První snímky vycházející Země nad povrchem Měsíce pořídila 28. srpna 1966 americká sonda Lunar Orbiter 1, která létala po oběžné dráze kolem Měsíce a kromě vědeckých měření pořizovala snímky lunárního povrchu, především stereosnímky devíti vybraných oblastí, s nimiž se počítalo pro přistání posádek programu Apollo (celkem 206 širokoúhlých a 11 detailních záběrů). Nic však nemohlo překonat o dva roky později bezprostřední zážitek během letu trojice mužů z lodi Apollo 8 kolem Měsíce. | foto: NASA

O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“

  • 13
Mise Apolla 11 trvala devět dní a tak dlouho byly zapnuté i mikrofony a magnetofony, které nahrávaly komunikaci mezi kosmickou lodí a řídicím střediskem. Kompletní audio záznamy nyní NASA ve spolupráci s Texaskou univerzitou v Dallasu zpřístupnila široké veřejnosti. Od návratu astronautů uplynulo 49 let.

Přes 19 000 hodin převážně elektrostatického brumu, ale i technicky nebo lidsky zajímavých konverzací, to vše si můžete sami poslechnout. Komunikace obsahuje vše od řešení „krizových“ situací, jako je z neznámých důvodů aktivovaný alarm, přes povídání o školních srazech jednotlivých aktérů. Většinu pochopitelně tvoří série pokynů a potvrzení jejich přijetí nebo vykonání, které budou laikovi naprosto nesrozumitelné.

Audio záznam z letu Apolla 11 v archivu Texaské univerzity (UT Dallas) je popsaný a obsahuje vybrané pasáže rozhovorů včetně jejich transkripce. Jednoduše si tedy můžete vybrat, jakou událost chcete poslouchat. 

Na stránkách Archive.org je kompletní audio z celého letu zpracované NASA. Záznamy jsou roztříděny jen podle původních pásek, jejichž popisky jsou také jediným vodítkem, kde jaké události v tisících hodinách záznamů hledat. Mnohé obsahují opravdu jen dlouhé hodiny „rádiového klidu“, kdy mikrofony zachytily jen elektrostatický brum.

Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci

Pohřbili by je přes rádio zaživa

Trojice astronautů pod vedením velitele Neila Armstronga, pilota lunárního modulu Edwina „Buzze“ Aldrina a pilota velitelského modulu Michaela Collinse odstartovala k Měsíci 16. července 1969 v kosmické lodi Apollo 11 na raketě Saturn V.

Celou cestu sledoval přímo na mysu Canaveral jediný český novinář Karel Pacner. Jeho deník z cesty na Měsíc si můžete exkluzivně na Technetu přečíst zde. Dvacátého července 1969 pak lunární modul úspěšně dosedl na povrch naší oběžnice, i tento emotivní okamžik je na páskách samozřejmě zachycen. Legendární Armstrongovo hlášení „Orel přistál“ se v řídicím středisku ozvalo po 103 hodinách letu. Modul seděl v Moři klidu (Mare Tranquillitatis). O šest hodin později vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce. 

Za čtyři dny, 24. července 1969, trojice přistála ve velitelském modulu v Tichém oceánu.

15. července 2009