Velmi hmotné hvězdy končí svůj život jako supernovy. Při těchto gigantických explozích jsou vnější vrstvy hvězd rozmetány do okolí a po hvězdách zbudou jen malá, velmi hustá jádra. Ta se vlivem extrémní gravitace smršťují, až teplota a tlak dosáhnou takových hodnot, při nichž se volné protony a elektrony spojují v neutrony. Vznikají neutronové hvězdy.
Kvarkové hvězdy
Nejhmotnější neutronové hvězdy ale mohou pokročit ve svém vývoji ještě o kousek dál. Krátce po první explozi by u nich teoreticky mohlo dojít ještě k druhému výbuchu, při němž by opět část hvězdy byla vyvržena do prostoru. Vlivem obrovských tlaků by se v nich neutrony mohly rozpadnout na kvarky a vznikly by podivné, kvarkové hvězdy, tvořené tzv. kvark-gluonovým plazmatem.
Pozorování těchto hypotetických objektů by astronomům mohla významně pomoci objasnit, co se s vesmírem dělo v počátečních stádiích jeho vývoje. Předpokládá se totiž, že krátce po Velkém třesku byl celý vesmír prostoupen hustým oceánem kvarkové hmoty. Pro úplnost jen uveďme, že vůbec nejmasivnější hvězdy v našem vesmíru se na sklonku svého života stávají oběťmi dramatického gravitačního zhroucení a kolabují přímo do černých děr.
SN 1987A
Možných kandidátů na kvarkové hvězdy se v minulosti objevilo hned několik, ale přestože si na jejich objev činí nárok nejeden vědecký tým, jejich existence dosud nebyla spolehlivě prokázána. Zásadní zlom by ale v tomto ohledu mohla znamenat studie, kterou provedl Kwong-Sang Cheng z Honkongské univerzity.
Podle jeho závěrů, které by měly být brzy publikovány v prestižním The Astrophysical Journal, je pozůstatkem po výbuchu supernovy SN 1987A právě kvarková hvězda. Shodou okolností patří SN 1987A mezi nejbližší supernovy, které kdy byly pozorovány.
Místo jednoho záblesku dva
Je známo, že zrod neutronových hvězd je doprovázen výronem neutrin. Detektory neutrin v podobných případech zaznamenají jeden jediný záblesk. Ovšem výsledky měření neutrinovými detektory (japonský Kamiokande II a americký IMB), jejichž data Cheng ve své studii využil, podle něj jasně ukazují, že v případě supernovy SN 1987A šlo o výrony dva.
"Mezi oběma záblesky, které tyto detektory naměřily, existuje významné časové zpoždění," říká na severu časopisu New Scientist.
A hned přichází s vysvětlením svého nečekaného objevu. Tvrdí, že k prvnímu záblesku došlo při zrození neutronové hvězdy, zatímco druhý záblesk, který byl vyzářen o několik vteřin později, prý přináší svědectví o vzniku kvarkové hvězdy.
Cheng se domnívá, že tímto je existence kvarkových hvězd, podivných objektů nalézajících se na pomezí mezi neutronovými hvězdami a černými dírami, definitivně potvrzena. "Jde o velmi zajímavý a přijatelný model," komentuje v New Scientist Chengovy závěry jiný čínský expert Yong-Feng Huang z univerzity v Nanjingu.
"Může vysvětlit mnoho zásadních vlastností supernovy SN 1987A." Věhlasný strunový teoretik Ed Witten je ale ve svém hodnocení o poznání zdrženlivější: "Doufám, že mají pravdu. I když zpočátku jsem jim moc velké šance na úspěch nedával."
Zdroj:
arxiv.org
www.newscientist.com
http://www.wikipedia.cz
