Organismus je zajímavý i pro svou nápadně žlutou barvu a specifický způsob růstu. Právě proto dostal přezdívku Blob. Je to mnohojaderná buňka, která se dovede učit nové věci, ačkoliv nemá mozek.
Jak připomíná Wikipedie, vápenatka je mnohohlavá (Physarum polycephalum) měňavkovitý prvok, který je řazen do kmene hlenky a říše měňavkovci. Není to tak dlouho, co byl tento organismus řazen mezi houby.
Problém s jeho zařazením spočívá v průběhu života. Může se chovat jako houba s plodnicemi, ale v jiné fázi života se umí i pohybovat. Jako potravu si tento prvok vybírá bakterie a houby a najdeme jej prakticky v každém lese. Nyní se podívá i do vesmíru. Vezme ho tam na svou misi francouzský astronaut Thomas Pesquet.
Cílem bude zjistit, jak se tento organismu chová ve stavu beztíže. Očekává se, že více poznáme jeho chování a určitou inteligenci. Prvok dokáže reagovat na vnější prostředí a měnit svůj pohyb. Konkrétně se řídí okolním chemickým prostředím, které může ovlivňovat pohyb, podle toho, jak je toto prostředí pro něj výhodné. Ačkoliv je jedinou buňkou a je bez mozku, zvládne pohyb, příjem potravy, dokonce přenos znalosti do podobně smýšlejících slizových forem.
Do projektu se zapojí také školy, které budou své vlastní Bloby pěstovat ve třídách. Francouzské Národní centrum kosmického výzkumu (CNES) k projektu přizvalo také 2 000 základních a středních škol se žáky ve věku 10 až 18 let. Těm pošle vysušené vzorky vápenatky a oni pak budou ve škole společně provádět stejné pokusy jako Pesquet ve vesmíru. Cílem je srovnání průběhu pokusů na Zemi a ve vesmíru a také vzdělávání dětí.
Thomas Pesquet na ISS poletí 22. dubna a dehydrovaný Blob poletí s ním.
Ve vesmíru astronaut organismus oživí a bude dokumentovat „účinky mikrogravitace a záření na jeho vývoj“, uvádí zpráva Národního centra kosmického výzkumu (CNES). Astronaut se bude starat o dvě oddělené skupiny vzorků, jednu z nich bude krmit, druhá bude bez potravy.
Bude testovat, jak je chování prvoka ovlivněno mikrogravitací. Studenti budou replikovat experiment ve svých učebnách a budou moci porovnat výsledky s časosběrným videem z vesmíru, aby viděli rozdíly v rychlosti, tvaru a růstu vápenatky.