Diskuse k článku

ESA a NASA chtějí vyzkoušet planetární obranu a „odklonit“ asteroid

Americká a evropská vesmírná agentura se rozhodly vyzkoušet, jak by mohla v případě nebezpečí vypadat planetární obrana před nebezpečným asteroidem. Již dříve oznámená mise nyní dostala zelenou, protože ESA získala dostatek prostředků na svou část plánu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

M31i64l10a79n 85D13v24o60ř17á20k 7923685116404

a o pár let úplnou náhodou ten asteroid spadne na Rusko,;-D

0/0
11.2.2019 15:06

I97v38a89n 32J19i95r49e55š 6873632231638

Mělo by se na to věnovat víc prostředků a řádně to vypracovat, to že Zemi ohrozí asteroid není záležitost diskuse, ale naprostá časová jistota.

+2/0
8.2.2019 13:22

L24a62d78a 44N50o67v86a77k 4972443207

elektromagnetická bouře, která vyřadí na světě většinu polovodičových součástek a tím způsobí naprostý kolabs civilizace je kdovíkolik řádů pravděpodobnější...

0/0
9.2.2019 12:20

L91a92d36a 55N38o66v46a85k 4132373167

ps...;-)

0/0
9.2.2019 12:20

M31a20r95t85i21n 52V12i75č76a46n 8659319873614

Kolikrát objevíme nějaký ten menší asteorid měsíc před "těsným průletem". Čeljabinský meteorid měl dle wikipedie cca 15 až 17 metrů a jakou udělal paseku... 100 metrový kousek některé projekty najdou na vzdálenost 40 milionů kilometrů. S klesající vzdáleností odhalíme přímo úměrně menší asteoridy. Takže asteorid 25 m můžeme odhalit na vzdálenost 10 milionů km. Pokud poletí rychlostí 10 km/s, tak máme (10 000 000:10)/(3600*24)=12 dnů na to s tím něco udělat. Což jaksik na nějakou reakci o zpomalení zatím moc není. ;-D;-D;-D Maximálně můžeme vyklidit nějakou oblast přímého ohrožení a lidem dále říci, aby zalezli do sklepa a nebyli u oken....

+1/0
8.2.2019 9:59

R71o68b35e81r33t 42A62d27á96m38e82k 5497210871

Pokud by Dart byl 2,5x2,5m plný ocelový válec, tak by při rychlosti 6000m/sek nejspíš Dydimoon rozdrtil na prach. Ale nejspíš to bude klasická sonda - dutá plechovka plná elektroniky a obalená alobalem. Sonda při zásahu nejspíš jenom blikne a během pikosekundy se vypaří v oblaku prachu.

0/0
7.2.2019 19:07

M50a76t20y35á18š 40Ř68e48h64á55k 1449744316677

Samozřejmě, i ty nejsilnější rakety by tam ani zdaleka vámi popsaný válec nezvládly dopravit. Hmotnost sondy DART má být 500 kg.

0/0
7.2.2019 23:32

J73o35s71e47f 93U56l93m76a60n 8310140738685

"Asteroid Didymos s průměrem 800 metrů ani jeho 150metrový souputník označovaný jako Didymoon, do něhož loď narazí, navíc nejsou v kolizním kurzu se Zemí." - tak třeba ho pak po srážce buou mít ;-)

+3/0
7.2.2019 18:38

J92o97s56e38f 13M90i86k35e68l 2558950796312

Tak to už bychom si s ním asi uměli poradit.:-)

0/0
7.2.2019 20:01

J22i33ř14í 78Č46e57r20m93á52k 5710665448547

Nojo, ale třeba by se na druhou takovou misi nenašly prachy. :-)

+1/0
8.2.2019 2:00

J64a93r72o26m88í30r 43Š70i74n49d17e27l41á83ř 7433417146799

A kde vezmete tak rychle finance na druhou misi, když se horko těžko sehnaly na první?

0/0
10.2.2019 7:43

P75a67v72e43l 70S72o80b83o55t62k73a 5500364

Jenže třetí kosmická rychlost je poněkud víc než 6 km/s.

Velmi pravděpodobně bude rychlost o řád vyšší, a to nikdo na Zemi včas nezjistí (dráha takovéhoto tělesa se dá velmi obtížně zjistit i předpovědět), natož s tím něco dělat.

Vezměte si, jak rychle letí Země okolo Slunce a jakou rychlost bude mít asi tak asteroid z jiné soustavy.

0/0
7.2.2019 18:35

P88e93t57r 35P92a61l52e65č74e45k 3590475834952

NASA i ESA umí dohnat kometu nebo planetku a srovnat s ní "krok", dokázali to už nejednou. Buďte v klidu.:-)

0/0
7.2.2019 19:40

P15a73v76e61l 47S90o90b75o81t30k32a 5100444

Umí 60 km/s?

Můžete uvést nějaký zdroj?

+1/0
7.2.2019 19:53

W14a73l80d96a 34W22i27n32t83e57r 6497789601239

A co takhle relativní rychlost...

0/0
8.2.2019 3:04

P10a31v23e95l 85S75o28b78o81t85k21a 5120444

60 km/h je relevantní.

Víte, jak rychle se pohybuje Země okolo Slunce, a jakou rychlost musí mít těleso, aby mohlo letět mezi soustavami?

0/0
12.2.2019 23:27

P97e27t75r 15F69u61k17a 8613106640625

Kolize s tělesem s původem mimo Sluneční soustavu je naštěstí ještě o několik řádů méně pravděpodobná, než kolize s tělesem z naší soustavy.

0/0
7.2.2019 22:14
Foto

M70i77r38o30s25l36a82v 86S77t89e54i67n34e45r 2346260350916

Možností zásahu je jistě více. Srážka dvou těles, pravděpodobně neelastická, nepochybně změní dráhu, to v kosmickém měřítku může být opravdu hodně.

Nastřelení rakety do hmoty asteroidu a následná exploze by mohla ten kus rozdělit.

Tím by se samozřejmě vytvořilo více zlomků, pravděpodobnost, že zůstanou na původní dráze není velká.

Asteroidy ale budou nejspíš dost různé, kompaktní, ale i jenom houfy balvanů a ledu. Takže výzkum zde může prodloužit existenci Homo Sapiens. Nechceme skončit jako Dinosauři!

0/0
7.2.2019 18:27

J38a24n 66H17e72r17o79u34d36e90k 9358172683761

Jenom technická? Jsou v tomto měřítku opravdu měřitelné nějaké výkyvy? Malá detonace by něco změnila? Riziko mít výbušninu na palubě?

0/0
7.2.2019 17:35

P89e93t58r 33F22u72k56a 8643436250895

Těleso letící rychlostí 6km/s má kinetickou energii 4,3x větší, než je energie výbuchu stejného množství TNT.

Další důvod: zde jde hlavně o hybnost a ne energii, a hybnost sondy jejím výbuchem moc nezměníte.

0/0
7.2.2019 22:31

G86e17o51r30g 36K36o76m35b45e55r17e20c 9224411106711

..... navíc nejsou v kolizním kurzu se Zemí. Po narazu uz budou ;-D

+7/0
7.2.2019 14:36
Foto

L54e89n61k35a 91M96a82t91o31u48š64k44o91v12á 9730807506279

Užitečná zkouška R^

+10/0
7.2.2019 13:59
Foto

D84a98n38i13e10l 64K58o81č33i31c82a 4825468906222

Proč neřekli Muskovi ať do toho práskne tím svým roadsterem?

0/0
7.2.2019 13:57

M11a11r73t81i89n 96S88l34a58b98a 4875707419420

Protože pojištovna by mu tuhle bouračku neuznala.

+11/0
7.2.2019 15:14

P43e80t36r 68P93a55l11e42č51e89k 3960755204732

Protože by se netrefil.

+3/0
7.2.2019 17:50

M61a19r47t11i73n 32V90i11č98a98n 8609299953744

Ono stačí asteroid zpomalit o blbý metr za sekundu a ve svém důsledku to za měsíc znamená rozdíl v urazené vzdálenosti několik tisíc km. To nemusí znamenat, že se vyhne zemi, ale můžeme tím ovlivnit, kdy narazí a hlavně kde narazí. Pokud budeme mít výpočty prokázáno, že je ohrožena hustě obydlená oblast, tak jej zpomalíme, aby dopadl jinam, kde nezpůsobí takové škody a kde se bude oblast snáze evakuovat. Samozřejmě by se v tomhle musely pořešit politické důsledky (kdo má právo rozhodnout atp...). Takto se samozřejmě mohou řešit ty malé kamínky.;-D

0/0
7.2.2019 13:56

P79e14t21r 92L27u48k89á49š 4555244516445

Jestli bych se rozhodoval mezi zpomalenim a vychylenim, prijde mi co do realizace jednodussi a vyhodnejsi to vychyleni ;)

+3/−1
7.2.2019 15:14

V20l68a59s83t84i23m85i25l 71H48n61í85k 6966182511427

Nevím, jak jste to myslel, ale takhle napsáno je to nesmysl.

0/0
7.2.2019 17:16

J81a36n 17P74a59v35e61l47k78a 3137581714831

Proč?

0/0
7.2.2019 18:30

T21o62m32á59š 38H22r32u50b25ý 4239470434796

Z hlediska výsledku je zpomalení a vychýlení vlastně to samé, prostě změna pozice objektu na dráze... Musíte si uvědomit, že Země není nehybný cíl, ale naopak rychle se pohybující (cca 30km/s), což mimo jiné znamená, že pokud asteroid na kolizním kurzu kvůli zrychlení či zpomalení dorazí k zemi v čase o cca 4 minuty odlišném, tak už Země na původním místě nebude a kolize tedy nenastane. A to je nejhorší případ, pokud by asteroid mířil přesně doprostřed Země, může stačit i rozdíl pod minutu. A jak padlo výše, v kosmických vzdálenost může k podobné změně stačit rozdíl v rychlosti nulanulanic...

V reálu by patrně vyšlo nejlépe právě zpomalení - při nárazu v "protipohybu" se rychlosti sčítají a energie tedy bude podstatně větší, než při pokusu o nějaký "šťouch z boku".

+4/0
7.2.2019 19:45

J12a41n 51P34a94v18e96l56k67a 3297171754841

Problém je, že u takových objektů v minulosti spočítali vždy vzdálenost drah Země a objektu řádově přesněji, než čas, o který se minou.

0/0
7.2.2019 20:52

M84a16r22t15i80n 63V24i40č60a84n 8389359683954

Tomáš Hrubý to pěkně vysvětlil, ještě dodám jeden fakt , proč je snadnější to zpomalení. Asteroid letí k zemi letí přímo k nám, proto veškerá energie vynaložená k cestě k němu může být vynaložena na jeho zpomalení. Vychýlení vyžaduje, aby jste jej obletěl zboku, takže budete muset energii navíc využít na "zatáčku". Samozřejmě je možnost využít gravitačního praku jiných planet a odklonit jej nárazem zboku. Tady je ale problém, že k těm planetám letí sonda dlouho a jsou dost daleko...

0/0
8.2.2019 9:18

T28o90m66á22š 68P41e78l32i30k94á53n 3181490741369

Hledám přítele pro konec světa...

0/0
7.2.2019 13:28

M43a25r82e53k 36T25e38t19u42r 9839284496

Nechápu smysl tohoto projektu. To vůbec nic neudělá - nepoužitelné.

0/−20
7.2.2019 12:27

J51i55n23d97ř36i22c77h 65Č10í16ž47e44k 9150612856279

Smyslem projektu je zjistit jak velké "nic" to udělá a po měření vypočítat, co je potřeba, aby to udělalo "něco", až nastane reálná hrozba.

+28/0
7.2.2019 12:53

M60a72r23e49k 14T16e50t23u52r 9259684136

Nesmysl v této době o tom vůbec přemýšlet. Navrtat a odpálit - nic lepšího nemáme a ani za dekády nic lepšího mít nebudeme.

0/0
19.2.2019 8:50

V61l56a79d83i22s39l80a74v 80Ž55i80d37e95k 3698520370

Ono stačí často málo, aby dostal meteorit z kolizní dráhy a toto je jen model v menším.

+5/0
7.2.2019 13:08

M76a48r47e73k 39T21e58t69u70r 9789444456

Tady se bavíme o úplně jiných energiích, než jsme schopni vyprodukovat, natož použít.

0/0
19.2.2019 8:51

P14e98t55r 21L52u73k14á53š 4355634326745

Vas komentar prekladam do anglictiny a zasilam do NASA jako reseni situace ktere je daleko levnejsi nez to co planuji oni ;-D;-D;-D;-D

+14/0
7.2.2019 15:16

M80a20r45e15k 90T84e52t43u62r 9239464136

Pak mě pošlete část odměny. :-)

0/0
19.2.2019 8:53

I76v94a72n 49J97i20r23e43š 6933442691818

Lidé jako vy tu byli vždy, když první pračlověk přinesl do jeskyně oheň, nějaký tehdejší Tetur prohlásil, že nechápe smysl toho, že to vůbec nic neudělá. Naštěstí lidé se smyslem pro progres se vždy časem prosadí.

+3/0
8.2.2019 13:26

M98a69r83e31k 65T98e11t23u25r 9729914286

Víte, já pro Vás vymýšlím nové věci, které máte v autě. Takže vím, co je asi reálné a co ne z pohledu techniky.

Tzn. že bych to byl spíše já, kdo by přinesl ten oheň k Vám do jeskyně. Ale to nevadí. :-P

0/0
19.2.2019 8:56

J75i52r77i 84B35r11a81d 6894625513433

Jen aby ten odklon nezpůsobil že se potom opravdu někam (bolestivě) strfí.

+6/−1
7.2.2019 11:28

T57o11m63á55š 25Ž49i87t79n45ý 6491630161311

Taky mne to napadlo ;-D

0/0
7.2.2019 11:40

O76n63d21ř33e86j 14S12e54k73e54r41a 1387176926629

Výraz "odklonit" je v daném případě hypereufemismus, protože byť k nějaké mikroskopické změně kurzu asteroidu dojde, je otázkou, jestli bude vůbec změřitelná. Je to stejné, jako byste chtěl střelou z odstřelovací pušky malé ráže změnit směr jízdy tanku - naprostou většinu energie projektilu pohltí deformace materiálu v místě zásahu.

+3/0
7.2.2019 12:00

W78a28l56d35a 36W30i12n52t85e72r 6377919561779

Ne že by analogie s tankem byla špatná, ale v "beztíži" "reaguje" i taková "hmotnost" na nepatrné působení, třeba i na samotnou gravitaci sondy a téměř neznatelné odchýlení někde strašně daleko dá velké v blízkosti Země. Proto se hledají potenciálně nebezpečné šutry, které by mohly v budoucnu ohrozit Zemi a v rámci možností je s předstihem nepatrně vychylovat - je to levnější a účinnější, než něco podobného řešit v blízkosti Země bez záruky.

+7/0
7.2.2019 12:27

M22a46r56e83k 15T33e27t78u38r 9639394556

Prťavý nás neohrozí a s větším to ani nehne.

0/−6
7.2.2019 12:29

M55a88r11t83i21n 80V86i82č70a44n 8589949733984

Zase nemáte tak úplně pravdu, třeba Čeljabinský kamínek: Dle Wikipedie:

"Nad jižním Uralem vstoupil do zemské atmosféry meteoroid odhadovanou rychlostí 54 000 km/h, tedy zhruba 44krát rychleji než zvuk. Byl pozorován jako výrazný bolid a rozpadl se v 9:20:26 místního času (v 4:20:26 SEČ) nad Čeljabinskem. Jeho rozměry při vstupu do atmosféry byly odhadnuty na 15 až 17 metrů a přibližná hmotnost 7 000 až 10 000 tun. Ve výšce 45 až 30 km nad zemí těleso explodovalo silou odpovídající 30 až 500 kilotun TNT. Tlaková vlna vyrazila okna tisíců budov do vzdálenosti až 100 km a přes tisíc lidí utrpělo zranění nejčastěji od padajících skleněných střepů."

Co by uměl teprve takový 100 metrový kousek... Těch opravdu velkých (nad kilometr) je velice málo a šance na zásah země je také malá. Těmi velkými se nemá smysl zabývat, protože jak píšete s těmi stejně neuděláme v dohledné době nic.

+6/0
7.2.2019 14:12

W73a21l34d60a 59W21i54n75t61e17r 6837539121689

R^

0/0
7.2.2019 15:32

M45a10r89e92k 95T79e74t22u51r 9129614556

Ty prťavé jdou navrtat a odstřelit. Kam to ovšem poletí.....

0/0
19.2.2019 8:53

Najdete na iDNES.cz