Antonín Bečvář je jedním z nejvýznamnějších československých astronomů dvacátého století, autor desítek odborně populárních článků v časopisech Říše hvězd a Živa, populárně naučné knihy pro mládež První cesta ke hvězdám (1956) a zejména velkolepé trilogie hvězdných atlasů, které dobyly svět. V roce 2022, 74 let po dokončení rukopisu a 57 let po jeho smrti, poprvé vyšlo jeho mimořádné shrnutí astronomických poznatků – Zrcadlo kosmu. Tato kniha měla spatřit světlo světa již dávno, ale komunistický režim tomu tehdy cenzorským zásahem zcela zabránil.
 Astronom Antonín Bečvář RNDr. Antonín Bečvář se narodil 10. června 1901 ve Staré Boleslavi. Od 16 let žil v Brandýse nad Labem, kde v roce 1927 postavil na zahradě rodinné zemědělské usedlosti malou hvězdárnu. . Studoval klimatologii a astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svá studia ukončil disertační prací z oboru meteorologie v roce 1934. Antonín Bečvář měl od dětství velmi podlomené zdraví, a proto na svoji vědeckou dráhu mohl nastoupit až ve více než 30 letech, kdy se jeho zdravotní stav stabilizoval. V roce 1937 přijal místo Státního klimatologa ve Vysokých Tatrách. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale (dnešní Hurbanovo) na Slovensku zrušena. Tehdy Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na Slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný 600mm reflektor byl převezen na nové místo na Skalnaté pleso, kde v letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové horské hvězdárny. Ta se stala jedinou vysokohorskou observatoří v tehdejším Československu. Na Skalnatém plese Dr. Antonín Bečvář položil základ svému budoucímu životnímu triumfu – hvězdným atlasům.  Observatoř na Skalnatém plese |
V roce 1948 dokončil se svými spolupracovníky svůj první hvězdný atlas – Atlas Coeli, který krátce po českém vydání vyšel i v zahraničí (v nakladatelství Sky Publishing Corporation Cambridge, Massachusetts pod názvem Atlas of heavens) a stal se skutečným fenoménem v oblasti hvězdné kartografie. Nastolení komunistického režimu v roce 1948 v Československu později silně zasáhlo i Antonína Bečváře.
Jeho kniha, rozsáhlý a poutavě napsaný výklad dosavadních znalostí o vesmíru pod názvem Zrcadlo kosmu, už nesdílela hvězdný osud Atlasu Coeli. Přestože Bečvář vše odevzdal do tisku a byl hotový tzv. kartáčový obtah, kniha nevyšla, byla skartována. Pouze soubor unikátních Bečvářových fotografií v útlé brožurce. Svého prvního vydání se kniha dočkala 9. června 2022 v předvečer 121. narozenin autora.
Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti nebo nakladatelství, která nebo které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 |
V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec propuštěn z unikátní vysokohorské hvězdárny na Skalnatém plese. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si observatoř a započal práci na dalších hvězdných atlasech. Zde zcela stranou oficiálního vědeckého světa vytvořil velkolepou trilogii hvězdných atlasů – atlasy Eclipticalis (1958), Borealis (1962) a Australis (1964), které také vyšly v zahraničí.
Osobnost Antonína Bečváře jsme si v minulosti připomněli v tomto článku:
Skromný klavírista z Polabí vytvořil hvězdný atlas, který se používá dodnes |
Antonín Bečvář byl člověk se širokým spektrem zájmů a kromě astronomie se též věnoval meteorologii, rád fotografoval, hrál velmi dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl náruživým turistou a oddaným obdivovatelem hor. 10. ledna 1965 Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel. Tehdy prof. Zdeněk Kopal, světově uznávaný astronom českého původu, v nekrologu pro časopis Nature napsal: „Smrtí Dr. Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvatele astronomické kartografii všech dob.“
