Virální fotka na Facebooku klame už řadu let. Nezachycuje, co byste řekli

aktualizováno 
Po sociálních sítích se šíří fotografie zachycující neuvěřitelné bohatství života v jediné kapce mořské vody. Skutečnost je však poněkud jiná - a méně „bohatá“.

Fotografie planktonu pořízená Davidem Littschwagerem v roce 2006, která v posledních dnech a týdnech vzbudila pozornost na českých sociálních sítích. | foto: David Littschwager, Facebook Dany Drábové

Možná i vaše „sociální bublina“ v posledních dnech obdivovala snímek neskutečné bohatosti mořského života, jak ho zachytil biolog David Littschwager.

Tento „hit internetu“, jak média s roztomilou mírou bezradnosti virálně se šířící obsah označují, na českém Facebooku v posledních dnech sdílela například Dana Drábová (tímto se paní Drábové omlouváme, že nám posloužila za příklad. Inu, společná bublina). Na anglickém Facebooku za sebou snímek má několik okamžiků slávy, například v loňském roce či v roce 2014.

Fotografie planktonu pořízená Davidem Littschwagerem v roce 2006, která v...

Fotografie planktonu pořízená Davidem Littschwagerem v roce 2006, která v posledních dnech a týdnech vzbudila pozornost na českých sociálních sítích.

Ne všechno na něm ovšem je tak, jak by se mohlo zdát.

Není až tak důležité, že snímek pořízený Davidem Liittschwagerem je z roku 2006, kdy vyšel v časopise National Geographic. Pro přesnou představu o kontextu je však mnohem důležitější vědět, že nejde o snímek náhodného vzorku mořské vody, ale „koncentrátu života“.

Přesněji řečeno jde o mikroskopický snímek vzorku, který byl z vody odebrán s pomocí sítě na plankton, která v očích laika vypadá jako hustší síť na motýly. Rozdíl je v tom, že na dolním konci je malá jímka, tedy nádobka, na vzorky. Síť má i výměnný filtr (ten tvoří hedvábí či umělá tkanina) s různě velikými oky podle toho, jaké přesně organismy chtějí výzkumníci zachycovat. Jinak řečeno, snímek nezachycuje „hemžení“ v kapce vody, ale život vyfiltrovaný z velkého objemu vody (jakého přesně, to nedokážeme říci).

Také není tak úplně důležité, že není pravda, že by šlo o 25násobné zvětšení. Zvětšení se bude totiž měnit podle toho, jak velký obraz uvidíte vy na své obrazovce. Originální vzorek měl mít na výšku přibližně 0,6 centimetru, na šířku necelý centimetr (poměr je cca 3:2). Pokud si ho tedy zvětšíte na celý šestipalcový displej mobilního telefonu, uvidíte ho zhruba 13násobně zvětšený. A při rozšíření na celou plochu 17palcového monitoru ho uvidíte zhruba 40násobně zvětšený (přibližně už proto, že sotva budete mít monitor s poměrem stran 3:2).

Naše malé výhrady nemění nic na tom, že obsah fotografie je pro většinu z nás poutavě a nečekaně exotický. Novinářka National Geographic Jennifer Hollandová při přípravě článku v roce 2006 požádala o pomoc specialistu na mořské bezobratlé Marka Ohmana (jeho stránka), který sestavil krátkého průvodce snímkem, ke kterému my jsme připojili pár poznámek (nejsou označeny). Na snímku podle něj můžete vidět:

Fytoplankton
(fotosyntetizující plankton)

  • Velké rozsivky Ethmodiscus. Rozsivky jsou jednobuněčné tzv. hnědé řasy, na obrázku jsou vidět jako velké obdélníky s barevnými tečkami (chloroplasty) uvnitř.
  • Sinice, podle odhadu oceánografa Marka Ohmana patrně ze skupiny Katagynmene. Na obrázku jsou vidět jako stočené „pružiny“. Jde o sinice, které jsou schopné zachytit vzdušný dusík podobně jako například bobovité rostliny typu jetele, fazolí atp.

Holozooplankton
Zooplankton je „živočišná“ část planktonu, holoplankton pak označuje organismy, které prožijí jako plankton celý život, ne jen část svého vývoje. Složenina je snad samovysvětlující.

  • Nejméně devět druhů korýšů klanonožců (Copepoda), což jsou korýši, kteří se poznají podle dlouhých tykadel a tykadélek a tvarem těla laikovi trochu připomínají trilobity. Na snímku je jeden prominentní zástupce vlevo uprostřed.
  • Ploutvenky. Na snímku vypadají jako téměř průhlední červi, byť ve skutečnosti k červům taxonomicky mají daleko. Jsou to draví živočichové, kteří se živí například klanonožci. Minimálně část z nich kořist zabíjí tetrodotoxinem, který jim v hlavě hlavě produkují symbiotické bakterie rodu Vibrio.
  • Křídlonožce (Pteropoda), což jsou volně plovoucí malí plži žijící převážně v bezprostřední blízkosti hladiny. Jednoho můžete vidět v pravé horní části snímku jako trochu rozmazanou modrou „vázičku“.
  • Trubýš, či vlastně kolonie trubýšů. Patří mezi polypovce a žijí pohromadě v koloniích, které laikovi připadají jako jeden organismus - a to o to více, že různí jedinci v jedné kolonii vypadají různě a v jejím rámci plné různé funkce (od chytání kořisti přes trávení, po rozmnožování). Trubýše je vidět ve spodní částí snímku u pravého kraje, ale jen obtížně, je prakticky dokonale průhledný.
  • Vršenky (Appendicularia nebo Larvacea), tedy zástupce podkmene plášťěnců, kteří potravu získávají z přefiltrované mořské vody. Budují slizové schránky, ovšem ta na snímku není. Jedna vršenka je vidět jako průhledný půlměsíc v levém horním rohu.

Meroplankton
Opak holoplanktonu, tedy plankton, který tuto svou životní fázi „přeroste“.

  • Rybí vajíčka viditelná jako četné kuličky s oranžovo-hnědým jádrem.
  • Krabí larvy ve stádiu tzv. megalopy, což je obvykle druhé larvání stadium jejich vývoje. K vidění je vpravo dole.
  • Larva mnohoštětinatce, což je poměrně bohatá třída (více než 10 tisíc druhů) kmene kroužkovců. To je hnědozlatý „červ“ se štětinami v levé spodní části snímku.
Autor:
 

Nejčtenější

Kolik je 4 % ze 75? S tímto primitivním trikem to spočítá každý zpaměti

Proč by měl vůbec ještě někdo počítat něco zpaměti, říkáte si možná. Tento...

Proč by měl vůbec ještě někdo počítat něco zpaměti, říkáte si možná. Tento jednoduchý trik vám ale usnadní každodenní...

Na Ulož.to naleznete firemní hesla, faktury, e-maily i lékařské zprávy

Výsledek hledání výrazu „faktury“ na serveru Ulož.to

Analýza více než dvanácti tisíc souborů na serveru Ulož.to odhalila překvapivý problém. Někteří jej využívají pro...

MySpace ztratil všechna data, co na něj uživatelé za dvanáct let nahráli

Aktuální homepage MySpace.com.

Kdysi to byla největší sociální síť na světě. Začínající umělci na ni nahrávali svoji tvorbu, odstartovala tu sláva...

Krušné chvíle v obrněnci. Kam chodí tankisté na záchod?

Novou generaci ruských tanků zastupuje na přehlídce už v minulosti přítomný typ...

Ve druhém březnovém týdnu proběhla snad všemi ruskými medii informace o toaletě v ruském tanku T-14 Armata. Podívejme...

Jen 0,86 sekundy. ISS se prohnala před Měsícem, byla vidět na Olomoucku

Měsíc, ISS, Mezinárodní vesmírná stanice, transit, (22. března, 2019, Nové...

Mezinárodní vesmírná stanice proletěla po půlnoci nad Evropou. Na Olomoucku bylo možné její siluetu spatřit na pozadí...

Další z rubriky

Příliš uvěřitelné texty: Nepoznáte, co napsal člověk a co tajný automat

Vědci nechtějí zveřejnit nové algoritmy OpenAI. Texty vytvořené jejich...

Počítačový algoritmus GPT-2 umí generovat texty na prakticky jakékoli téma. Poznali byste z předložených ukázek, že jde...

Vědci znovu začínají vytvářet „superchřipku“. Je čeho se bát?

Kolorovaný snímek částic viru H5N1 (zlaté částice) v kultuře ze savčích buněk

Úřady v USA po tříletém moratoriu schválily další kolo pokusů na úpravu ptačí chřipky, aby se účinněji šířil vzduchem....

Kolik je 4 % ze 75? S tímto primitivním trikem to spočítá každý zpaměti

Proč by měl vůbec ještě někdo počítat něco zpaměti, říkáte si možná. Tento...

Proč by měl vůbec ještě někdo počítat něco zpaměti, říkáte si možná. Tento jednoduchý trik vám ale usnadní každodenní...

"Byla to náhoda?" a další otázky, které nikdy nepokládejte těhotným
"Byla to náhoda?" a další otázky, které nikdy nepokládejte těhotným

Nedávno jsme s kámoškami u lahve Pálavy spontánně otevřely téma – jak jsme prožívaly naše „nejšťastnější období v životě ženy“. Jak hodin přibývalo a vínka ubývalo, dospěly jsme k překvapujícímu zjištění.

Najdete na iDNES.cz