Největší vesmírný dalekohled pomalu končí. Po čtyřech letech ve vesmíru

  0:15aktualizováno  0:15
Dalekohled s dosud největším zrcadlem, vypuštěný do vesmíru 14. května 2009, je u konce svého aktivního života. Ne, není to známý Hubbleův teleskop. Největší zrcadlo o průměru 3,5 metru má dalekohled na evropské Herschelově kosmické observatoři.

Vizualizace družice Herschel v kosmu | foto: Evropská vesmírná agentura

Observatoř je určena pro pozorování vesmíru v infračerveném oboru záření, a proto musí být vybavena chlazenými detektory. Soubor přístrojů je tak umístěn v kryostatu, chlazeném supratekutým héliem na teplotu 0,3 K (-272,85 °C). Jeho zásoba přes 2 300 litrů měla vydržet tři roky.

Počátkem března Evropská kosmická agentura ESA upozornila, že po třech letech a devíti měsících je zásoba téměř vyčerpána. V úterý 26. března vedení programu oznámilo, že po 1 413 dnech provozu je chladící médium na nule. Avšak přístroje dosud fungují!

Řeknete si, že pár hodin navíc není tak důležitých. Jistě, představují jen malý objem získaných dat, ale každý den navíc, to je kolem dvou desítek pozorování. Zda aparatura ještě funguje, si můžete sami ověřit na tomto počítadle.

Úkolem Herschela bylo odhalovat tajemství vzniku galaxií a hvězd nebo zkoumat plynné obaly planet v naší sluneční soustavě.

Přístrojová výbava

Snímače observatoře

  • Kameru a zobrazující spektrometr PACS [Photoconductor Array Camera and Spectrometer], pracující ve spektrálním oboru 55-210 mikrometrů, dodalo Německo ve spolupráci s Belgií, Francií, Itálií, Rakouskem a Španělskem.
  • Kamera a zobrazující spektrometr SPIRE [Spectral and Photometric Imaging Receiver], pracující ve spektrálním oboru 194-672 mikrometrů ve třech pásmech se středy při vlnových délkách 250, 250 a 500 mikrometrů, dodala Velká Británie ve spolupráci s Čínou, Francií, Itálií, Kanadou, Španělskem, Švédskem a USA.
  • Vysokorozlišující spektrometr HIFI [Heterodyne Instrument for the Far Infrared] pracuje ve spektrálních oborech 157-212 a 240-625 mikrometrů a dodalo ho Nizozemsko ve spolupráci s Francií, Irskem, Itálií, Kanadou, Německem, Polskem, Ruskem, Španělskem, Švédskem, Švýcarskem a USA.

Dalekohled typu Cassegrain s primárním zrcadlem o průměru 3,5 m a sekundárním 30 cm zkonstruovala firma EADS Astrium ve francouzském Toulouse. Ta rovněž zkompletovala přístrojový modul, ale v německém Friedrichshafenu.

Kosmická observatoř má úhrnnou hmotnost 3 400 kg. Jejím hlavním dodavatelem byla firma Thales Group z Francie a technickou sekci vyrobila firma Thales Alenia Space (dříve Alenia Spazio) v italském závodě v Torino.

Sonda byla raketou Ariane 5 ECA dopravena na kvaziperiodickou dráhu (Lissajousovu křivku) kolem libračního centra L2 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti přibližně 1,5 milionu kilometrů od zemského středu směrem od Slunce.

Vůbec poprvé v dějinách letů do kosmu využil technologii, kterou na Zemi běžně používají mobilní telefony. Jedná se o modulaci GMSK (Gaussian Minimum Shift Keying), která se uplatňuje i u mobilní sítě GSM.

Pozorování byla zahájena 23. června 2009 zaměřením kamery PACS na planetární mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543) v souhvězdí Draka. Jak známo, mlhoviny tohoto typu nemají nic společného s planetami, to jen Herschel prosadil tento název pro vzhledovou podobnost obálek plynů kolem určitého typu hvězd na konci jejich života. A právě Kočičí oko bylo symbolicky zvoleno pro zahájení činnosti nové kosmické observatoře, protože ho 15. února 1786 objevil právě William Herschel.

Fotogalerie

Přes řadu těžkostí, které technici překonávali v prvním období činnosti, patří observatoř svými výsledky do pomyslné síně slávy, především při studiu plynné i prachové složky mezihvězdné hmoty, při pozorování velmi vzdálených objektů (např. galaxií a kvazarů) a při studiu chladných blízkých objektů včetně exoplanet a atmosfér planet v naší soustavě.

Jejich zpracování poskytne astronomům celého světa dost podkladů, než žezlo dalekohledů převezme Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST). To je infračervený teleskop o průměru 6,5 m (ploše 25 m²), který pracuje v rozsahu vlnových délek 0,6 až 28 mikrometrů. Připravuje ho mj. i organizace ESA, kde jsme také členy.

Herschel měl předky z Česka

První návrhy na tuto observatoř vznikly v Evropě už v roce 1982. Tehdy se jí říkalo FIRST (Far Infrared and Sub-millimetre Telescope), ale v roce. 2000 byla přejmenována na počest objevitele infračerveného záření a skvělého astronoma Williama Heschela (a také na počest jeho sestry a spolupracovnice Caroline) na Herschel Space Telescope.

Samotný Herschel měl předky v Česku. Jeho praděd se jmenoval Jan Jelínek, jehož rodina pocházela z Heršpic poblíž Slavkova u Brna.

Friderich se narodil 15.listopadu 1738 narodil v Drážďanech. Později odjel do Anglie, kde se živil se hudbou a přes zájem o hudební teorii přešel k matematice a od ní k astronomii. Jako samouk začal vyrábět velké zrcadlové dalekohledy, které brzy dosáhly světové kvality. Jedním z vlastních přístrojů objevil 13.března 1781 novou planetu, později nazvanou Uran.   

Objev planety Uran a jeho měsíců Titania a Oberon, objev Saturnových měsíců Mimas a Enceladus, objev Marsovy atmosféry, katalogizace dvojhvězd a mlhovin severní oblohy jsou jen částí jeho astronomických úspěchů. R.1800 se zabýval rozkladem slunečního světla a objevil jeho infračervenou část (při opakování pokusu r. 1801 objevil německý fyzik a chemik Johann W. Ritter krátkovlnné záření, později nazvané ultrafialové). Jeden z největších a nejpilnějších astronomů zemřel 25.srpna 1822.

Kosmický teleskop nese oficiálně jméno i po jeho sestře Caroline Lucretia Herschel, která se narodila 16. března 1750 v Hannoveru, kde rovněž 9. ledna 1848 zemřela. V letech 1772 až 1822 byla asistentkou, spolupracovnicí a oporou svému slavnému bratru. 1. srpna 1786 se stala první ženou v historii, která objevila kometu (a poté ještě dalších šest). Za svou práci byla r.1828 vyznamenána zlatou medailí Královské astronomické společnosti a až do r.1996 byla jedinou ženou s tak vysokým vyznamenáním.

Autor:
  • Nejčtenější

Kafe jako hnůj. Trápení italského stíhače, který zabloudil do Čech

Před 60 lety se letiště v Hradci Králové stalo místem přistání italské stíhačky s mladým pilotem Ernestem De Majem. Ten...

Hackeři napadli antivirového giganta Avast. V jeho síti mohli dělat cokoli

Zní to paradoxně, ale je to tak. Česká společnost Avast, která vyrábí bezpečnostní řešení pro počítače a mobily, se...

Na cele s Meresjevem. Konec bloudění italského stíhače českou oblohou

K italskému pilotovi, který v roce 1959 zabloudil na naše území, pustily úřady představitele ambasády až po více než...

Vyvíjený sovětský supertank nepřežil rozpad komunistického impéria

V poslední půldekádě před rozpadem Sovětského svazu vyvíjeli Rusové nový výkonný tank s projektovým označením Objekt...

Programování vám pomůže chápat svět, říká slavný geek. Varuje před AI

Říkat počítači, co má dělat, je naprosto jedinečná činnost. Naučí nás to mnohem víc, než si uvědomujeme. Programovat...

Premium

Konec dovolených u Mrtvého moře? Závrtů přibývá, turistům hrozí nebezpečí

Mrtvé moře vysychá a­ dává o­ tom svému okolí dost razantně vědět. Zvyšuje se počet míst, kam už lidé nesmějí. Kde byla...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Budoucnost je v oceli. Firma SpaceX představila raketu pro lety k Marsu

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk o víkendu ukázal novinky z projektu kosmické lodi Starship. Koncept s tímto názvem byl...

Astronomové objevili dvacet nových měsíců. Saturn se dostal na 1. místo

Saturn je největším „majitelem“ měsíců v naší Sluneční soustavě. Vedle již známých šedesáti nyní astronomové...

Koule na noze lidstva jsou chemické motory, řekl Neff v Rozstřelu

Jak si vysvětlit americké armádní záznamy o „záhadných létajících objektech“, které lidstvo drží na povrchu zemském? O...

Premium

Proč se Slunce nestane černou dírou a kdy vlastně umře

Bez Slunce by nebyl na Zemi život. Slunce také bude patrně hlavním důvodem, proč naše planeta nebude obyvatelná. Konec...

Najdete na iDNES.cz