Číně se podařil další vesmírný kousek, když se zařadila mezi státy, které byly schopné dopravit na Zemi vzorky Měsíce. To se doposud povedlo pouze bývalému Sovětskému svazu a Spojeným státům. Naposledy se materiál z naší přirozené oběžnice dostal zpátky na Zemi v roce 1976. Tehdy to byla sovětská sonda Luna 24. Téměř 400 kilogramů měsíční horniny dopravili na Zemi také američtí astronauti, kteří na Měsíci přistáli v letech 1969 až 1972.
Nyní si návratovou kapsli se vzorky vyzvedli čínští vědci v místě jejího dopadu v oblasti Vnitřního Mongolska. Ta postupně zpomalovala z rychlosti 11,2 km/s, aby ve výšce asi 10 kilometrů nad zemským povrchem rozvinula padák.
(2/2) V čase ~17:40 SEČ provede přistávací modul #Change5 žabičku o atmosféru Země někde nad jihem Arabského poloostrova, následně opět vstoupí do zemské atmosféry a mezi 18:32 a 19:07 SEČ (18:49:30 SEČ) přistane v prefektuře Wu-lan-čcha-pu ve Vnitřním Mongolsku. Fotka ilustrační https://t.co/BRfQhquYKD
Nalezení kapsle ztěžovalo počasí, konkrétně nízké teploty, sněhová pokrývka a také tma. Navíc je kapsle poměrně malá, ale vše se nakonec podařilo i díky tomu, že bylo k hledání nasazeno několik helikoptér a pozemní družstva. Číňané také oblast relativně dobře znají, protože sloužila jako přistávací plocha čínské kosmické lodi Šen-čou.
Očekává se, že kapsle dopravila na Zemi zhruba dva kilogramy měsíční horniny, ty nyní budou letecky přepraveny do Pekingu. Vzorky sonda získala jak vrtáním do povrchu, tak sběrem přímo na povrchu. Mohou být o miliardy let mladší než ty, které přivezly dřívější mise
Vědci si od vzorků slibují, že poskytnou další informace o historii Měsíce a možná i jiných tělesech sluneční soustavy.
Odběr za 23 dní
Sondu Čchang-e 5 vynesla na oběžnou dráhu 23. listopadu raketa s názvem v překladu Dlouhý pochod 5. K Měsíci pak Čchang-e 5 dorazila po letu trvajícím 112 hodin. Na povrchu Měsíce přistála 1. prosince. Dva její moduly pak úspěšně přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstaly na oběžné dráze. Přistávací modul, který zatím zůstal na Měsíci, je vybaven vrtným zařízením a robotickou paží a dokáže nabrat kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu z hloubky až dvou metrů. Nyní již jeho úloha skončila, ale předpokládá se, že by modul mohl být někdy v budoucnu dopraven zpátky na Zemi.
Zařízení po přistání za 19 hodin úspěšně nabralo z měsíčního povrchu materiál a svůj úkol dokončilo ještě o den dříve, než se plánovalo. Vše se muselo stihnout poměrně rychle, protože zařízení nemohlo na povrchu Měsíce zůstat příliš dlouho. Nebylo totiž vybaveno dostatečným radioizotopovým zahříváním, které by umožnilo zvládat mrazy měsíčních nocí. Aparát proto mohl zůstat jen polovinu lunárního dne, který se skládá z denní a noční fáze a odpovídá zhruba 29 dnům na Zemi.
4. prosince 2020 |
Vzletový modul i s nákladem pak odstartoval z měsíčního povrchu, aby se spojil s návratovým zařízením na měsíční orbitě, a na konci minulého týdne se vydal na cestu k Zemi. Komunikaci s návratovým modulem bude zajišťovat i Evropská vesmírná agentura (ESA).
The China National Space Administration has found #ChangE5!!!
Follow the live feed https://t.co/jhbg3GS35C https://t.co/Hep9AEyJCT
„Data pomohou potvrdit trajektorii kosmické lodi během kritických hodin těsně před vstupem do zemské atmosféry. Vědět přesně, kde, kdy a jak kosmická loď vstoupí do atmosféry, je důležité pro určení, kde na Zemi ona sama i s drahocenným nákladem později přistane,“ popisovala svou úlohu ESA.
Ve středu 16. 12. pak orbiter, který dorazil k Zemi, vyslal návratovou kapsli se vzorky.
