Jozef Novikmec u kormidla
Jakou jste měli loď?
Jmenovala se Bura Kiss. Byla to Sun Odyssey 380. Měřila 38 stop (11,75 metru). Pluli jsme na ní tři: já s manželkou a synem. Vyplouvali jsme 9. července 2025 z Dubrovníku. Byla to úplně obyčejná plavba. Obeplouvali jsme ostrov Mljet, který mezi jachtaři není moc profláklý. Napřed jsme to vzali okolo jeho jihozápadního břehu na sever, potom na ostrov Korčula a odtud kolem severovýchodního břehu Mljetu zase zpátky.
Jak vás napadlo hodit do moře zprávu?
Poslední den jsme byli zakotvení u jižního výběžku Mljetu. V biblických časech prý na tamních útesech ztroskotal svatý Pavel. Měli jsme vypitou nějakou láhev, tak říkám: „Hele, pošleme vzkaz.“
Jaká láhev to byla?
Od vína se šroubovacím uzávěrem. Měl jsem ještě nějaký korek. Napřed jsem tam nacpal ten. Ve vzkazu bylo jméno lodě, moje telefonní číslo, e-mailová adresa a místo, kde jsme láhev hodili do vody. Bylo to až po vyplutí, větší kus od břehu.
Omotal jste ještě hrdlo láhve izolepou nebo tak něco?
Ne, neudělal jsem nic víc. Jen jsem ji zašpuntoval a zašrouboval uzávěr.
Jak to pokračovalo?
Samozřejmě jsme mluvili o tom, kam by mohla láhev doplout. Nejpravděpodobnější se nám zdálo, že skončí někde na skalách ještě v Chorvatsku. Nejspíš by se rozbila. Další možnosti byly Itálie, případně Severní Afrika. Časem jsem na vzkaz skoro zapomněl. Letos syn odmaturoval. Minulou středu jsme to slavili. Najednou vidím ve WhatsAppu zprávu. Přišla z nějakého divného čísla.
