Z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii odstartovala přesně podle plánu v 07:21 SEČ raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se sondou DART. Ta by měla k binárnímu systému planetky Didymos dorazit koncem září 2022, kdy se soustava s tímto asteroidem bude nacházet ve vzdálenosti do jedenácti milionů kilometrů od Země. Samotný systém Didymos byl objeven v roce 1996.
Ilustrace mise DART
Nečekejte však žádné vesmírné drama ve stylu filmu Armageddon. Bude to vědecká mise, která se obejde bez lidské posádky. Její cíl je především načerpání poznatků o našich schopnostech čelit vesmírnému nebezpečí a také o objektu, do kterého chce NASA narazit s malou lodí.
Objektem mise je malý „měsíc“ Dimorphos, který kolem asteroidu obíhá. Náraz rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu by měl podle předpokladů vědců oblety tohoto menšího tělesa o průměru kolem 160 metrů pozměnit a tím i ovlivnit trajektorii 780 dlouhého Didymosu s odhadovanou hmotností 528 milionů tun.
Raketa Falcon 9 připravená na misi DART.
Vzhledem k tomuto záměru také pracovníci NASA misi, jejíž náklady dosáhly 330 milionů dolarů (7,5 miliardy korun), označili jako DART (Double Asteroid Redirection Test, zkouška přesměrování dvojplanetky).
Binární systém Didymos pro Zemi nyní nebezpečí nepředstavuje, jeho vzdálenost od Slunce osciluje mezi 1,01 a 2,27 AU, tedy násobkem vzdálenosti Země od naší hvězdy. Asteroid tak byl vybrán pouze k otestování možností ovlivňování trajektorie těles pomocí kinetické energie, tedy nárazem. Impuls energie, který DART dodá binárnímu systému asteroidů Didymos, je nízký a nemůže asteroid narušit a dráha Didymosu se podle současných předpovědí v žádném bodě neprotne s dráhou Země. Kromě toho je změna dráhy Dimorphosu navržena tak, aby se jeho dráha přiblížila k Didymosu.
Výsledek mise budou zkoumat odborníci především pomocí teleskopů na Zemi. Cenné údaje jim ale poskytne i malý italský satelit LICIA, který se od impaktního aparátu včas oddělí a bude celý manévr dokumentovat. Kolize má podle předpokladů změnit rychlost oběhu tělesa kolem asteroidu o zlomek procenta, což by mělo být dostatečné, aby to bylo možné změřit pomocí dalekohledu na Zemi.
Soustava Didymos připomíná při pohledu ze Země zatmívající se dvojhvězdu, což znamená, že Dimorphos při oběhu kolem větší planetky při pohledu ze Země prochází před Didymosem a za ním.
„Pozemské dalekohledy proto mohou měřit pravidelné změny jasnosti kombinovaného systému Didymos a určit tak dráhu Dimorphosu. Po dopadu stejná technika odhalí změnu dráhy Dimorphosu porovnáním s měřeními před dopadem. Načasování dopadu DART na podzim 2022 je zvoleno tak, aby se minimalizovala vzdálenost mezi Zemí a Didymosem a umožnila se co nejkvalitnější teleskopická pozorování,“ vysvětlují své plány astronomové na stránkách The Johns Hopkins University.
Následovat bude mise s českou stopou
Sonda Hera a její dva doprovodné cubesaty zkoumající Dimorphos a kráter vzniklý dopadem sondy DART.
Studování účinků tohoto projektu bude věnována také mise Hera, kterou by Evropská kosmická agentura (ESA) měla odstartovat v roce 2023 nebo 2024. O dva roky později se dostane k Didymosu. U něj vyšle k asteroidu dvě sondy, aby pozorovaly dopad lodi v rámci mise NASA a měřily potřebné údaje.
Poté vysadí na povrch Didymoonu malý modul MASCOT, který provede další měření. Na přípravě jedné části této mise, označené APEX, se vedle švédských, finských a německých partnerů podílejí i čeští odborníci.
Planetární obrana
Obavy vědců z planetek kroužících vesmírem jsou oprávněné vzhledem k tomu, že dopad takového tělesa na Zemi před zhruba 66 miliony let měl zřejmě za následek hromadné vymírání druhů, včetně dinosaurů. Právě proto se specialisté zabývají planetární obranou a možnými metodami včasného odvrácení hrozby, jež by mohla znamenat i zánik veškerého života na naší planetě.
Planetární obrana má dvě fáze. První znamená odhalit co nejvíc vesmírných těles a poté je pozorně sledovat, aby odborníci mohli modelovat jejich trajektorie a porovnávat je s oběžnou dráhou Země dlouho do budoucnosti. Podle záznamů NASA vědci zatím identifikovali v relativní blízkosti Země víc než 27 000 asteroidů, z nichž téměř 10 000 je větších než 140 metrů. To je velikost, při které se experti obávají, že by těleso mohlo způsobit velké regionální škody.
Vědci prozatím nevědí o žádném rozměrnějším objektu, který by mohl zasáhnout modrou planetu. Odhadují, že v příštích 100 letech nemá žádný známý asteroid větší než 140 metrů významnou šanci zasáhnout Zemi.
Pokud by však nějaký takový odhalili, přišla by ke slovu druhá fáze planetární obrany – tedy udělat něco, co by lidstvo ušetřilo osudu dinosaurů. Zvažováno je několik technik k případnému vychýlení nebezpečných skalisek z jejich dráhy, včetně například použití jaderné bomby, popularizované filmem Armageddon.
Mise DART je ale zaměřená na využití kinetické energie, což je mnohem méně riskantní. Exploze bomby by totiž mohla blížící se vesmírné těleso rozbít na víc menších kusů, které by Zemi stejně zasáhly a měly velké ničivé důsledky.
Aktualizace: upravili jsme informace o startu
