Letos v září experti provedli digitalizaci lebky neznámé dívky, kterou objevili archeologové v jednom ze dvou hrobů na stavbě rodinného bazénu. Více si můžete o objevu přečíst v tomto článku. U průzkumu ostatků byl přítomen i brazilský odborník na 3D grafiku Cícero Moraes, který už v minulosti rekonstruoval například podobu svaté Zdislavy z Lemberka.
Jak se pozná, že mrtvola byla oblečená |
Nyní dostal za úkol získat obličej zhruba devatenáctileté dívky a stejně mladého muže, pohozených v jedné hrobové jámě za hradbami Tábora. Zatímco u dívky se rekonstrukce podařila a můžete se na ni podívat na úvodním videu, u muže se v pracích nepokračovalo. Lebka byla natolik poškozená, že přesná rekonstrukce není možná.
O obou mrtvých se předpokládalo, že zemřeli někdy počátkem třicetileté války. Nasvědčovalo tomu několik indícií.
Zrekonstruovaná podoba dívky (18 až 19 let) nalezené ve společném hrobě v Táboře. Zemřela pravděpodobně počátkem třicetileté války.
Muž měl u lýtkové kosti kulku, která by ukazovala buď na rok 1620, kdy město obléhalo císařské vojsko, nebo na rok 1648, kdy Tábor dobyli Švédové. Způsob pohřbu už na první pohled neodpovídá dobové pietě. Místo uložení za hradbami i nešetrné pohození dvojice do společného hrobu pak ukazuje na několik možností.
Dotyční mohli trpět nějakou nakažlivou chorobou a strach ostatním nedovolil řádný pohřeb, nebo byli mrtví součástí vojska dobyvatelů.
Verzi o nemoci by napovídaly zbytky plicní choroby objevené na žebrech jedné z obětí. Zatímco však velké kosti lze snadno připsat jednomu nebo druhému tělu, u drobných kostí, jako jsou části žeber, to je velmi obtížné až nemožné. Proto s jistotou neumíme říci, kdo z dvojice nemocí trpěl. Více se o mrtvolách dozvíte v následujícím videu.
16. září 2018 |
Detektivku rozhodla mince
Zásadním vodítkem se však ukázala drobná mince, kterou měla jedna z obětí u sebe. Po očištění a prozkoumání se ukázalo, že pochází z ražby krále Matyáše Habsburského. Ten tyto peníze nechával razit především v Kutné Hoře (ale i jinde) v letech 1612 až 1619.
Mince, přezdívaná též „černý peníz“, měla už v tehdejší době pouze minimální hodnotu. Archelogům však dobře posloužila ke zpřesnění odhadu, kdy byla dvojice pohřbena. „Kulka ve spojení s mincí nám umožňuje se domnívat, že tito dva mladí lidé a muž ve vedlejším hrobě skutečně zemřeli počátkem třicetileté války. Pravděpodobně se to stalo během první válečné kampaně v letech 1620 až 1621 při obléhání města Tábora císařským vojskem,“ vysvětluje Jiří Šindelář ze společnosti Geo-cz, která průzkum organizovala a technicky zajišťovala.
Mince Matyáše Habsburského (vládl 1612 - 1619) nalezená v hrobě mladé ženy a muže ve společném hrobě v Táboře.
Dobyvatelům tehdy velel španělský generál Baltasar Marradas a Tábor se vzdal až po roce obléhání, v listopadu 1621. Odborníci se domnívají, že by dotyčná dívka mohla působit v císařském vojsku jako markytánka, tedy jako civilní osoba, která žoldákům prodává nejrůznější zboží, obvykle potraviny, ale i předměty denní potřeby. Jak však Šindelář zdůrazňuje, je to jen nepodložený odhad.
Jak se lebce vrací obličej
Nejprve odborníci ze společnost Geo-cz kombinací několika metod vytvořili ve speciálním softwaru 3D digitálnímodel lebky. Ten předali Cíceru Moraesovi, který na kosti nejprve nanesl svalovou hmotu. Její sílu mu naznačily dochované svalové úpony.
Poté přišly na řadu další měkké tkáně, jako jsou tuk, podkožní vrstvy a tak dále. Vědec proto na lebce vyznačil takzvané antropologické body. Pro tyto markery existuje databáze, ze které lze určit tloušťku vrstvy tkání v daném bodě. Seznam je roztříděn pro vybrané markry podle etnika, pohlaví, geografie a dalších parametrů. Kvůli přesnosti se kombinují různé metody výpočtů. Nos se například modeluje podle výsledků několika antropologických prací.
Více si o postupu můžete přečíst v článku o podobě Zdislavy z Lemberka.
