Polsko-britský myslitel Zygmunt Bauman je označován za jednoho z nejvlivnějších...

Polsko-britský myslitel Zygmunt Bauman je označován za jednoho z nejvlivnějších sociologů současnosti | foto: Pavel Kasík - Technet.cz

Zemřel sociolog Bauman. Ukázal, že holokaust byl produktem moderní doby

  • 92
Ve věku 91 let zemřel známý polský sociolog Zygmunt Bauman. S odvoláním na profesorku Aleksandru Kaniu, Baumanovu druhou ženu, o tom informovala polská média. Sociolog, který posledních několik desetiletí strávil v Anglii, patřil mezi nejvlivnější odborníky v oboru vůbec.

Podle zdroje blízkého rodině zemřel profesor Bauman ve svém domově v britském Leedsu obklopen svou rodinou. Bylo mu 91 let.

Baumanův popis moderní společnosti a postavení člověka v ní představuje jeden ze základních stavebních kamenů oboru. Sociolog byl autorem konceptu „tekuté modernity“, kterým popisoval neustálou a pro člověka těžko snesitelnou proměnlivost současného světa.

Rozhovor se sociologem Zygmuntem Baumanem

O migraci, moderních technologiích, strachu ze změn a štěstí

Mezi Baumanovy hlavní zásluhy se počítají práce popisující holokaust za druhé světové války, následnou globalizaci a mohutný nástup konzumního způsobu života i nových nerovností. Přesvědčivě třeba ukázal, že holokaust neproběhl ani tak navzdory modernitě, ale je naopak produktem moderní doby s její touhou po pořádku, kategorizaci a ekonomickým myšlením.

V roce 2015 Bauman v rozhovoru pro iDNES.cz hovořil i o současné migrační vlně. Uvedl, že ačkoli je moderní doba charakteristická masovým pohybem osob, současná situace je podle něj nová.

„Až do druhé části 20. století se od lidí, kteří přišli do jiné země, očekávalo, že se asimilují. Když přijdete do Francie, stanete se Francouzem, když do Německa, tak se poněmčíte, a tak dále. Ale tak už to není. Můžete si to ilustrovat na problému německých gastarbeiterů. Když si je Německo po válce pozvalo, protože v zemi byl nedostatek pracovních sil, tak byli označeni za ‚hosty na dobu určitou‘ - udělejte svou práci a vraťte se domů. Ale oni se odmítli vrátit a jsou tam pořád, ve druhé nebo třetí generaci. Ale nechápou, proč by měli přestat být Turky. Chtějí bydlet, pracovat a platit daně v Německu, ale bez toho, aby přestali být cizí,“ řekl.

„K problému masové migrace tak přibyl problém diasporizace: lidé se neasimilují, chtějí si zachovat vlastní identitu. V moderní době poprvé se tedy cítíme, že jsem nuceni, odsouzeni, žít s jinými – s cizími. A není to tak, že by byli někde daleko, mimo náš dosah. Pošlete děti do školy a oni budou mít ve třídě děti s jiným jazykem, kulturou, vzhledem a tak dále,“ dodal (celý rozhovor si můžete přečíst zde).

Rozhovor se Zygmuntem Baumanem v Praze (Technet.cz, srpen 2015):

Profesor sociologie, který se musel vypořádat s minulostí

Bauman se narodil v roce 1925 do rodiny polských Židů. Během druhé světové války rodina utekla před nacisty do Sovětského svazu, kde se Bauman později jako příslušník První armády polského vojska zapojil například do bojů o Kolobřeh. Po válce se stal součástí složky ozbrojených sil, která byla vyčleněna pro boj s „vnitřním nepřítelem“ - což v případě Polska znamenalo i partyzánů, kteří bojovali proti prosovětskému režimu ještě několik let po válce. Zhruba tři roky byl spolupracovníkem polské tajné služby. Ve zpětném pohledu to označil za „mladický omyl“, za který se veřejně omluvil.

Gazeta Wyborcza věnovala polskému sociologovi Zygmuntu Baumanovi u příležitosti jeho úmrtí celou úvodní stránku

Po konci války se Bauman začal věnovat sociologii a filozofii. Zpočátku měl blízko k marxismu, později jej však začal kritizovat. Kvůli sílícímu antisemitismu Bauman v roce 1968 emigroval do Izraele, odkud později odjel do Velké Británie. Od roku 1972 až do své smrti působil na univerzitě v Leedsu jako profesor sociologie. Od svého „odchodu do důchodu“ v roce 1990 napsal přes 40 publikací a pokračuje v přednáškové činnosti po celém světě.

Čilý a bystrý profesor i v devadesáti

Z knih profesora Baumana jsme se učili na střední i vysoké škole, a nejen proto pro nás bylo velkou ctí setkat se s ním v létě 2015 v Praze. Nečekali jsme, jak dlouhý a hlavně poutavý rozhovor s tímto pánem, kterému v té době táhlo na devadesátku, bude. Velmi precizně - a přitom pokorně - se dovedl chopit citlivých témat, jakými jsou globální společenské změny, migrace (“Imigranti jsou ztělesněným symbolem globalizace“) a vnímané nejistoty, která je pro dnešní dobu typická: „Žijeme v nejistotě a v nejistotě nemůže být nikdo šťastný. Nedokážeme předvídat, co se stane zítra, za týden, za měsíc. Když jsem byl mladý, Jean-Paul Sartre mi řekl, že člověk musí mít životní projekt. Člověk by podle něj měl vědět, čím chce být, a pak krok po kroku k tomu cíli mířit,“ řekl nám Bauman. „Ale to dnes zní absurdně v situaci, kdy jsme neustále překvapováni, kdy se nemůžeme připravit na to, co přijde.“

Rozhovor se Zygmuntem Baumanem v kavárně v Praze

Když přišlo na otázky týkající se moderních technologií, tak trochu jsme čekali spíše obecný náhled. Přeci jen jsme zvyklí na to, že lidé nad 80 let mají s „těmi facebooky“ málo zkušeností. Profesor Bauman nám ale vytřel zrak, když bez zaváhání a bez přípravy (rozhovor byl domluven na poslední chvíli) vystihl podstatu sociálních sítí a jejich hlavních záludností: „Pomocí nových technologií nejraději komunikujeme tak, abychom si upevnili názory, které už máme. Bavíme se s lidmi, kteří s námi souhlasí, ne s těmi, kteří s námi argumentují nebo nás vyzývají ke změně. To rozhodně pomáhá našemu sebevědomí.“

„V reálném světě nejste pánem nad situací, jako ve virtuálním světě. Musíte vstoupit do komplikovaného dialogu s ostatními lidmi.“

„Žijeme ve dvojím světě. On-line a off-line, tedy na síti a v reálném světě. On-line je vše velmi jednoduché, stačí pár kliků a je to hotovo, když se chcete vrátit, můžete se vrátit. Na internetu si snadno uděláte přátele a snadno se jich zbavíte,“ zasmál se Bauman a ukázal gestem, jak snadné je člověka ve virtuálním prostředí škrtnout. „V reálném světě nejste pánem nad situací, jako je tomu při používání počítače,“ pokračoval. „Nemůžete vymazat či zavřít, co se vám nelíbí. Nejednáte s pasivními objekty, je to jednání živých, svébytných subjektů. To znamená, že musíte vstoupit do komplikovaného dialogu, ve kterém vyjednáváte, jak spolu či vedle sebe žít.“ Právě takový náročný dialog je podle Baumana jediným dlouhodobě schůdným řešením nových změn, které současný svět přináší.

„Štěstí vzniká tak, že se postavíme nesnázím a výzvám našeho života. A to znamená, že sdílíte nejen své město, ale i celou planetu s ostatními lidskými bytostmi,“ rozloučil se s námi pan profesor.

Aktualizace: Článek jsme rozšířili a doplnili jsme video. Doplnili jsme osobní vzpomínky a Baumanovy citáty.

,