Největší vesmírný dalekohled pomalu končí. Po čtyřech letech ve vesmíru

  0:15aktualizováno  0:15
Dalekohled s dosud největším zrcadlem, vypuštěný do vesmíru 14. května 2009, je u konce svého aktivního života. Ne, není to známý Hubbleův teleskop. Největší zrcadlo o průměru 3,5 metru má dalekohled na evropské Herschelově kosmické observatoři.

Vizualizace družice Herschel v kosmu | foto: Evropská vesmírná agentura

Observatoř je určena pro pozorování vesmíru v infračerveném oboru záření, a proto musí být vybavena chlazenými detektory. Soubor přístrojů je tak umístěn v kryostatu, chlazeném supratekutým héliem na teplotu 0,3 K (-272,85 °C). Jeho zásoba přes 2 300 litrů měla vydržet tři roky.

Počátkem března Evropská kosmická agentura ESA upozornila, že po třech letech a devíti měsících je zásoba téměř vyčerpána. V úterý 26. března vedení programu oznámilo, že po 1 413 dnech provozu je chladící médium na nule. Avšak přístroje dosud fungují!

Řeknete si, že pár hodin navíc není tak důležitých. Jistě, představují jen malý objem získaných dat, ale každý den navíc, to je kolem dvou desítek pozorování. Zda aparatura ještě funguje, si můžete sami ověřit na tomto počítadle.

Úkolem Herschela bylo odhalovat tajemství vzniku galaxií a hvězd nebo zkoumat plynné obaly planet v naší sluneční soustavě.

Přístrojová výbava

Snímače observatoře

  • Kameru a zobrazující spektrometr PACS [Photoconductor Array Camera and Spectrometer], pracující ve spektrálním oboru 55-210 mikrometrů, dodalo Německo ve spolupráci s Belgií, Francií, Itálií, Rakouskem a Španělskem.
  • Kamera a zobrazující spektrometr SPIRE [Spectral and Photometric Imaging Receiver], pracující ve spektrálním oboru 194-672 mikrometrů ve třech pásmech se středy při vlnových délkách 250, 250 a 500 mikrometrů, dodala Velká Británie ve spolupráci s Čínou, Francií, Itálií, Kanadou, Španělskem, Švédskem a USA.
  • Vysokorozlišující spektrometr HIFI [Heterodyne Instrument for the Far Infrared] pracuje ve spektrálních oborech 157-212 a 240-625 mikrometrů a dodalo ho Nizozemsko ve spolupráci s Francií, Irskem, Itálií, Kanadou, Německem, Polskem, Ruskem, Španělskem, Švédskem, Švýcarskem a USA.

Dalekohled typu Cassegrain s primárním zrcadlem o průměru 3,5 m a sekundárním 30 cm zkonstruovala firma EADS Astrium ve francouzském Toulouse. Ta rovněž zkompletovala přístrojový modul, ale v německém Friedrichshafenu.

Kosmická observatoř má úhrnnou hmotnost 3 400 kg. Jejím hlavním dodavatelem byla firma Thales Group z Francie a technickou sekci vyrobila firma Thales Alenia Space (dříve Alenia Spazio) v italském závodě v Torino.

Sonda byla raketou Ariane 5 ECA dopravena na kvaziperiodickou dráhu (Lissajousovu křivku) kolem libračního centra L2 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti přibližně 1,5 milionu kilometrů od zemského středu směrem od Slunce.

Vůbec poprvé v dějinách letů do kosmu využil technologii, kterou na Zemi běžně používají mobilní telefony. Jedná se o modulaci GMSK (Gaussian Minimum Shift Keying), která se uplatňuje i u mobilní sítě GSM.

Pozorování byla zahájena 23. června 2009 zaměřením kamery PACS na planetární mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543) v souhvězdí Draka. Jak známo, mlhoviny tohoto typu nemají nic společného s planetami, to jen Herschel prosadil tento název pro vzhledovou podobnost obálek plynů kolem určitého typu hvězd na konci jejich života. A právě Kočičí oko bylo symbolicky zvoleno pro zahájení činnosti nové kosmické observatoře, protože ho 15. února 1786 objevil právě William Herschel.

Fotogalerie

Přes řadu těžkostí, které technici překonávali v prvním období činnosti, patří observatoř svými výsledky do pomyslné síně slávy, především při studiu plynné i prachové složky mezihvězdné hmoty, při pozorování velmi vzdálených objektů (např. galaxií a kvazarů) a při studiu chladných blízkých objektů včetně exoplanet a atmosfér planet v naší soustavě.

Jejich zpracování poskytne astronomům celého světa dost podkladů, než žezlo dalekohledů převezme Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST). To je infračervený teleskop o průměru 6,5 m (ploše 25 m²), který pracuje v rozsahu vlnových délek 0,6 až 28 mikrometrů. Připravuje ho mj. i organizace ESA, kde jsme také členy.

Herschel měl předky z Česka

První návrhy na tuto observatoř vznikly v Evropě už v roce 1982. Tehdy se jí říkalo FIRST (Far Infrared and Sub-millimetre Telescope), ale v roce. 2000 byla přejmenována na počest objevitele infračerveného záření a skvělého astronoma Williama Heschela (a také na počest jeho sestry a spolupracovnice Caroline) na Herschel Space Telescope.

Samotný Herschel měl předky v Česku. Jeho praděd se jmenoval Jan Jelínek, jehož rodina pocházela z Heršpic poblíž Slavkova u Brna.

Friderich se narodil 15.listopadu 1738 narodil v Drážďanech. Později odjel do Anglie, kde se živil se hudbou a přes zájem o hudební teorii přešel k matematice a od ní k astronomii. Jako samouk začal vyrábět velké zrcadlové dalekohledy, které brzy dosáhly světové kvality. Jedním z vlastních přístrojů objevil 13.března 1781 novou planetu, později nazvanou Uran.   

Objev planety Uran a jeho měsíců Titania a Oberon, objev Saturnových měsíců Mimas a Enceladus, objev Marsovy atmosféry, katalogizace dvojhvězd a mlhovin severní oblohy jsou jen částí jeho astronomických úspěchů. R.1800 se zabýval rozkladem slunečního světla a objevil jeho infračervenou část (při opakování pokusu r. 1801 objevil německý fyzik a chemik Johann W. Ritter krátkovlnné záření, později nazvané ultrafialové). Jeden z největších a nejpilnějších astronomů zemřel 25.srpna 1822.

Kosmický teleskop nese oficiálně jméno i po jeho sestře Caroline Lucretia Herschel, která se narodila 16. března 1750 v Hannoveru, kde rovněž 9. ledna 1848 zemřela. V letech 1772 až 1822 byla asistentkou, spolupracovnicí a oporou svému slavnému bratru. 1. srpna 1786 se stala první ženou v historii, která objevila kometu (a poté ještě dalších šest). Za svou práci byla r.1828 vyznamenána zlatou medailí Královské astronomické společnosti a až do r.1996 byla jedinou ženou s tak vysokým vyznamenáním.

Autor:
 

Nejčtenější

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Lokální předpověď počasí se razantně zpřesní, možná pomáhá i váš telefon

GRAF

Nejpřesnější lokální předpovědi počasí dnes nabízejí aplikace v našich telefonech - i proto, že s nimi samy pomáhají....

Další z rubriky

Čína ukázala první video natočené sondou na odvrácené straně Měsíce

Nové záběry z přistání sondy na odvrácené straně Měsíce

Čínský národní vesmírný úřad CNSA se pochlubil záběry, které pořídilo jeho lunární vozítko. To jako vůbec první...

Konec volání Opportunity. NASA po 15 letech odepsala vozítko na Marsu

Vozítko Opportunity se prohání po povrchu Marsu od roku 2004. Za tu dobu stihlo...

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve středu oficiálně odepsal marsovské vozítko Opportunity. Sonda,...

Poprvé na odvrácené straně. Číňané přistáli na „temné“ části Měsíce

Snímek, který poslala čínská sonda Čchang-e 4 z odvrácené strany Měsíce (3....

Vůbec první kontrolované přistání na odvrácené straně Měsíce v historii se podařilo Čínské vesmírné agentuře. Podle...

Najdete na iDNES.cz