První evropská nákladní loď ATV (Automated Transfer Vehicle) pro ISS to neměla lehké. Než se na raketě Ariane 5 dostala do vesmírného prostoru, prošla si řadou odkladů. Byly způsobené zejména komplikacemi při vývoji řídicího systému, umožňujícího automatické spojení nákladní lodi s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS).
Nakonec vzlétla 9. března 2008 z kosmodromu Centre Spatial Guayanais poblíže města Kourou ve Francouzské Guyaně nosná raketa Ariane 5 s prvním exemplářem nákladní lodi typu ATV.
Když se dostala na orbitu, roztáhla solární panely s rozpětím více než 22 metrů, aktivovala pohonný systém a navigaci, zaparkovala na týden ve vzdálenosti dva tisíce kilometrů od ISS, když čekala na odlet amerického raketoplánu Endeavour v rámci mise STS-123.
Cílem prvního letu bylo především vyzkoušet všechny systémy a řadu scénářů, i proto hned nezakotvila u ISS, ale téměř měsíc prováděla důkladné zkoušky, včetně manévrů pro vyhnutí se srážce. ATV testovalo manévrování a řízení v těsné blízkosti stanice, včetně testování nouzových manévrů.
„ATV manévrovalo do vzdálenosti 11 metrů od dokovacího portu umístěného na ruském servisním modulu Zvezda. Nakonec posádka vydala povel ESCAPE a sledovala, jak se ATV vrací na bezpečnou oběžnou dráhu 19 m za stanicí,“ popisuje jeden z manévrů Evropská kosmická agentura.
K Mezinárodní vesmírné stanici se ATV-1 připojilo 3. dubna. Přiletěla s nákladem o hmotnosti více než dvakrát vyšším, než kolik v té době uvezly ruské progressy. Součástí nákladu bylo 856 kg pohonných látek pro ruský modul Zvezda, 270 kg pitné vody a 21 kg kyslíku. V
Loď ATV-1 „Jules Verne“ zůstala spojena s ISS až do 5. září. Po tuto dobu také sloužila – po vyložení nákladu – jako další obytný prostor pro posádku. Její motory posloužily ke zvýšení dráhy stanice.
Po odpojení loď v automatickém režimu testovala palubní systémy včetně změn dráhy. Poté, 29. září, došlo k motorickému navedení do atmosféry a řízenému zániku nad Tichým oceánem severozápadně od Tahiti.
Roky příprav
První evropská vesmírná nákladní loď pojmenovaná po slavném francouzském spisovateli 19. století byla v té době největší a nejsofistikovanější kosmickou lodí, která kdy byla v Evropě vyvinuta.
„ATV je vůbec první kosmickou lodí na světě, která je navržena tak, aby prováděla automatické dokování v plném souladu s velmi přísnými bezpečnostními omezeními, která jsou kladena na lety s lidskou posádkou do vesmíru,“ psala v roce 2008 ESA.
ATV od roku 1998 vyvíjela společnost Astrium Space Transportation ve spolupráci s více než 30 dodavateli z 10 evropských zemí.
Stroj byl vysoký přibližně 10 m a měl průměr 4,5 m a tak byl třikrát větší než ruský Progress. Při startu jeho hmotnost činila 19 357 kg a přetlakový modul měl objem 45 m3. Inženýři při jeho návrhu využili zkušenosti z výroby tlakového pláště laboratorního modulu ISS Columbus. Dokovací systém ruské výroby, byl odvozen od těch používaných na pilotovaných lodích Sojuz a na zásobovací lodí Progress.
Po ATV-1 letěly do kosmu ještě čtyři další evropské „náklaďáky“, ten poslední v prosinci 2014. Celkem dodaly do komplexu přibližně 34 tun zásob, když v součtu kotvily u stanice 776 dní. Zkušenosti z tohoto projektu byly později využity při konstrukci servisního modulu lodě Orion.