Start rakety Čchang Čeng s lodí Šen-čou-10

Start rakety Čchang Čeng s lodí Šen-čou-10 | foto: ČTK

Čínská „Božská loď“ s třemi kosmonauty se úspěšně vrátila na Zemi

  • 6
Na Zemi se ve středu úspěšně vrátila čínská vesmírná loď Šen-čou 10 (Božská loď) se třemi kosmonauty na palubě. Informovala o tom agentura DPA. Návratový modul přistál v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.

Šen-čou 10 vynesla do kosmu 11. června nosná raketa Čchang-čeng (Dlouhý pochod), o dva dny později plavidlo zakotvilo u orbitálního experimentálního modulu Tchien-kung 1 (Nebeský palác). Trojice tchajkonautů, jak Čína své kosmonauty nazývá, v kosmu strávila 15 dní. Jde o zatím nejdelší čínskou pilotovanou vesmírnou misi.

"Vesmír je náš sen, vlast naším domovem," prohlásil velitel letu Nie Chaj-šeng Nie Chaj-šeng po přistání. 

Kosmonauti pod vedením velitele Nie Chaj-šenga na oběžné dráze prováděli různé vědecké experimenty, testovali systémy modulu a také nacvičovali manuální spojení vesmírné lodi s orbitálním zařízením. Dokonce i z vesmíru vysílali výukovou lekci pro čínské školáky. Při ní  33letá kosmonautka Wang Ja-pching, která se stala druhou čínskou ženou ve vesmíru,  vysvětlovala fyzikální jevy ve stavu beztíže a popisovala okolní prostředí. V živém přenosu sledovalo 60 milionů studentů po celé Číně.

Šéf čínského programu pilotovaných kosmických letů Čang Jou-sia označil misi za "naprostý úspěch". V prohlášení, které učinil v řídicím středisku v Pekingu také řekl, že trojice kosmonautů je v perfektním zdravotním stavu.

Skončený čínský let byl pátým s lidskou posádkou od roku 2003, kdy astronaut Jang Li-wej při prvním čínském pilotovaném letu do vesmíru v kosmické lodi Šen-čou 5 čtrnáctkrát obletěl Zemi.

Mise Šen-čou 10 je dalším krokem v plánech Číny umístit do roku 2020 na oběžnou dráhu vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).  Ta však nebude s největší pravděpodobností využívat současný modul Tchien-kung 1. Po odletu expedice má dojít k ukončení činnosti stanice v automatickém režimu bude navedena do zemské atmosféry. Druhá stanice má startovat zřejmě v polovině roku 2015.

,