a o pár let úplnou náhodou ten asteroid spadne na Rusko,

Mělo by se na to věnovat víc prostředků a řádně to vypracovat, to že Zemi ohrozí asteroid není záležitost diskuse, ale naprostá časová jistota.

elektromagnetická bouře, která vyřadí na světě většinu polovodičových součástek a tím způsobí naprostý kolabs civilizace je kdovíkolik řádů pravděpodobnější...

ps...

Kolikrát objevíme nějaký ten menší asteorid měsíc před "těsným průletem". Čeljabinský meteorid měl dle wikipedie cca 15 až 17 metrů a jakou udělal paseku... 100 metrový kousek některé projekty najdou na vzdálenost 40 milionů kilometrů. S klesající vzdáleností odhalíme přímo úměrně menší asteoridy. Takže asteorid 25 m můžeme odhalit na vzdálenost 10 milionů km. Pokud poletí rychlostí 10 km/s, tak máme (10 000 000:10)/(3600*24)=12 dnů na to s tím něco udělat. Což jaksik na nějakou reakci o zpomalení zatím moc není. Maximálně můžeme vyklidit nějakou oblast přímého ohrožení a lidem dále říci, aby zalezli do sklepa a nebyli u oken....

Pokud by Dart byl 2,5x2,5m plný ocelový válec, tak by při rychlosti 6000m/sek nejspíš Dydimoon rozdrtil na prach. Ale nejspíš to bude klasická sonda - dutá plechovka plná elektroniky a obalená alobalem. Sonda při zásahu nejspíš jenom blikne a během pikosekundy se vypaří v oblaku prachu.

Samozřejmě, i ty nejsilnější rakety by tam ani zdaleka vámi popsaný válec nezvládly dopravit. Hmotnost sondy DART má být 500 kg.

"Asteroid Didymos s průměrem 800 metrů ani jeho 150metrový souputník označovaný jako Didymoon, do něhož loď narazí, navíc nejsou v kolizním kurzu se Zemí." - tak třeba ho pak po srážce buou mít

Tak to už bychom si s ním asi uměli poradit.

Nojo, ale třeba by se na druhou takovou misi nenašly prachy.

A kde vezmete tak rychle finance na druhou misi, když se horko těžko sehnaly na první?

Jenže třetí kosmická rychlost je poněkud víc než 6 km/s.

Velmi pravděpodobně bude rychlost o řád vyšší, a to nikdo na Zemi včas nezjistí (dráha takovéhoto tělesa se dá velmi obtížně zjistit i předpovědět), natož s tím něco dělat.

Vezměte si, jak rychle letí Země okolo Slunce a jakou rychlost bude mít asi tak asteroid z jiné soustavy.

NASA i ESA umí dohnat kometu nebo planetku a srovnat s ní "krok", dokázali to už nejednou. Buďte v klidu.

Umí 60 km/s?

Můžete uvést nějaký zdroj?

A co takhle relativní rychlost...

60 km/h je relevantní.

Víte, jak rychle se pohybuje Země okolo Slunce, a jakou rychlost musí mít těleso, aby mohlo letět mezi soustavami?

Kolize s tělesem s původem mimo Sluneční soustavu je naštěstí ještě o několik řádů méně pravděpodobná, než kolize s tělesem z naší soustavy.

Možností zásahu je jistě více. Srážka dvou těles, pravděpodobně neelastická, nepochybně změní dráhu, to v kosmickém měřítku může být opravdu hodně.

Nastřelení rakety do hmoty asteroidu a následná exploze by mohla ten kus rozdělit.

Tím by se samozřejmě vytvořilo více zlomků, pravděpodobnost, že zůstanou na původní dráze není velká.

Asteroidy ale budou nejspíš dost různé, kompaktní, ale i jenom houfy balvanů a ledu. Takže výzkum zde může prodloužit existenci Homo Sapiens. Nechceme skončit jako Dinosauři!

Jenom technická? Jsou v tomto měřítku opravdu měřitelné nějaké výkyvy? Malá detonace by něco změnila? Riziko mít výbušninu na palubě?

Těleso letící rychlostí 6km/s má kinetickou energii 4,3x větší, než je energie výbuchu stejného množství TNT.

Další důvod: zde jde hlavně o hybnost a ne energii, a hybnost sondy jejím výbuchem moc nezměníte.

..... navíc nejsou v kolizním kurzu se Zemí. Po narazu uz budou

Užitečná zkouška

Proč neřekli Muskovi ať do toho práskne tím svým roadsterem?

Protože pojištovna by mu tuhle bouračku neuznala.

Protože by se netrefil.

Ono stačí asteroid zpomalit o blbý metr za sekundu a ve svém důsledku to za měsíc znamená rozdíl v urazené vzdálenosti několik tisíc km. To nemusí znamenat, že se vyhne zemi, ale můžeme tím ovlivnit, kdy narazí a hlavně kde narazí. Pokud budeme mít výpočty prokázáno, že je ohrožena hustě obydlená oblast, tak jej zpomalíme, aby dopadl jinam, kde nezpůsobí takové škody a kde se bude oblast snáze evakuovat. Samozřejmě by se v tomhle musely pořešit politické důsledky (kdo má právo rozhodnout atp...). Takto se samozřejmě mohou řešit ty malé kamínky.

Jestli bych se rozhodoval mezi zpomalenim a vychylenim, prijde mi co do realizace jednodussi a vyhodnejsi to vychyleni ;)

Nevím, jak jste to myslel, ale takhle napsáno je to nesmysl.

Proč?

Z hlediska výsledku je zpomalení a vychýlení vlastně to samé, prostě změna pozice objektu na dráze... Musíte si uvědomit, že Země není nehybný cíl, ale naopak rychle se pohybující (cca 30km/s), což mimo jiné znamená, že pokud asteroid na kolizním kurzu kvůli zrychlení či zpomalení dorazí k zemi v čase o cca 4 minuty odlišném, tak už Země na původním místě nebude a kolize tedy nenastane. A to je nejhorší případ, pokud by asteroid mířil přesně doprostřed Země, může stačit i rozdíl pod minutu. A jak padlo výše, v kosmických vzdálenost může k podobné změně stačit rozdíl v rychlosti nulanulanic...

V reálu by patrně vyšlo nejlépe právě zpomalení - při nárazu v "protipohybu" se rychlosti sčítají a energie tedy bude podstatně větší, než při pokusu o nějaký "šťouch z boku".

Problém je, že u takových objektů v minulosti spočítali vždy vzdálenost drah Země a objektu řádově přesněji, než čas, o který se minou.

Tomáš Hrubý to pěkně vysvětlil, ještě dodám jeden fakt , proč je snadnější to zpomalení. Asteroid letí k zemi letí přímo k nám, proto veškerá energie vynaložená k cestě k němu může být vynaložena na jeho zpomalení. Vychýlení vyžaduje, aby jste jej obletěl zboku, takže budete muset energii navíc využít na "zatáčku". Samozřejmě je možnost využít gravitačního praku jiných planet a odklonit jej nárazem zboku. Tady je ale problém, že k těm planetám letí sonda dlouho a jsou dost daleko...

Hledám přítele pro konec světa...

Nechápu smysl tohoto projektu. To vůbec nic neudělá - nepoužitelné.

Smyslem projektu je zjistit jak velké "nic" to udělá a po měření vypočítat, co je potřeba, aby to udělalo "něco", až nastane reálná hrozba.

Nesmysl v této době o tom vůbec přemýšlet. Navrtat a odpálit - nic lepšího nemáme a ani za dekády nic lepšího mít nebudeme.

Ono stačí často málo, aby dostal meteorit z kolizní dráhy a toto je jen model v menším.

Tady se bavíme o úplně jiných energiích, než jsme schopni vyprodukovat, natož použít.

Vas komentar prekladam do anglictiny a zasilam do NASA jako reseni situace ktere je daleko levnejsi nez to co planuji oni

Pak mě pošlete část odměny.

Lidé jako vy tu byli vždy, když první pračlověk přinesl do jeskyně oheň, nějaký tehdejší Tetur prohlásil, že nechápe smysl toho, že to vůbec nic neudělá. Naštěstí lidé se smyslem pro progres se vždy časem prosadí.

Víte, já pro Vás vymýšlím nové věci, které máte v autě. Takže vím, co je asi reálné a co ne z pohledu techniky.

Tzn. že bych to byl spíše já, kdo by přinesl ten oheň k Vám do jeskyně. Ale to nevadí.

Jen aby ten odklon nezpůsobil že se potom opravdu někam (bolestivě) strfí.

Taky mne to napadlo

Výraz "odklonit" je v daném případě hypereufemismus, protože byť k nějaké mikroskopické změně kurzu asteroidu dojde, je otázkou, jestli bude vůbec změřitelná. Je to stejné, jako byste chtěl střelou z odstřelovací pušky malé ráže změnit směr jízdy tanku - naprostou většinu energie projektilu pohltí deformace materiálu v místě zásahu.

Ne že by analogie s tankem byla špatná, ale v "beztíži" "reaguje" i taková "hmotnost" na nepatrné působení, třeba i na samotnou gravitaci sondy a téměř neznatelné odchýlení někde strašně daleko dá velké v blízkosti Země. Proto se hledají potenciálně nebezpečné šutry, které by mohly v budoucnu ohrozit Zemi a v rámci možností je s předstihem nepatrně vychylovat - je to levnější a účinnější, než něco podobného řešit v blízkosti Země bez záruky.

Prťavý nás neohrozí a s větším to ani nehne.

Zase nemáte tak úplně pravdu, třeba Čeljabinský kamínek: Dle Wikipedie:

"Nad jižním Uralem vstoupil do zemské atmosféry meteoroid odhadovanou rychlostí 54 000 km/h, tedy zhruba 44krát rychleji než zvuk. Byl pozorován jako výrazný bolid a rozpadl se v 9:20:26 místního času (v 4:20:26 SEČ) nad Čeljabinskem. Jeho rozměry při vstupu do atmosféry byly odhadnuty na 15 až 17 metrů a přibližná hmotnost 7 000 až 10 000 tun. Ve výšce 45 až 30 km nad zemí těleso explodovalo silou odpovídající 30 až 500 kilotun TNT. Tlaková vlna vyrazila okna tisíců budov do vzdálenosti až 100 km a přes tisíc lidí utrpělo zranění nejčastěji od padajících skleněných střepů."

Co by uměl teprve takový 100 metrový kousek... Těch opravdu velkých (nad kilometr) je velice málo a šance na zásah země je také malá. Těmi velkými se nemá smysl zabývat, protože jak píšete s těmi stejně neuděláme v dohledné době nic.

Ty prťavé jdou navrtat a odstřelit. Kam to ovšem poletí.....