Astronomové pořídili nejostřejší snímky hvězdy, která je tisíckrát větší než slunce

aktualizováno 
Hvězda Betelgeuze je sice jen několik miliónů let stará, přesto vše nasvědčuje tomu, že se nezadržitelně blíží ke svému konci. Očekává se, že již brzy ( samozřejmě z astronomického hlediska ) hvězda vybuchne a vzplane jako supernova.

Betelgeuze | foto: Credit: ESO/L. Calcada

Betelgeuze patří mezi největší i nejjasnější známé hvězdy zároveň. Výjimečné charakteristiky (tisíckrát větší než Slunce, zářivý výkon asi jako 100 tisíc Sluncí) jakoby předurčovaly další osud tohoto rudého obra.

Není to tak dlouho, co jsme psali o tom, že známý rudý obr Betelgeuze ze souhvězdí Orion se záhadně smršťuje ( odkaz na článek zde ). Tou dobou ještě nikdo netušil proč, nyní se ale situace zásadně změnila – na vysvětlení nezvyklého jevu se podílely hned dva na sobě nezávislé týmy astronomů.

Ztráta hmotnosti: Jedno Slunce za 10 tisíc let

Pokud jde o rudé obry, mají před sebou astronomové ještě spoustu nevyřešených otázek. Například donedávna nikdo z nich nedokázal říct, jakým mechanismem se tito hvězdní giganti zbavují své hmotnosti. Nebo přesněji proč jejich hmotnostní úbytek probíhá tak rychlým tempem – většina z nich totiž ztratí hmotu odpovídající hmotnosti celého Slunce za pouhých 10 tisíc let!

Zmíněný problém se rozhodly prozkoumat hned dva astronomické týmy, jeden vedl Pierre Kervella z Pařížské observatoře, druhý Keiichi Ohnaka z Radioastronomického institutu Maxe Plancka v německém Bonnu. Přestože obě vědecké skupiny využívaly dalekohledu VLT (Very Large Telescope), v průběhu výzkumu se o své práci nijak neinformovaly, výsledky jejich studií lze tedy považovat za skutečně nezávislé.

Gigantický plynový ocas

Kervella ke své studii použil systém adaptivní optiky NACO VLT, díky němuž se mu podařilo pořídit dosud nejostřejší obrazy Betelgeuze, včetně její bouřlivé atmosféry. Rozlišení jeho snímků se přitom pohybovalo na samé hranici zařízení, jen pro představu - kdyby na nich byla Mezinárodní kosmická stanice, mohli bychom na ní vidět detaily o velikosti tenisového míčku!

Betelgeuze

Betelgeuze

"Díky těmto jedinečným snímkům jsme objevili rozsáhlé mračno plynu, které se z z povrchu Betelgeuze šíří do prostoru," říká Pierre Kervella. Oblak plynu připomíná obrovský ohon, který se táhne až do vzdálenosti odpovídající vzdálenosti mezi Sluncem a Neptunem. Obrazy hvězdy jasně ukázaly, že výrony plynu nesměřují do všech směrů stejně a že tedy hvězda odhazuje své vnější vrstvy nesymetricky.

Interferometrie umožnila ještě přesnější měření

Objevená asymetrie by se dala vysvětlit dvěma způsoby. Buď ke ztrátě hmoty dochází nad polárními oblastmi hvězdy v důsledku její rotace, nebo ohon vyvolává proudění (konvekce) ohromných mas plynu uvnitř hvězdy. Nitro Betelgeuze bychom si pak mohli zjednodušeně představit jako parní kotel naplněný vroucí vodou. K tomu, aby bylo možné určit, která ze dvou hypotéz platí, byly potřeba ještě podrobnější snímky hvězdy.

Ty se rozhodl pořídit Keiichi Ohnaka a jeho tým. Jako ve spoustě podobných případů vědcům pomohla interferometrie. Ohnaka k měření využil další zařízení teleskopu VLT, a sice jeho interferometr AMBER, pomocí kterého dosáhl rozlišení stejného, jako kdyby hvězdu pozoroval dalekohledem o průměru 48 metrů! Získal tak čtyřikrát víc detailů než Kervella s NACO.

Za všechno může konvekce

"Pozorování interferometrem AMBER nám nabídla dosud nejostřejší snímky Betelgeuze. Kromě toho jsme objevili, jak se plyn v různých oblastech na povrchu hvězdy pohybuje – což bylo učiněno vůbec poprvé u jiné hvězdy než Slunce," tvrdí Ohnaka.  Jeho výzkum potvrdil, že za úbytek hmotnosti a mohutné nesymetrické plynové výrony do okolního prostoru je zodpovědná konvekce plazmatu pod povrchem hvězdy.

Atmosféra Betelgeuze se divoce zmítá nahoru a dolů, objevují se v ní obří plynové bubliny, jejichž rozměry si v ničem nezadají s rozměry hvězdy samotné, a to vše má za následek gigantický plynový jazyk, asymetricky šlehající směrem ven.

Zdroj: www.eso.org

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Češi si založili firmu, aby mohli mít svou družici. Vyjde jim start?

Do vesmíru poletí česká vědecká družice Lucky-7, vyvinuli ji vývojáři z ČVUT

V pátek pátého července 2019 zamíří na oběžnou dráhu Země česká vědecká družice Lucky-7, kterou vyvinula a postavila...

Česká nanodružice byla úspěšně vynesena do vesmíru z kosmodromu Vostočnyj

Příprava ruské nosné rakety typu Sojuz 2.1b na kosmodromu Vostočnyj dne 2....

Česká nanodružice Lucky-7 a další české vědecké přístroje jsou mezi více než třiceti aparáty, které 5. července 2019...

Najdete na iDNES.cz