jedinou kosmickou lodí, která na Mezinárodní kosmickou stanici létá. Rusové jí zásobují loděmi Progress a Japonci HTV (H-II Transfer Vehicle), kterou poprvé vypustili v roce 2009. Ovšem oproti evropské lodi vynesou na stanici méně nákladu. Zatímco ruský Progress dokáže vynést kolem 2,5 tuny, japonské HTV až 6 tun nákladu.
Dospějí ve stanici?
Jules a Johannes se již do vesmíru podívali, třetí Edoardo se za nimi chystá příští rok. Uctí tak italského fyzika Edoarda Amaldiho, který studoval subatomární fyziku a gravitační vlny.
Mimochodem, návrh použít jméno Alberta Einsteina pro loď, která by měla startovat v roce 2013, pochází od švýcarské delegace. V této zemi slavný fyzik německého původu pracoval v patentovém ústavu a začínal zde svou vědeckou kariéru.
Do budoucnosti se zvažuje vyslání také celkově šesté kosmické lodi ATV. U ní se původně uvažovalo, že by posloužila při snižování oběžné dráhy Mezinárodní kosmické stanice a jejím následném řízeném zániku. To ale zřejmě není příliš pravděpodobné. Životnost stanice byla prodloužena do roku 2020 a pátá loď má startovat již v roce 2014.
Ale využít draze vyvíjenou kosmickou loď jen pětkrát by byla velká škoda. Už řadu let se proto uvažuje nad jejím využitím a přestavbou na pilotovanou verzi nebo moduly menší orbitální stanice. V současné době dokonce Evropská kosmická agentura již vyvíjí demonstrátor ARV (Advanced Reentry Vehicle), na jehož základě bude v budoucnu možné vyvinout pilotovanou kosmickou loď.
